Puberťák

	Článek čerpá z díla
	'Jak chovat puberťáka', který vyšel Daniele Sedláčkové na serveru http://www.zena-in.cz/ (přesný odkaz viz konec textu)

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Puboš klátivý. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Jak chovat puberťáka - Rady pro začínající chovatele

Puberťák obecný je domácí zvíře, které je velmi náročné na chov.

Teritoriální požadavky

Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá. Níže jsou uvedeny znaky společné tomuto savci, ať už je chován na svobodě nebo v zajetí.

Tělo

Vida ji, zvolal: Nejste hodna státi ve stínu páry trusu koně mého sluhy!

Stavba těla

Jde o savce místně řídce ochlupeného, vybaveného končetinami, které jsou k tělu neúměrně dlouhé a které jsou často zakončeny dlouhými paznehty, neboť tento druh domácího zvířete zhusta zanedbává jejich pravidelné obrušování. Typickým znakem je chůze po dvou, zpravidla zadních končetinách, nazývaná jako "klácení".

Zbarvení

Zbarvení je proměnlivé, často velmi nápadné. Na rozdíl od jiné zvěře se puberťák v žádném případě nesnaží splynout s okolím. Nejnápadnějšími barvami září většinou jeho chocholka. Barva chocholky může přecházet od žluté přes hnědou až po červenou či zelenou. Pleť bývá často pokryta antisemitskými výrůstky (nežidy) zejméná v oblasti čenichu a krku, jejichž léčení puberťák zásadně odmítá.

Uši

Přiléhají k lebce, občas je nutno je dočišťovat. Dočišťování může provádět dobrovolník z domácnosti, nebo je možné k této činnosti donutit puberťáka samotného. Chovatel se sám musí rozhodnout (dle úrovně vycvičenosti svého zvířete), které možnosti dá přednost.

Oči

Oči bývají zarudlé, kruhy pod očima nejsou žádnou výjimkou.

Barva očí

Je těžko zjistitelná, neboť u většiny puberťáků jsou oči překryty spadající chocholkou nebo jsou pohlceny rozšířenými zornicemi.

Výcvik

Inteligence

Většina z nich školou pohrdá, autorit včetně. Někdy má s nimi co dělat i chovatel. Inteligentní druhy jsou velice vzácné z důvodu, že se nenechají dokumentovat. Buďto jejich rodič byl mimozemšťan, nebo jejich DNA prošla nějakým zdrcnutím. Tento druh je velice snadné vycvičit (třeba zvládnou i řešit diferenciální rovnice, nebo z nich můžete vychovat i právníka). Zbytek je absolutně nevzdělavatelný a vyžaduje speciální přístup (chození za školu, hospody, flákání s ostatními).

Komunikace

Komunikace s puberťákem je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže bod Denní režim). Chovatel se musí naučit řeč těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen, vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví, na čem je.

Denní režim

Fragment nalezené písemnosti

Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak. Výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi do školy", "Vyčisti si zuby", případně "Umyj nádobí". Někteří puberťáci reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní puberťáci výcviku odolávají a osvojí si pouze jeden příkaz. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát".

Denní režim vyšších vývojových stadií

Nutno podotknout, že by bylo omylem domnívat se, že v rámci denního režimu je puberťák živočichem pasivním nebo snad dokonce laxním. Při vědeckém výzkumu chování tohoto druhu byly objeveny autentické písemné záznamy, dokazující, že jedinci ve vyšším stadiu vývoje některé své činnosti plánují. Tento fenomenální objev osvětlil některé dlouho nepochopitelné jevy jako např. prohlášení ležícího puberťáka "...mám toho moc" a potvrdil domněnku, že puberťák je schopen cíleného písemného projevu, o čemž se vedly vášnivé vědecké spory. Tato skutečnost ve svém důsledku též vysvětluje, proč je v pozdějších vývojových stadiích chov téměř nemožný a výcvik a priori iluzorní. Vědci po dlouhém váhání uvolnili pro veřejnost část objevené písemnosti, takže vám jí můžeme jako prvním na těchto stránkách nabídnout.

