Alexandr Lukašenko

Alexandr Lukašenko
Biografické informace
Pohlaví	brambora
Vlasy	už ne
Narozen	30. srpna 1954 Kopys
Úmrtí	ještě ne
Národnost	diktátorská
Náboženství	rusismus
Sexuální orientace	zemědělská a ruská
Tituly	RsZe. (rozhodnutím sebe zemědělec či ruský zevlovač)
Přezdívka	vousatý šváb, kníratý šváb
Nástupce	ruská armáda, poté Putin či obdobný car
Předchůdce	Sovětský svaz
Povolání	vedoucí odboru pro strategické rozkládání země

Alexandr Lukašenko (celým jménem Alexandr Putinlyubovič Lukašenko, celejším jménem Alexandr Putinlyubovič Kartofelovič Lukašenko, nejcelejším a nejsprávnějším jménem Alexandr Putin-spetsialny-lyubovny-operatsič Kartofelovič Lukašenko) je sovětsko-běloruský pověřenec pro řízení státu kdesi západně od Ruska a východně od kolabujících evropských ekonomik, mírumil, voják, tajemník pro zajišťování kolektivního potlesku a vedoucí odboru bramborového družstva v jedné osobě.

Kariéra

Mládí až pozdní puberta

Narodil se v době, kdy existoval Sovětský svaz, děti na polích ještě neexistujícího Běloruska sklízely jablka a brambory a všechno tehdy jakžtakž (prý) fungovalo. A pokud se něco pokazilo, tak to alespoň generální tajemník pro zabezpečení vhodného obrazu spolu s pověřencem pro malování trávy na rudo zeleno společně zamaskovali.

Hned, co se úplatkem dostal do sovětského školství, začal ve škole zlobit a hned, co trochu vyrostl, vlezl do armády, aby zde bojoval za svobodu. V Bělorusku tehdy neexistovalo nic jako Charta 77, takže musel čekat, až se o pád komunistického zla zaslouží jiné národy; až poté se mohl naplno vrhnout do uspořádání převratu.

Ono totiž už od jeho narození docházelo v západní a pak i střední Evropě k šíření diktaturských ideí prostřednictvím dláždění cesty do pekla dobrými úmysly – ano, řeč je o Evropském společenství uhlí a oceli (od roku 1951), které vedlo k začátku německo-bruselského diktátu nad většinou Evropy formou tzv. Evropské unie.

Už od jeho mládí je v Lukašenkovi cítit kreativita a nekonečné odhodlání k boji za svobodu a diktaturu s tím, že svobodou je myšlena zejména svoboda trhu a volby. V současném Bělorusku, které plně ovládá, si můžete vybrat mezi koupí nahnilých brambor a koupí ještě nahnilejších jablek.

Kariéra v Bělorusku

Po rozpadu Sovětského svazu Bělorusko ovládl, a to velmi nedemokratickým zajímavým způsobem. Postupem času kreativně přepsal ústavu, kreativněji zabíjel své oponenty a nejkreativněji krmil své politické přátele domácími mrkvemi.

Během svého ovládání Běloruska se spojil s Ruskem za společným cílem: zničit diktát EU a podruhé osvobodit východní a střední Evropu, protože si to všichni přejí (dle referenda organizovaného v Minsku si běloruské osvobození od EU přeje 88 % Evropanů). Zatím mu to úplně nejde, i protože nedokáže zajistit ani dost brambor a Rusko má trochu jiné cíle.

Během své vlády prokazuje svou obratnost a bleskové postřehy rekordně rychlým nasazováním ozbrojených jednotek proti civilistům na protivládní protesty. Kromě složité práce vrchního kontrolora produkce brambor má za úkol si každých pár let vymyslet, kolik procent ve „volbách“ získal. Popřípadě si může přepsat ústavu, aby už ani ta procenta hlásit nemusel.