Protihlukové stěny

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Zastavovací zeď. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„Nic nebude, chceme koukat na vláčky...“

- Obyvatelé Matiční ulice o výstavbě blízké protihlukové stěny železničního koridoru.

Jeden z návrhů, nakonec však uspěla varianta bez cimbuří.

Protihlukové stěny na železnici jsou účinným nástrojem sloužícím k snížení počtu cestujících vlakem. Jsou nazývány protihlukovými, páč jejich vedlejší efekt je poněkud menší randál v okolí.

Vznik a vývoj

Projekt s krycím názvem "betonový hrob" je společný projekt ČD a SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). Jde o snahu vyřešit letitý problém ČD - mnoho cestujících se stále pokouší jezdit vlakem. Řešením SŽDC je ohrazení dráhy asi 5 metrů vysokou betonovou zdí. Proti projektu se ohradila tzv. Bohatá dcerka (to jest ČD Cargo - společnost přepravující především průvodčí nákladních vlaků, bizony, šrot, drožky, uhlí a další koniny). Její námitce - že konzumnímu zboží je srdečně jedno, zda je vedle trati zeď nebo ne, tudíž bude muset ČD Cargo přepravovat stejně nákladu jako dříve - bylo vyhověno jiným způsobem: pečlivým rušením všech kolejí, kde by snad bylo možno nakládat zboží.

Nejznámnější protihlukové stěny chránily berlínskou S-Bahn.

Efekt protihlukových stěn

Klady

• Z vlaku nebude vidět krajina nýbrž tuny betonu okolo - cestující jistě přestanou svou přítomností ve vlaku otravovat ČD, vlaky se krásně vyprázdní
• Podpora betonářského průmyslu
• Spousta volné plochy pro sprejery - podporuje Ministerstvo pro pozitivní diskriminaci
• Zvuk se bude odrážet mezi stěnami, ve vlacích tedy nebude takové úmorné ticho.
• Možnost chlubit se horečnou stavební činností na železnici.
• Možnost zavádět výlukové jízdní řády (oblíbená kratochvíle ministerstva dopravy)
• Zhoršení rozhledu na železničních přejezdech vede k větší opatrnosti řidičů a tím k snížení množství nehod.

Zápory

Bohužel, projekt má i svou stinnou stránku:

• V okolí trati se sníží hluk (ale zase v domcích u trati nebude ani světlo). Naštěstí se však hluk vlaků odráží do bytů ve vyšších patrech. Obyvatelé nižších domů jsou kompenzováni tím, že se do nich odráží hluk ze silnice před stěnou.
• Trať nebude přecházet tolik vysoké zvěře - snížení přídělů deputátní zvěřiny na železnici.

maršál Климент Ефремович Ворошилов po nedokončené přeměně v sýkoru modřinku rozhlíží se po protihlukových stěnách.

Výskyt

Protihlukové stěny rostou zpravidla velmi hojně v jehličnatých a listnatých lesích i na loukách mimo les, ve městech a obcích, podél zářezů, vodních ploch, polí a na rumištích, vždy však podél tratí nebo silnic. Vyskytují se prakticky ve všech oblastech modernizovaných silnic a železnic, zejména v Česku, ale i v Moravistánu; rostou od nížin až do pahorkatin a podhůří, bez zvláštních nároků na typ půdy či vlhkost - nevadí jim ani zcela suchá stanoviště. Rostou po celý rok, nejčastěji od března do listopadu.

Vorošilova mykoteorie původu

V nedávné době se vynořila nová teorie organického původu protihlukových stěn. Udává se, že protihlukové stěny nemusejí býti až tak docela produktem betonářské kliky, nýbrž důmyslným zneužitím houbové sadby. Tato teorie se opírá o skutečnost, že v poslední době u nás protihlukové stěny rostou jako Houby po dešti (!), a o zkušenosti partyzánských jednotek Klimenta Vorošilova na Ukrajině. Veteráni vyprávěji o smíšených lesích plných ohromných hub zdánlivě připomínajících betonové stěny. O nich ostatně hovoří i místní domorodci, referujíce též o vhodnosti kuchyňské přípravy těchto hub na způsob řízků. Dokud tato hypotéza původu stěn nebude uspokojivým způsobem potvrzena nebo vyvrácena, respektujte prosím základí variantu a živte se především slanečky.

Seznam protihlukových zdí na planetě Zemi

• Velká čínská zeď
• Velká Česká zeď
• Malá čínská zeď
• Moravistínská zeď
• Berlínská zeď
• Hladová zeď
• Sytá zeď (prý té Hladové zdi nevěří)
• Hadriánův val
• Zeď ze Hry o Trůny
• Zeď u města zeď ve Hvězdném prachu
• Velká Trumpova nelidově autokratická zeď