Rumunsko
Tento článek pojednává o balkánském východoevropském státu. O šachovém tahu pojednává článek rumunská pomsta.
| Rumunsko Ŗômâņîă | |
|---|---|
  | |
Přívětivé obydlí rumunské šlechty | |
| hlavní město: | Bulharešť |
| jazyk: | Română |
| náboženství: | anticiganismus, antimaďarismus, antirusismus, uctívání fašistických a komunistických diktátorů |
| prezident: | Nicolae Ceaușescu |
| král: | Vlad III. Drákula |
| hymna: | Dragostea din tei(Láska v lípě, coververze české „písně“ Láska v párku v rohlíku, viz Xindl X) |
| měna: | Leu |
| národní jídlo: | sarmale cu mămăligă |
Rumunsko je vyspělá průmyslová země, plnoprávný člen Evropské unie a Severoatlantické aliance, ležící u Černého moře. Název země je odvozen od rumu, který Jean Lafitte pašoval z Kuby přes Rumunsko do celé EU. Vlajka země je z neznámých důvodů odvozena z vlajky AC Sparta Praha.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Původní obyvatelé se jmenovali Dákové (jejich jediný historický přínos světu je, že se podle nich jmenují automobily Dacia). V roce 106 po Kristu je však porazili Římané. Když se velká Římská říše rozpadla, prošlo tudy několik národů (například Hunové, Avaři, Turci), ale žádný tu nevydržel příliš dlouho (proč asi). Nakonec obsadili půlku Rumunska zvanou Sedmihradsko Maďaři a přejmenovali ji na Erdély.
V té době době žil rumunský národní hrdina Vlad III. Drákula, zvaný Țepeș (Napichovač – podle toho, že měl v oblibě napichování lidí na špičaté kůly). Kromě toho to také byl, jak je všeobecně známé, upír.
Po první světové válce se stalo Rumunsko stejně jako Československo kontumačním vítězem. Díky tomu mohlo obsadit Maďarům Sedmihradsko. Maďaři se sice nedali a s pomocí Hitlera ho obsadili zpátky, ale Rumuni se zase včas přidali na správnou stranu, takže nakonec se smáli oni.
Pak už se nedělo nic zajímavého, až do příchodu osvíceného vůdce Nicolae Ceaușesca.
Ceaușescu[editovat | editovat zdroj]
Nicolae Ceaușescu (čti Čau Česku) byl pokrokový komunistický diktátor. Byl velký přítel lidu, umění, stavitelství, lovu... Přivedl zemi až na práh Evropské unie. Kdyby nebylo té lapálie s popravou, byli by tam Rumuni mnohem dříve.
Někdy v šedesátých letech navštívil Rumunsko projektant firmy Renault a byl tu okraden. Na tom by pochopitelně nebylo nic zvláštního, nebýt toho, že se tak Rumunům dostaly do rukou nákresy vozů Renault. Brzy na to zahájila produkci rumunská automobilka Dacia.
Prozíravý Ceaușescu také v Rumunech pěstoval skromné vlastenectví (koneckonců, nelze žít pouze z materiálního blahobytu), což jej spojuje s jeho protějškem a Hitlerovým poskokem Ionem Antonescu. Oba -escuové jsou v Rumunsku dodnes velice oblíbenými historickými postavami, byť zlí jazykové tvrdí, že to byli diktátoři s krví na rukou (Ceaușescu se v anketě Největší Rumun umístil na 11. místě, Antonescu na šestém). Antonescova a Ceaușescova výchova k vlastenectví však přinesla ovoce, což se projevuje v dnešním veskrze pozitivním vztahu Rumunů k rodné zemi (až 80 % jich v posledních 10 letech neopustilo Rumunsko), k rodné řeči (kterou každý Rumun svědomitě opečovává a kultivuje - viz níže) a také ve zdravě sebevědomém postoji k ostatním národům, jako je cikánský vřed, špinaví Maďaři, ruští zmrdi a jiní.
Rumunština[editovat | editovat zdroj]
Rumunština je podivný nesrozumitelný jazyk. Rumuni sami tvrdí, že je příbuzný jazykům jako italština a francouzština, a proto prý Rumunsko patří kulturně do západní Evropy (typický rumunský smysl pro humor). Cizinec si ale na rumunštině všimne spíš takových zvláštních zvyklostí, jako je používání háčku nad "a" nebo ocásku zhruba pod polovinou všech písmen. Samotní Rumuni si jsou tohoto handicapu dobře vědomi a na všech internetech psaní rumunské diakritiky zběsile ignorují. Vědecký tým Necyklopedie vyhlásil v červnu 2010 soutěž o nalezení rumunských stránek psaných s diakritikou. Vítěz soutěže získá zdarma zájezd last year.
Základní slovíčka a fráze[editovat | editovat zdroj]
- Vehicolul meu pe pernă de aer e plin cu țipari. = Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Hujer, metelescu blescu. = Hujere, jděte si po svých.
- Cehii, ieși din țara noastră. = Češi, vypadněte z naší země.
- Dracului chineză, numai că ar mai futut. = Zasraní Čínani, neustále by jen šukali.
- Dar, unde ești? = Jsem tady.
Rumunsko v roce 2050[editovat | editovat zdroj]
Podle veškerých odhadů by mělo mýt v roce 2050 Rumunsko přes 1,8 miliardy obyvatel a tak by se měli dostat na první příčku.
Veškeré původní obyvatelstvo odejde a místo nich přijdou anti-kondomní Čínani a Indové. Hlavní město nebude Bukurešť, ale Svatá Helena (dnes obývaná našim národem) v oblasti Banátu. V Rumunsku se nebude platit měnou Leu ale Eurem (jako jediná země v roce 2050). Bude zde sídlo EU, NATO, OSN, komunistů a dalších jako Greenpeace.
Jezdit zde budou vlaky Dacia TGV, které Rumuni ukradnou Francouzům a upraví je.
Nicolae Ceaușescu kráčel v šlépějích svého velkého předchůdce.
Za jeho doby zaznamenalo Rumunsko ohromný rozkvět.
Rumunsko je vyspělou digitální společností.
Úroveň pohostinství je na úrovni vyspělých zemí.
|
| Welcome to Romania |
 Krvavé články |
|---|
|
Potoky komunistické krve • RH faktor • Srdce • Kardiostimulátor • Krevní plazma • Červené kravinky • Menstruace • Čachtická paní • Upír • Rumunsko • HC Sparteşcu România |