Prsomyslovci

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Google uncyc.jpg Prsomyslovci na googleTohle je nejlepší článek na téma „Prsomyslovci“ na celým internetu.
Prsomysl Orál názorně ukazuje Pražanům, kterak praktikovati orál.

Prsomyslovci byli první a zároveň jediná čechistánská dynastie, vládci Moravstánu, Slezistánu a zakladatelé moderního Absurdistánu.

Původ a význam[editovat | editovat zdroj]

Přemysl Oráč takto ku svému přízvisku přišel

Zakladatelem rodu byl Prsomysl Orál, známý též pod přesdívkou (Übermädchen) Přemysl Oráč, který dle legendy oral půdu ve Studicích, avšak jiná legenda hovoří o orálním sexu. Jeho mladší bratr Anál měl zřejmě jiné choutky. Etymologie jeho jména Prsomysl patrně znamená „mysleti na prso“, což naznačuje Prsomyslovu zálibu v prsech a zvláště pak v jejich bradavkách (neukojená vzpomínka na časy svého cucáctví). Byl to vlastně slovanský imigrant, jehož předkové pocházeli z neblaze proslulého východního bloku – až z nedalekostánských zemí východního Charvátska, nicméně ani tato země nebyla jeho předkům vlastní, neb pocházeli jako většina ostatních pronárodů slovanského plemene z Ukradiny, kde svorně kydali hnůj. Původně byl ve Studicích jen vesnickým onanistou dokud si jej nevyhlédla feministická kněžna a čarodějka Libuša, jež doposud švarného jinocha nepoznala a její lůno zůstalo netknuto. S ní pak začal plodit své nástupce (jak se mimo jiné lze dozvědět i z originální čechoamerikánské filmové parodie The Pagan Queen Libushe – pozn. autora). Jména jeho následovníků jsou dle pověstí Prznimysl, Mňauta, Hnojen, Vůl, Metrostav, Křivomysl, Klátil a Hovnovít. To jsou první čechistánská knížata prsomyslovského rodu, která následovala po Prsomyslovi. Za zmínku stojí též Blivoj, který se častokrát toulal po lesích a hlubokých hvozdech čechistánské kotliny. Podobně jako bájný hrdina Herákles i on se proslavil některými slavnými skutky, byď jeho skromné činy ani trochu nedosahovaly velikosti činů řeckých gerojů. Podle pověstí údajně zápasil s divými muži, se skřítky soutěžil v hádankách, zkrotil divokého slona a ošukal lesní děvu Blaženu s velkýma kozama, která byla pro většinu smrtelníků nedostupná. Tím vším zosobňoval ideál pravého slovanského héróa (geroje) a jeho skutky si připomínala slovanská knížata na svých dvorech po dlouhé časy. Na velkolepých hostinách knížecích dvorů se jeho příběhy bavil nejen kníže s velmoži urozenými, ale i s knížecí družinou s čeládkou rozvernou, nejeden z nich se pak jal jej napodobovat, byť dnes již není skřítků, divých mužů ani lesních děv s velkýma kozama, to protože pomřeli hlady nebo byly chladnokrevně ubiti agresivními rolníky a dělníky.

Slamníkovci a Větrníci[editovat | editovat zdroj]

Oblíbené kratochvíle Bolehlavských

Prsomyslovci byli prvními českými knížaty a králi vůbec. Chtěli to dotáhnout až na římskoněmecké císaře a zmocnit se vlády nad německou První říší, jenže Hamburskové, Luxusbergové a Schwarzenbergové jim to ke vší smůle překazili, nicméně jejich největšími protivníky v zemích čechistánských byly bezpochyby rody Slamníkovců a Větrníků. Mnohé boje s nimi svedli Klátil, Hovnovít, Bořivůz i Bolehlav. Všichni leželi mrtvi na hromadě, ale Větrníkům se nakonec podařilo zajmout prsomyslovského knížete Jaromrda, syna Bolehlava II. Blboně a bratra Bolehlava III. Opožděného. Větrníkové odvedli zajatého Jaromrda na Vlasovu horu. Nejprve obětovali Vlasovi prase, neb Větrníkové byli stále pohany, a pak nebohého Jaromrda, který byl křesťan, připoutali ke stromu. Před zrakem sochy boha Vlase zasypali Jaromrda šípy až jeho tělo bylo celé na sračky, zakrvácené tam jen bezmocně viselo a po zemích se váleli zbytky vnitřností. Střílej střílej, au au, ó bóže. To bylo Větrníky považováno za další oběť bohu Vlasovi. Poté přispěchal Bolehlav III. Opožděný se svou družinou ruských bohatýrů, ale bylo už pozdě, knížete Jaromrda už nešlo oživiti. Došlo ke krvavému boji při kterém zahynuli všichni Větrníkové. Poté nechal Bolehlav III. jakožto pravý křesťan pokácet ten posvátný strom i s tím dřevěným idolem falešného boha Vlase, kterému obětovávali bezbožníci z přilehlých vesnic stále žijící v pohanských pověrách, neznalí pravého Boha, chodili na tu jeho horu mu obětovávat zvířata i lidi. Po tomto velkém vítězství zaútočili Prsomyslovci proti Slamníkovcům a ve slavné bitvě u Chlumce nad Cidlinou je zavraždili. O tomto rodě nemáme mnoho informací, pouze útržkovité narážky které zaznamenal kronikář Kostimast. Poslední Slamníkovec Fítek byl údajně vykastrován, takže byl nucen svůj život dožít v ústraní za zdmi Sázkařského kláštera, a starý Pepan Slamníkovec už na to byl příliš starý. Dle kronikáře Kostimasta se Pepanovi sotva postavil, čímž Slamníkovci již nemohli pokračovat v dynastii a nezvrátila to ani adopce rumunských dvojčat. Prsomyslovcům nestálo již nic v cestě k ovládnutí čechistánského trůnu, zmocnili se knížecího sídla na Hradčanech, po celé zemi rozkázali šířit víru katolickou a svrhnout modlu Peruna z Vyšetvrzské skály, div málem nenarazila do projíždějící šaliny se švýcarskými turisty.

