Dívadlo

Dívadlo. Jeden kus. Někde poblíž bude druhé.

Lidé již nevědí, co roupama. Někteří se nechávají tetovat i na dívadle[2].

„Lepší než drátem do dívadla“

- anonym

Dívadlo, staročesky „Auge“, je kus hlavy. Nachází se mezi čelem a bradou. U lidí jsou obvykle dvě (všimněte si, že dvojka je prvočíslo), je to tedy párový orgán. Ovšem jsou i výjimky - např. kyklopové mají jen jedno. Podobně na tom byl i Jan Žižka, než mu u hradu Rábí pomohli nepřátelé snížit počet dívadel na nulu.

Dívadlo má tu úžasnou vlastnost, že se kvůli němu dá i vidět. Toho někteří lidé vyžívají k různým prospěšným věcem, např. ke čtení tohoto článku. Činnost, kterou dívadlo vykonává se zove „dívání“, lékařským termitem zrak. Dívání se je smyslem existence dívadla a proto zrak řadíme mezi smysly stejně jako čich, hmat, chuť, sluch, škrundání v žaludku a takový ten pocit, že vás odněkud sleduje kachna. V literatuře se můžeme setkat též s označením „oko“, „uoko“ či pražské „voko“. A jak je známo, voko bere. Jestli drogy nebo peníze, to se zatím nepodařilo zjistit.

Poruchy a nemoci dívadel

Selektivní slepota

Selektivní slepota je velmi rozšířená choroba. Postihuje bez rozdílu muže i ženy, jen se to pokaždé projevuje odlišně. Muž typicky nevidí přetékající odpadkový koš či hromadu špinavého prádla na zemi. Žena oproti tomu nikdy nevidí, že má chlap práci a ty tanky se samy neodehrají, než nám skončí zaplacené premium. Žena také dost často nevidí obrubník, takže voškube ráfky a naše milovaná Oktávka v turbodieselu a na hlínách má bebíčko a nás to bude stát pořádný balík. Ženy též dokáží nevidět lecjaký sloupek nebo okraje vrat od garáže a je velká klika, že je vražda trestná a my nemáme chuť honit mýdlo ve vězeňské sprše a navazovat nové intimní vztahy.

Věta „Žiš promiň, jsem tě neviděl!“ poté, co vám někdo jebne dveřma do obličeje, indikuje, že se vám dotyčný snaží zalichotit. Přehlédnout metrák a půl vznešeného chlapa je přecijen oříšek. Podobně je na tom oznámení „Když zavřu dívadla, tak nevidím.“ Pokud je dotyčný filosof, připravte se na těžkou existencionální debatu. Pokud je normání, objevil Ameriku a to je důvod, proč s ním jít na pivo a probrat, co se to stalo zase s tou Spartou, že hraje jako béčko juniorů Dolních Mrdoklečí (okres Pardubice) a jaké štestí, že jsme si nekoupili permanentku, protože to by to s námi šváclo o zem a asi bychom to nepřežili. Suché konstatování, že se situace dá řešit amputací dívadelních víček, si raději nechte pro sebe. Na knížecí rady není nikdo zvědavý.

Plná slepota

Slepota je dosud nevyléčitelná nemoc dívadel. Navzdory obecnému přesvědčení není pravda, že osoba postižená slepotou nevidí nic. Taková osoba vidí tmu a tudíž úplné kulové. A kulové je přeci jen něco, což je mnohem víc než nic. Slepota bývá doživotní, takový jedinec může dát bednu do frcu a koupit si rádio a ušetřit tak za koncesionářské poplatky. Nemalou výhodou je též fakt, že může konzumovat alkohol i z pochybných zdrojů a to včetně ilegálního dovozu z oblasti Chacharovic nad Odrou, tedy metylalkoholu. A na státní kasu může nafasovat slušivého vodícího psa a šik bílý špacírštok, kterým může mlátit protivné ženské kolem sebe. Když se potrefená husa ozve, stačí říct, že jste ji neviděli. Což je pravda pravdoucí a ať sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal, mladá pani.

V historii trpěli slepotou různí lidé. Uveďme si nejzajímavější příklady:

• Jan Lucemburský - ten byl tak hloupý, že se nenechal vyléčit a delegaci z Etiopie (tam slepotu ve 14. století po Kristu běžně léčili, ale dnes už neléčí, protože tamní obyvatelé už zčernali a na černoších to nejde), která k němu přišla s falešnými diamanty, poslal do Kšá, aniž na ně pohlédl.
• Louis Braille - vymyslel si brejlové písmo
• Thomas Gore - americký senátor
• David Paterson - newyorský starosta
• Homér - poeta ze starého Řecka
• Helen Adams Kellerová - hluchoslepá členka americké verze ČSSD; spisovatelka
• بشار بن برد - arabský spisovatel
• Abd-al-Aziz ibn Abd-Allah ibn Baaz - arabský nejvyšší soudce - byl jedním z Usámových nástrojů, pomáhal mu osvobozovat důležité osoby

Bystrozrakost

Pravým opakem slepoty je bystrozrakost. Projevuje se tím, že člověk vidí lautr všecko a trpí jí povětšinou vdané ženy, pracovnice HR v korporátu a obstarožní sousedky v paneláku. Típli jste vajgla špatně a ještě trochu doutná - sousedka to vidí. Jdete s odpadky do popelnice jen v teplákách a na zadku máte díru? Sousedka to vidí. Zaparkoval jste auto a stojíte 18 milimetrů nad žlutou čárou, protože nikde nebylo místo? Sousedka to vidí a volá městskou policii.

