Vězeňský vůz
Vězeňský vůz je (jak jinak) vagon, určený k transportu vězňů na delší vzdálenosti.
Jedná se o přestavěné lůžkové a lehátkové vozy. Takový současný vagon obsahuje:
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jak to bylo ve starověku, nevíme. Ve středověku přeprava vězňů nebyla upravena, neboť odsouzení byli popravováni v místě dopadení.
V 18. a 19. století bylo někdy potřeba vězně stěhovat do jiné věznice (např. ze Špilberku do Valdic). Tehdy se používaly kočáry tažené koňmi. V Rusku se takovým kočárům říkalo "kibitky".
Ve 20. století se hojně používaly autobusy, v Československu výrobce Vrakosa Vysoké Mýto. Jenže jet autobusem např. z Nového Jičína do Olomouce (66 km) není snadné, jet z Bechyně do Mírova (225 km) náročné, a jet z Prahy do Moskvy (1 928 km) je vyloučené...
V 21. století se proto používají právě vězeňské vagony...
Vězeňský vůz ČD[editovat | editovat zdroj]
- Označení: VZ64
- Číselné označení: 64 54 9291
- Výrobce: Zpras Znova Žumperk
- Rok výroby: 2018
- Provozovatel: České dráhy
- Dosud provozováno: 28
- Domovské stanice: Vršovice, Plzeň, Děčín, Havlíčkův Brod, Bohumín, Maloměřice atd.
- Maximální rychlost: 230 km/h
- Hmotnost vozu: 56 t
- Brzdící procento: 225,9 %
- Kapacita: 64-80 vězňů a 12+1 dozorců
- Slavní pasažéři:
Interiér je rozdělen na 11 oddílů, přičemž 8 oddílů je upraveno pro přepravu vězňů, 1 oddíl je upraven na kuchyni a 2 oddíly pro přepravu dozorců. Kuchyně je vybavena bimetalovou ventilací, oddíly pro dozorce jsou klimatizovány.
Vězni mají k dispozici:
- dřevěné lavice k sezení
- mříže v plexisklových oknech s akustickou izolací
- střechu nad hlavou
- latrínu
Dozorci mají k dispozici:
- 12 pohodlných plyšových sedadel
- kuchyňku, kde si mohou uvařit kafe, ohřát oběd...
- Bezdrátové připojení k internetu a zásuvky (5V i 230V)
- Čistý a voňavý záchod se septikem, použitelný kdekoliv a kdykoliv
Vůz je možné provozovat v celé Evropě vyjma Španělska (interoperabilita zajištěna). Proto je vůz často zapůjčován i do zahraničí. Polské ministerstvo spravedlnosti si objednalo hned jeden vůz jako součást polské reformy soudnictví.
Přepravy[editovat | editovat zdroj]
Veškeré eskorty, především od soudů do k výkonu trestu do věznic, mají být vedeny zásadně vězeňskými vagony. Obviněný by tak mohl jet nejprve autem na fízlárnu, od ní k soudu, a od něj do vazební věznice. Z vazební věznice k hlavnímu líčení by už mohl jet vagonem poprvé, pokud by to bylo na jedné trati. Z hlavního líčení by jel už podruhé, potřetí by jel k vyššímu soudu k odvolacímu zasedání, a počtvrté už do výkonu trestu. Vícekrát by už jet nemusel.
Vězeňské vagony se připojují podle pevně stanoveného rozvrhu k neméně pevně stanoveným rychlíkům, jedoucím v odpovídajícím směru, a to vždycky v pondělí a v pátek. Setkají se v Práglu na hlaváku, kde se muklové mezi jednotlivými vagony vymění.
Např. odsouzeného vraha z Plzně naloží v Plzni do vagonu na rychlíku Klatovy - Praha. Ve vagoně už jedou odsouzení z Klatov, v Rokycanech a v Berouně, možná v [Smíchov|Lachau]] jsou naloženi i odsouzení odtamtud. V Práglu se muklové mezi vagony vymění podle věznic určení. Takže vraha přeloží na rychlík Praha - Bohumín, neboť jeho cílovou věznicí určení je Mírov. Násilníka, se kterým jel v oddíle, nakládají do vagonu v rychlíku do Hradce Králové (Valdice), a zloděje nechali v Práglu (Pankrác). Naopak cópka, který si štrngnul před jízdou, vezou z Šalingradu nebo Holomóce do Plzně na Bory.
