Tichooceánský Kreml
| Autonomní Republika Kreml Социалистическая Республика Кремль | |
|---|---|
| státní zřízení: | Národně Socialistická republika |
| hlavní město: | Uvadžov |
| jazyk: | Ruština 45,2% (úřední), Vietnamština 52,3%, Angličtina 2.5% |
| náboženství: | Křest'anství 97,3%, Buddhismus 2,7% |
| počet obyvatel: | 180 000 |
| prezident: | Josef Gavanilič Varnovskij |
| premiér: | Petr Petrolej Petrolejský |
| hymna: | Kde Stalin Můj |
| měna: | Ruský Rubl (RUB) |
| národní jídlo: | Mokrejchleba |
| národní sport: | Rugby |
 |
Tichooceánský Kreml na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Tichooceánský Kreml“ na celým internetu. |
Tichooceánský Kreml je zvláštní a částečně samosprávná oblast Followijsterského souostroví, která se vymyká jakékoli logice – geopolitické, ekonomické i stavební. Nachází se mezi městy Prd nad Stalinkou a Toustík, což samo o sobě naznačuje, že celá oblast nehraje podle běžných pravidel.
Historie a politické uspořádání[editovat | editovat zdroj]
Vznik Tichooceánského Kremlu není zcela jasný, protože se v archivech Followijsteru záznamy často ztrácí – obvykle pod záhadných okolností, například když je někdo potřebuje. Podle jedné teorie byla oblast založena jako experimentální geopolitický projekt, jehož cílem bylo zjistit, zda může stát existovat bez jakékoli skutečné vlády. Výsledek? Může. Ale neměl by.
Oficiálně je Kreml autonomní oblastí Followijsteru, což znamená, že si o všem rozhoduje sám, ale zároveň potřebuje Followijster na to, aby o něm někdo vůbec věděl. Politika zde funguje tak, že každý, kdo se prohlásí za prezidenta, se automaticky stává prezidentem, dokud ho neodvolá jiný prezident. Rekord v délce vlády drží muž jménem Viktor Drtič, který vládl celých 17 minut, než ho sesadila uklízečka, která odmítla pracovat v budově bez funkčního kávovaru.
Architektura a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Tichooceánský Kreml se skládá z hlavního sídla, několika přidružených budov a rozsáhlého podzemního komplexu, o kterém nikdo neví, kdo ho postavil, proč existuje a co v něm je. Většina města je postavena ze směsi betonu, korálového vápence a improvizace, což znamená, že některé stavby drží pohromadě jen díky víře a vysoké vlhkosti vzduchu.
Silniční síť je kapitolou sama pro sebe – jediná dálnice vede z Prdu nad Stalinkou do Toustíku, ale kvůli chybě v plánování nikdy nebyla propojena s žádnou další cestou. Výsledkem je, že auta jezdí tam a zpět, dokud jejich řidiči nepochopí absurditu situace a neodejdou pěšky.
Ekonomika a kultura[editovat | editovat zdroj]
Hospodářství Tichooceánského Kremlu je založeno na několika základních pilířích:
- Vývozu kartografických map s neexistujícími cestami, které si turisté kupují jako suvenýry.
- Obchodu s "followijsterským betonem", který tvrdne jen tehdy, když se na něj nikdo nedívá.
- Výrobě transparentních banánů, které jsou tak průhledné, že je nikdy nikdo neviděl – což je skvělý marketingový trik.
Místní kultura je stejně neuchopitelná jako zbytek oblasti. Každoroční festival Podmořského nihilismu přitahuje filozofy a pesimisty z celého Followijsteru, kteří zde soutěží v recitování nejdepresivnějších myšlenek. Hlavní hudební styl je industrio-šantánový metal, kde se kombinují zvuky těžké techniky, harmonik a náhodných výkřiků do tmy.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Tichooceánský Kreml je místo, kde realita ustupuje absurdnímu pragmatismu a kde zákony existují jen tehdy, když se to někomu hodí. Přesto, nebo možná právě proto, si oblast zachovává jedinečný charakter, který přitahuje jak dobrodruhy, tak lidi, kteří prostě chtějí vidět, jak vypadá stát, který funguje čistě omylem.
Pokud plánujete návštěvu, doporučujeme neptat se na logiku místní infrastruktury, nevěřit mapám a připravit se na to, že z této zkušenosti se váš mozek už nikdy úplně nevzpamatuje.