Puboš klátivý
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Puberťák. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Puboš klátivý je rasa Puberťáka. Vyskytuje se častěji ve městech než na venkově. Stavba těla je dlouhá, tyčkovitá, vysoká od 170 do 190 cm. Osvalení nevalné, srst minimální.
Puboš klátivý chodí oděn ve volných kalhotách (ze kterých mu čouhaj trencle) a plandající bundě s kapucí, která mu zakrývá obličej natolik, že běžný pozorovatel může s trochou štěstí spatřit pouze čenich. Přední končetiny mívá zastrčeny hluboko v kapsách někdy v břišním vaku bundy.
Stravování[editovat | editovat zdroj]
Puboš klátivý se stravuje ve školních jídelnách a restauracích nízkých cenových skupin vysokého zahulení a nevalné obsluhy. Požívá pizzu, levné napodobeniny hamburgerů a značné množství slabého piva nízké jakosti. Výživu doplňuje inhalací tabákového případně konopného kouře.
Teritoriální požadavky[editovat | editovat zdroj]
Puboš klátivý je narozdíl od hlavního a rozšířenějšího druhu puberťáka obecného na prostor nenáročný. Stačí mu malý kotec 2 x 3 metry bez balkonu v paneláku. Zdržuje se v něm málo, většinu času se klátí ulicemi v centrech měst, sedí v hospodě nebo podniká pičurinské výpravy na tajná místa ve volné krajině, na nichž pěstuje konopí, či sbírá houby v lese.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Puboš klátivý vyvinul vlastní kulturu značně odlišnou od kultury ostatní populace. Jeho galeriemi jsou zdi měst v nichž se klátí, pilíře mostů a ohrady, na které umísťuje své kresby a obrazy pomocí barevných sprejů. Jeho výtvarné cítění a touha tvořit jsou velmi intenzivní. Dva či tři puboši dokážou během jediné noci pokrýt desítky metrů čtverečních zdiva či betonu pestrobarevnými otisky svých zmatených myslí.
V hudbě je velmi vybíravý. Protože trpí sníženou citlivostí na hluk (vždyť obývá hlučná města) potřebuje estetický zážitek z hudby umocnit velkým množstvím decibelů. Tehdy pookřívá, křepší v kruzích a smyčkách kývá hlavou skrytou v kapuci a mává do rytmu vysoko vztyčenou paží s cigaretou.
Možná záměna[editovat | editovat zdroj]
Laik si může puboše klátivého splést např. se šotoušem. Mnozí tvrdí,[zdroj?] že šlo původně o jeden druh, ale pak došlo k rozdílnému vývoji. Puboš klátivý sice není agresivní, ale bývá často vysoký. Zcela nepříbuzný puboš mlátivý si na něho netroufá, naopak šotouš je pro něj snadnou kořistí.
Puboš a zbytek světa[editovat | editovat zdroj]
Puboš klátivý zbytek světa téměř nepotřebuje. Nebylo sice přesně zjištěno nakolik mu záleží na publiku, které vídá jeho barevné kreace na zdech, ale z toho, že své obrazy často umísťuje i do málo přístupných míst, jako jsou tunely, chodby metra, podzemní garáže, kanály a odlehlá rumiště, lze soudit, že názor veřejnosti odborné ani laické ho nezajímá. Společensky se angažuje zřídka a kdyžtak pouze na protestních demonstracích.
Komerční využití[editovat | editovat zdroj]
Komerční využití nemá puboš žádné. Je netečný k reklamě, nepotřebuje Persil, intimky ani povinné ručení z provozu motorového vozidla.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Dosud neprozkoumáno, není ani jasný rozdíl mezi samcem a samičkou.