Rituály

Řada puberťáků vykonává pravidelně určité rituály. Rituály se liší podle pohlaví jedince. Například mladé samičky si nanášejí na tělo vrstvy maskovacího materiálu, zatím co mladí samci tráví ve strnulé poloze jogína celé hodiny a plní tzv. Questy, zejména pak WoW Questy. Během rituálu jsou ponořeni zcela do sebe a jejich komunikační kanály s okolním reálným světem jsou vypnuty.

Péče

Kotec mladého samce (detail vystýlky)

Zátiší se smrky

Krmení

Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Dle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar (až na pár výjimek) a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby puberťáky chovali pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky. Častokrát puberťák čeká, až se v noci situace uklidní, poté potichu opouší kotec a následně rabuje ledničku a přilehlé okolí.

Kotec

Puberťák je zvíře s neobyčejně silně vyvinutým smyslem pro nepořádek. Pelíšek má často vystlaný bramborovými lupínky nebo jinou krmnou směsí. V kotci to zpravidla vypadá jako po výbuchu v uprchlickém táboře. U mladých samic žijících ve společném kotci je přibližně 4x větší nepořádek, než v prasečím chlívku, a jedna samička svádí vinu za nepořádek na druhou. U mladých samců, bez ohledu na počet jedinců v kotci, je nepořádek konstantně na 100 %. Udržování kotce v čistotě je u puberťáka zhola zbytečné. Bez ohledu na vynaložený čas, námahu a finance je kotec nejpozději do 24 hodin zaneřáděn stejně jako před úklidem. Nepořádek v kotcích je často provázen i pachovými stopami, které bývají tak silné, že se dají krájet. Mnohdy v nevětraných rozích kotce nalezneme i plísně, nejvíce plíseň hlavičkovou, která se drží na pohozených chlebových skývách.

Maniodepresivní stavy

Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresím spočívá v kupování značkových přehozů a podkůvek, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se váš puberťák nenudil.

Rozmnožování a chov

Tokající samička

Puberťáky zásadně nerozmnožujeme! Umisťování mladých samců a samic z různých chovů do společných kotců (nebo internačních táborů, viz Pionýrský tábor) vede k nepředvídatelným následkům! Zejména mladé samičky jsou schopné přivést svým vábivým tokáním mladé samce až k nepříčetnosti. Mladý samec, kterému se bouří kladélko, je schopen poté, co pochopí, že si na něm mladá samice "pouze" zkoušela sílu svých feromonů, spáchat až sebevraždu.

Ke zvyšování početního stavu v chovu puberťáků slouží jiné metody, například řízkování nebo roubování. V první řadě je potřeba mít neustále na paměti, že puberťák je pouze larvální (juvenilní) stádium ve vývojovém cyklu druhu Sapiens. Pravděpodobně druhu Homo Sapiens, i když příznaky napovídají na Homo Erectus (člověk se ztopořením) nebo Emo Sapiens (Tokio Hotel). Zde badatelé dosud nemají jasno, což je chovatelům šuma fuk.

Pokud přesto chovatel dopustí, že puberťáka připustí, musí okamžitě bez zbytečného odkladu sáhnout hluboko do peněženky a koupit mladému zhrzenému samci Sony PlayStation 3 nebo jiný adekvátní aktuálně módní super cool gadget (například Nokia n-gage), se kterým bude moci sekat patky.

Poddruhy

• Puboš klátivý
• Upírka černonehtá
• Emo
• Paštika

Komerční využití a návratnost investic

Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost generující přínos pro rodinu. Návratnost investic je dlouhodobá, někdy trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života.

Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro ně nemalé náklady. Proto by si měl každý chovatel řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. V případě, že si není jist, měl by si raději pořídit jiné méně náročné domácí zvíře.

Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu.

Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci jako právě Puberťák obecný. V tom jsou naprosto nenahraditelní.

Odkaz ven na původní článek

• Daniela Sedláčková:Jak chovat puberťáka [1]

Film o puberťácích z pohledu mimozemšťanů