Naděžda Krupská

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Můj malý slaneček!“

- V. I. Lenin o své ženě Naděždě
Naděžda Krupská se zaujetím poslouchá projev negramotného komunisty Vasila Vapcarova z Permské gubernie, ve kterém kritizuje nedostatky carského školství (1911)

Naděžda Krupská (rusky: Надежда Константиновна Крупская - Ульянова), 1869–1939, byla sovětská a ruská žena, profesionální politička, manželka V. I. Uljanova - Lenina a jedna z nejznámějších bacilonosiček syfilidy (lat.Lues, čes. příjice).

Zásadová komunistka[editovat | editovat zdroj]

Naděžda Konstantinovna byla vždy přitažlivá a sexy žena (na snímku uprostřed)

Krupská byla jedním ze zakládajících členů Komunistické strany Sovětského svazu (1898) a později jedním z hlavních oponentů J. V. Stalina, s nímž se rozcházela v otázce tvrdosti politických čistek. Podle optimistických odhadů by tvrdší kritéria, tak jak je navrhovala Krupská, poslala na popraviště, nebo v lepším případě na Sibiř, o 100 miliónů lidí více, než kolik jich obětoval na oltář strany Stalin.

Politická kariéra Krupské se soustřeďovala především na otázky polytechnického vzdělání a spojení výchovy a vyučování s výrobní praxí v kolchozech. Jedním z vedlejších následků praktických experimentů s teoriemi Naděždy Krupské, jsou velké ruské hladomory, při nichž zahynulo hlady až 10 milionů lidí. Za úspěchy při řešení hospodářsko-politických otázek byla Krupská roku 1931 jmenována ředitelkou Národohospodářského ústavu Akademie věd SSSR.

Fotografie levé ruky Naděždy Krupské, tajně pořízená na objednávku NKVD kolem r. 1930

Soukromí[editovat | editovat zdroj]

Život Naděždy Krupské byl poznamenán několika traumatizujícími skutečnostmi:

  • Krupská nikdy nemilovala Lenina, za kterého se provdala jen z politické vypočítavosti, čehož později mnohokráte litovala.
  • Krupská byla od svých 17 let až do své smrti platonicky zamilovaná do Maji Plisecké, přední ruské primabaleriny. Té záviděla lehkost, s níž se dokáže pohybovat po jevišti Balšoego těatru, malá chodidla a krásné nohy, jakož i otevřený přístup k ženám (také Plisecká byla lesbička).
  • Krupská se od Lenina nakazila syfilidou. Došlo k tomu zřejmě během zimy 1890–1891, kdy Lenin i přes katastrofální hygienické podmínky trval na plnění manželských povinností. Manželé tehdy experimentovali s roztodivnými sexuálními praktikami, tak lze jen těžko soudit, při které z nich Krupská získala tvrdý vřed na své levé ruce.
  • V soukromém životě byla Krupská tvrdě pokořená Stalinem, který později s Leninem trávil téměř každou noc, a to přibližně od roku 1921.

Lenina přežila, penicilinu se nedočkala (stejně jako Stalin), Plisecká ji opustila. Krupská zemřela za nevyjasněných okolností ve svém bytě na Něvském prospektu. Soudruh Stalin na jejím pohřbu pronesl výrok: „Život opravdového komunisty je tvrdý. Nikdy nevíš, odkud přijde rána, ani od koho bude.“ Zdá se, že měl pravdu.