Známý je ovšem případ, kdy bystrozrakostí trpěl muž. Jakýsi Bystrozraký, který trajdal po světě s obézou a čahounem. Není příliš známo, že zkazka pochází se skutečné události a faktu, že pan Bystrozraký stál na kopci a měl v ruce dalekohled. Namontovaný na pušce. A jak je země plochá a bylo dobré povětří, bylo vidět nejen neratovickou Spolanu, chrchelnou elektrárnu Mělník (stojící v Křivenicích, pošta Horní Počaply), ale i spalovnu Malešice, Ještěd, Temelín, mosteckou uhelnou pánev a Špilberk. Antarktida samozřejmě ve výčtu chybí, protože lidé ji v té době už neznali a předpokládali, že se jedná o odraz Slunce od ledové zdi kolem Plochy.

Dalekozrakost

Dalekozrakost je pro slušné lidi hrozná pohroma. Dalekozraký človek totiž vidí setsakra dobře na dálku i bez dalekohledu a proto si jej nikdy nekoupí. Výrobci poté roní slzy jako želvy, přicházejí o kšeft a jejich zaměstnanci nemají ani na základní životní potřeby, tedy na chleba a okenu. Naštěstí dalekozrací ovšem vidí dost blbě na blízko a kdyby četli noviny, potřebovali by brýle. Protože moderní bezdrátové telegrafy ale umožňují plynulé zvětšování písmenek, mohou si i takto postižení číst na WC bez zbytečných výdajů.

Takhle to vypadá, když se do dívadla dostane prst

Krátkozrakost

Opakem dalekozrakosti je krátkozrakost, tj. stav, kdy člověk vidí jen na blízko. Takový člověk potřebuje brýle jako chlorid sodný, jinak riskuje zdraví a reputaci. Stává se, že krátkozraký člověk se dvoří pohledné dámě, aby posléze zjistil, že je to kandelábr. Snadno se též stane, že člověk přehlédne blížící se šalinu nebo nasupenou tchyni a věřte nám, že srážka se šalinou nebolí tolik, co ta s tou tchyní. Skrblíci, kteří se rozhodli ušetřit obolus za přibližovací skla ovšem namítnou, že většina lidí vypadá čím dál tím líp. Na tom ovšem něco je a tak není na škodu si občas brýle rozsednout a mít na chvíli od lidí pokoj.

Několik krátkozrakých lidí:

• Hitler - brejle nenosil, protože mu na ně po zaplacení účtu za plyn nezbyly peníze.
• Václav Havel - viděl prd, ale brýle na veřejnosti nenosil. Bál se, že by se mu posmívali nejen kvůli rráčkování.
• Harry Potter - chlapec, který přežil díky brýlím. Ty tedy dostal až poté, co vyrostl a patka mu zakryla šlic na čele, ale i tak se to počítá.
• T. G. Masaryk - tatíček národa, levoboček Jeho Majestátu France Josefa I.. Brýle mu dodávali serióznosti a tak mu národ tu pohádku o samostatném státu zbaštil.
• Gustáv Husák
• Václav Klaus
• Jan Švejnar
• Jan Kavan
• Jan Neruda
• Bill Gates
• Antonín Zápotocký
• Barbora Škrlová
• Karel Schwarzenberg
• Dana Kuchtová
• Bohuslav Sobotka
• Harry Truman
• Vojislav Šešelj
• Vladimír Špidla
• Miroslav Kalousek
• Mahatma Gandhi
• Kurt Gödel
• Uživatel:Starej pan Vyser

Bordel v dívadle (radši si ho tam nikdy nedělejte)

Šeroslepost

Šeroslepý člověk má velmi zajímavý život. Ráno vidí prd, v poledne všechno, odpoledne jak co a k večeru zase prd. Šeroslepé lidi poznáme podle absence vodícího psa a bílé hole a neustálého ošmatlávání zdí a rohů. Šeroslepí lidé za volantem jsou podobná radost, jako průlet Filipa Turka náměstím I. P. Pavlova nebo zájezd Olgy Hepnarové na Štrosmajerák. A protože jich není málo, bylo by vhodné obnovit tradici mladého chlapce s praporkem před jedoucím automobilem.

Poranění dívadel

Kromě chorob si dívadla můžou pořídit i poranění nebo úraz a to zejména díky špatné manipulaci. Některé mohou vést až ke slepotě.

Povrchová zranění nastávají docela snadno a běžně. Nejsnadnější cesta k tomu je vniknutí cizího tělíska do dívadla při neopatrném zacházení. Může to být cokoliv, třeba trám, tříska, hřebík, špendlík, kus skla, prst, dva prsty, pilina, poleno, strom, vlakové nádraží nebo pohledná slečna v letních šatičkách - jak je ctěná libost. O trámu a třísce v dívadle mluvil už Pán Ježíš o slečně v šatičkách poté pan soudce v souvislosti s alimenty. Po výroku soudu ztrácejí dívadla schopnost vidět krásy světa a zbydou vám dívadla jen pro pláč.

Poranění chemickými látkami nastává, když si do dívadla pustíte nějakou tu chemii nebo se díváte na letadlo, které postivě rozsévá chemtrails. Mezi poranění chemickými látkami patří též vniknutí některého z prvků rodiny smrdonů a příznakem je prudké svědění obou dívadel. Většinou se to řeší výplachem dihydrogenmonoxidem a návštěvou nemocnice na kraji města. Podle toho, za jak dlouho dorazila sanitka se buď vrátíte domů s flastrem, nebo s holí a možností parkovat na invalidech.