Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký | |
Biografické informace | |
Pohlaví | muž, komouš |
Barva očí | rudá |
Vlasy | tmavé |
Rodina | manželka Marie, víc nezjištěno |
Děti | nezjištěno |
Národnost | komančská |
Tituly | neměl (byl dělnický prezident) |
Přezdívka | Tonda Ušatej Zápotocký[1] |
Povolání | kladenský povaleč, dopíječ zbytků piv, československý prezident i premiér, vyučený kameník, spisovatel, publicista atd. |
Antonín Zápotocký byl kladenský povaleč, dopíječ zbytků piv,
československý prezident i premiér, vyučený kameník, spisovatel, publicista atd. atd. atd.
Kariéra před prezidentováním[edit | edit source]
Antonín Zápotocký se narodil v Rakousku-Uhersku. Byl syn novinářův. Vyučil se hajzldědkem, ale byl redaktorem časopisu jedné levičácké strany. Bojoval v rakouské armádě v první světové válce. Pak jel na výlet do Moskvy a tam ho navedli ke stávce a také k tomu, aby si pučil , tzn. aby udělal se svými levičáky doposud málo známý puč. Naštěstí se mu to nepovedlo, a tak jenom stávkoval a přitom se na svém Kladně válel a stal se profesionálním dopíječem zbytků piv. Taky se tam poznal s jednou ženštinou, která po delší známosti s ním otěhotněla a kterou si vzal za manželku. Byla to Marie Zápotocká. Kromě soustavného válení se stal i Komančem, dokonce to dotáhl až na nejvyššího komančského náčelníka.
Pak přišli nacisti a nabídli Zápotockému funkci kápa v koncentráku, což bez rozmýšlení přijal, takže druhou světovou válku strávil v koncentráku. Nejspíš tam zamordoval několik Holanďanů, ale pak už byl vysokým politikem a prezidentem, takže na cestu do Holandska, kde jim to měl vysvětlit, neměl čas.
Prezidentování[edit | edit source]
- Uvedení do funkce
Z vyprávění veterána, který byl v povinné službě při Zápotockého uvádění do funkce:
„Zápotockýho uvedení do funkce prezidenta se neobešlo bez všeljakejch ouřadností a taky bez vojáků, kerejm musel někdo velet, co maj dělat. A ten, kdo nám velel (nejni moc důležitý, kdo to byl, co měl za hodnost a tak), velel: „Ráměěěěěěěěěěěěěěěě...“ a to zbraň neřek, a pak eště „Pravooooooooooooooo...“ a to bok už taky neřek; a tak ho, chudáka, zavřeli.“
Jindy zase řekl tohle:
„Ten kdyby byl na vojně,[1] tak by ho postavili dopředu a na roh; no copak já, já sem malej, tak sem byl vzadu; ale šlapal sem před Zápotockym; a spadla mu čepice; (von ji měl novou, čtrnáctýho nebo patnáctýho března padesát tři umřel Gottwald a tak sme měli hnedka novýho prezidenta), von ďál dycky hlavou takle[2] ?jak kůň u žlabu?[3] ...a pátýho května nám pak na Strahově napad sníh...“
Zápotocký se stal prezidentem hned první jarní den léta Páně 1953 (není to prvočíslo), hned po tom, co zemřel jeho předchůdce Klement Gottwald steskem po svém tatíčkovi a prezidentem byl až do své smrti.
Kromě toho chudáka, který velel vojákům při jeho inauguraci, nechal pozavírat ještě další nepřátele socialismu. Častokrát mu s tím pomáhala i manželka. Nejoblíbenější písničkou prezidenta T. G. Masaryka bylo Ach synku, synku, pomalý jsi, nejoblíbenější písničkou paní Zápotocké (Nebo to byla paní Gottwaldová? Nebo Novotná? Nebo Svobodová? To už je jedno.) bylo Tisíckráte pozdravujem Tebe (Nebo K nebesům se orla vzletem? Nebo K nebesům dnes zaleť písní? Nebo Ježíši Králi? Nebo Máti Páně přesvatá? Nebo Slyš jaký to nad řekou? Nebo Budiž vděčně velebena? Nebo Chválu vzdejme, ó křesťané? To už je taky jedno, ale nějaká podobná píseň to byla) a vždycky když přijela na Svatou horu (Nebo na Svatý Hostýn? Nebo na Velehrad? Nebo do Staré Boleslavi? Nebo to bylo někde jinde?), tak to tam nechávala zpívat.
Jinak během jeho prezidentování nic moc významného neproběhlo, kromě stavby a likvidace Stalinova pomníku, měnové reformy a podobně, akorát napsal několik významných literárních děl, podle kterých byly natočeny filmy jen proto, že jejich autor byl prezident. Film „Vstanou noví bojovníci“ nám vhání slzy do očí dodnes.
Podrobnější údaje naleznete v článku Měnová reforma.[4]
Zápotocký a Viktor Dyk při koupeli v Jaderském moři
Bouřlivý rok 1905 (není to prvočíslo) byl tak bouřlivý, že se Zápotocký začal podepisovat do kopce
Prezidenti ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR a zemí Koruny České, Moravské a Slizka | |||||||||||
Masaryk |
Beneš |
Hácha |
Gottwald |
Zápotocký |
Novotný |
Svoboda |
Husák |
Havel |
Klaus |
Zeman |
Pavel |
BOLŠEVICI, KOMOUŠI A SOCANI | |
---|---|
Agrární program bolševiků | Bolševikum | Vasil Biľak | ČSSD | Dělnická strana | EU | Jiří Dienstbier mladší | Alexander Dubček | Jan Fischer | Adolf Hitler | Hrdá propaganda ČSSR | Gustáv Husák | Milan Chovanec | Milouš Jakeš | Zdeněk Jičínský | Klement Gottwald | Stanislav Křeček | KSČM | Komanči | Komouš | KSF | Krakonoš | ČSAF | Lenin | Lihový dům | Standa Lokotka | Mao | MO KSČ ve Vševilech | Miloš Zeman | Moskva | Major Milda | NDR | Tonny Newotney | Roman Onderka | Partajman | David Rath | Bohuslav Sobotka | Semely | Socan | Sovětský svaz | Josip Stalin aneb o původu komunismu | Stalin (nekrolog) | SMER-ČSSD | Gejza Šlapka | Zdeněk Škromach | Vladimír Špidla | Jaromír Štětina | Velkolepý bolševik | Lubomír Zaorálek | Antonín Zápotocký | República Socialismo o Muerte de Cúba | Lien Ťien-šeng | Barack Obama | Evropská unie | Satan | Aštar Zeman | Brusel |
- ↑ Mluví o klukovi vysokém tak metr osmdesát, který se tam zrovna připlet.
- ↑ kývá hlavou nahoru a dolů (koně u žlabu jsem
nikdydlouho neviděl, proto nemohu napsat, jak tou hlavou kejval) - ↑ Nejsem si jist, jestli řekl zrovna jak kůň u žlabu, ale něco takového to bylo.
- ↑ až to někdo napíše, tak to tam bude