Brněnsko-Čachtická magistrála
Je to dvoukolejná trať vedoucí z Brna na východ, až kamsi do severních Uher. Protože zájem cestujících na východ byl, je a nejspíš i bude minimální, bylo rozhodnuto, že není nutné napojit trať na Brněnské hlavní nádraží, proto začíná kdesi v hloubi Majlontu na seřazovacím nádraží. Plán byl točit na severovýchod, ale po rozestavění trati se ukázalo, že to nepude. Napřed se do cesty postavil veletok Slintava a pak Hádecký kopec. Ten je z písku a neměli gule ho provrtat, aby to na ně nespadlo. Dočasně (s jednotkou 1 Furt) tak využili cestu přes Židenice, Židenickou spojku a cestu do Slatiny, kde se dá přeběhnout Hedvábná stezka a cestující cca 0.5km po poli dojde na Brněnské meždunárodné letochodiště. Pro cestu z Hlaváku je nutné couvat do Židenic a z nich už se to pak dá čumákem napřed, nebo využít Přerovskou spojku. Pokračuje pak mimo Brno až na hranice severních Uher a dokonce i dál...
Trasa[editovat | editovat zdroj]
Z Brna vyráží do divočiny skrz následující dědiny Moravstánu:
- Šlapky
- Ponětovice
- Blažovice - posem se to používá jako zkratka pro rychlíky do Přerova.
- Křenovice - tam není vůbec nic zajímavého krom drobnosti, že mají dvě nádraží na dvou tratích, každý na jiném konci nevedou mezi nimi koleje, takže z jednoho konce na druhý je potřeba jet skrz Brno.
- Austerlitz. Tam začíná ochranné pásmo pálenic a aby nedošlo k výbuchu od jiskřícího pantografu, je trolej nejprve stažena bokem na sloupy a pak mizí i se sloupořadím okolo trati.
- Křižanovice
- Marefy - legenda říká, že hned po objevení mlna bez schopnosti zapálit páry etanolu, bude tam postavena měnírna na jeho výrobu a využita pro napájení vlaků.
- Bučovice
- Nevojice
- Nesovice
- Brankovice - tam při stavbě dělníci zjistili, že míří směrem na hrad Buchlov. Místní domorodec je upozornil, že by při kopání tunelu mohli trefit sklep s můmijí. Lekli se a udělali zatáčku o 180° a pak ještě chvíli kličkovali po poli.
- Nemotice - z tohoto nádraží vede vlečka přímo do bývalé firmy Thonet v Koryčanech, aby bylo možno průběžně měnit sicny ve vlaku, pokud se v něm místní ogaři dorubú.
- Jestřabice
- Bohuslevice
- Kyjov. Z Kyjova měla magistrála přímé napojení na Mutěnice, kudy se dalo pokračovat do Velkých Pavlovic pro víno. Tato trať byla zrušena a víno aktuálně převáží místní důchodci v igelitkách na řídítkách bojových biciklů
- Vlkoš
- Vracov
- Bzenec
- Veselí nad Moravou. Dál se i bodří, halúzkovů meducínů posílení ogaři bojá, takže za tímto nádražím už není takový provoz a magistrála pokračuje jako jednokolejná.
- Blatnice pod sv. Antoníčkem - neví se, která konkrétně to ta Blatnice je, ale prý si to tam celkem užívá
- Lipov
- Louka
- Velká nad Veličkou
- Javorník nad Veličkou
V severních Uhrách pak pokračuje skrz:
- Vrbovce
- Brestovec - aby se sem vlak z Brna dostal skrz hordy běsnících domorodců, protestujících proti Čechistánu, bylo nutné trať do této stanice v délce skoro 2.5km zahrabat pod zem. Nejedná se o žádnou anonymní díru. Jmenuje se to Tunel Generála Milana Rastislava Štefánika.
- Myjava
- Poriadie
- Paprad
- Stará Turá
- Vaďovce
- Hrachoviště
- Višňové
- Čachtice
Vozidla[editovat | editovat zdroj]
Protože se hned na začátku do cesty postavil kopec Hády, bylo rozhodnuto, že budou po magistrále v dvojkolejných úsecích jezdit jen mašiny s plazími jmény. Trať je tak okupována Krokodýly a Brejlovci. Z důvodů lepší mezinárodní reprezentace Moravstánských železnic, za Veselím nad Moravou je nasazen Šukafon.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na nádraží v Austerlitz začíná zabezpečení s pomocí unikátního systému ETCSSNN,
- Zabezpečovač ETCSSNN byl údajně vynalezen koloťukem ve stanici Bzenec na této trati.
- Byl použit revoluční materiál kolejnic, Železo. Proto tomu domorodci říkají "Železná dráha"
- Místy se při jízdě dá dostat i nad polosvětelnou rychlost 80km/h, čímž se řadí mezi naše nejrychlejší rychlodráhy.
- Díky nebezpečí zapálení lihových par je to poslední neelektrifikovaná dvoukolejná trať
