Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Kalósek chálující gyňál na glajzách vod šaliny. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru (arabsky: مسافر بلا وشاح, též الركاب في العاصمة الفساد دون الحجاب على حقيبة, řecky: Επιβάτες χωρίς ένα κασκόλ, hebrejsky: נוסע בלי צעיף) je spolu s Rusákem bez příručního zavazadla a Japoncem s plátěným kufrem mýtická bytost zmiňována v mnoha historických textech různých kultur. Byli to divocí tvorové, kteří vynikali svojí krutostí a násilnými činy, pro které byli obávanými soupeři válečníků.

Socha cestujícího do Tel Avivu bez šátku na kufru na Hlavním nádraží v Praze

Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru ve světové kultuře

Nejstarší zmínka o Cestujícím do Tel Avivu bez šátku na kufru pochází z Etruské mytologie a měl být bájným synem Boha Tini a jeho manželky Uni. O této postavě se zmiňuje několik dochovaných nástěnných maleb z období 8. až 5. stol. př.n.l. ovšem vědecky nebyla existence této bytosti prokázána. Novodobější zmínka o Cestujícím do Tel Avivu bez šátku na kufru pochází z 3. století a hovoří o něm Vergiliovy eposy. nazvané Vapores in aere nesciant adhuc populus ludaeorum (lidé zatím netuší, jak židi plynou v ovzduší). Touto sbírkou bylo ovlivňováno i myšlení stoupenců fanatické sekty Thule. Dodnes v existenci Cestujícího do Tel Avivu bez šátku na kufru věří několik málo primitivních kmenů v centrální Africe.

Současné pátrání po Cestujících do Tel Avivu bez šátku na kufru

Zakladatelem novodobého pátrání po Cestujících do Tel Avivu bez šátku na kufru je považován Adolf Hitler (1889-1945), který vynakládal nemalé výdaje na znovuobjevení Cestujícího do Tel Avivu bez šátku na kufru. Mezi jeho nejznámější vědecké bádání je považována Selektivní rekognizace cestujících, kterou provedl na svou dobu nevídaně rozsáhlým experimentem, kdy nechal pořádat pro členy židovské veřejnosti zájezdy do tehdy ještě neexistující země Izraelské. Příslušníci elitních jednotek měli v utajení pátrat po Cestujících do Tel Avivu bez šátku na kufru, kteří se mohli schovávat v davech židovské obce. Kvůli nákladnosti projektu, však musela nakonec říšská vláda učinit úsporná opatření, která vedla k mnoha podvodům, kde prý bylo mnoho židů poslánu místo do země Izraelské pouze do Polska a navíc jim byla státem hrazená pouze jednosměrná jízdenka. I přes rozsáhlost a nákladnost projektu nepřineslo pátrání žádné objevy.

V dnešní době se pro pátrání používají všemožné metody včetně Facebooku

Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru v heraldice

Jako erbovní znamení byl Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru užíván Ferdinandem Tyrolským, který znak převzal od vévodkyně z Baskilu, Anny de Gourmand. Dochované fresky v klášteře sv. Dindinóna v Tramtárii však dokazují, že byl Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru užíván také jako rozpoznávací znamení Převorstvím Bergouském, které mělo za úkol chránit stoupence fundamentální odnože judaistické víry, tzv. Bezvoňavkovitých., kteří jakožto jediná židovská lóže měli výsostné právo nepáchnout po laciné voňavce. Ovšem poslední následovník této sekty padnul ve 40. letech v bitvě o Sinaj.

Odraz v umění

• Malba na Attické číši Cestující do Tel Avivu bez šátku na kufru nemá na zaplacení nadváhy z počátku 5. stol př. n. l. (dnes v archeologickém muzeu v Athénách)
• Sousoší Flor Kentové na Hlavním nádraží v Praze, kde je zřejmě pozorovatelná absence šátku na kufru