Prsomyslovci u moci na knížecí stolici[editovat | editovat zdroj]

Prsomyslovci si počínali na knížecím trůnu vskutku kurevsky. Nejdříve seděli na kamenném stolci v Pražské tvrzi, jenže chtěli být dost moderní, trendy, pokrokoví, in, nóbl a euro. Nejprve zahrabali kamenný knížecí stolec, který kvůli své tíze a velikosti nešel přesunout. Tak vznikl na pražské tvrzi onen pověstný hrbol Žužu, na kterém později pohanský velekněz Kozymír pořádal žertvy pro bohy Tvarožiče a Robogasta. Místo toho zde umístili dřevěný trůn po vzoru francouzské módy Zápaďanů, zbořili zastaralou dřevěnou ohradu a pozvali si na pomoc německé a italské architekty, kteří v místech staré palisády postavili nové kamenné hradby. Pražská tvrz začala býti nazývána Pražským hradem, čímž definitivně překonala bývalé knížecí sídlo Vyšetvrz a stala se pupkem světa (pardon, České kotliny), aby pak různí Prsomyslovci nepřetržitě o ní vedli vleklé občanské války. Rod Prsomyslovský se za tu dobu značně rozvětvil a tak každou chvíli stál před branami Pražského hradu nějaký další Che Guevara Prsomyslovec a se svým vojskem se dožadoval nástupnického práva k vládnutí, nakonec byli všichni postupně pobiti a naživu zůstal jen jeden Prsomyslovec - Prsomysl Ošukar I.

Hle, náš milovaný Pán již přijíždí na svém statném oři ku branám Města pražského!

Prsomyslovci byli také velmi zdatní v okrádání Židů, kteří velmi zbohatli díky obchodu s Kyjevem a dalekým Chersónem. Kvůli pokročilému vlezdoprdelnictví Prsomyslovců vůči Bavorsku, Řeznu, papeži i německému císaři vyhnali stoupence Curycha a Metloděje ze zemí čechistánských a podřídili celou zemi latinské církvi, ale to k jejich spokojenosti nestačilo, a tak pozvali do zemí Čechistánu Němce a v pohraničí založili pro ně speciální oblast, jíž dali název Sudetenland (Sudety), za což jim poděkovaly zejména pozdější generace Čechistánců, kteří museli snášet germánskou rozpínavost, neb země lužických Chlupů a Bradaviců již dávno stačily pohltiti hordy německých okupantů. Německé plémě pak pokračovalo dál po Polabí přes Pobaltí až k Novgorodu, kde utržili ostudnou porážku od Alexandra Něvského v bitvě o Leningrad. Germanizace v Čechistánu úspěšně pokračovala jako módní vlna, šlechticové se učili němčinu a dávali sobě i svým dětem německá jména, zatímco krásná slovanská jména jako například Hovnovít byla po dlouhá staletí zcela zapomenuta. Nejinak je tomu i dnes s amerikanizací, černošským hip hopem a Lady Gagou.

Po Prsomyslovcích[editovat | editovat zdroj]

Nadšení Čechistánců z Velkoněmecké říše bylo najednou ty tam, když se říšské vlády chopil temný pán Ruda Hambursk namísto Prsomyslovce Ošukara II., který si na něj dělal zálusk a finální bitvu s Rudou nakonec zbabral. Chtěl stále víc, ale nakonec mu nezbylo ani to hovno a ještě zaplatil cenu nejvyšší - své vlastní hýždě. Posledním Prsomyslovcem byl Vašek III., jehož dědečkem byl Prsomysl Ošukar II., brutálně ho zavraždil jeden Němec v Olomouci a dlouho se šuškalo v salónních kuloárech, že to mohlo být provedeno z příkazu Hambursků. Tak dlouho si Prsomyslovci hřáli Němce na prsou, až je nakonec hryzli, doslovně k smrti uhryzali.

Po Prsomyslovcích vládli Luxusbergové, po nich Hamburskové, Žlaboňové, a pak zase Hamburskové. Pak vládli Hotentoti a po nich následovali Marxisté a Leninisté, Parouberkové, Schwarzenbergové a Kalousci. Kdo bude vládnout Čechistánu, Moravstánu a Slezistánu (souhrně Absurdistánu) v budoucnu, prozatím nevíme. Vzhledem k masové imigraci a výstavbě mešit v Evropě se však domníváme, že to budou Mohamedové.