Krhútistán
| Tenhle článek stojí za starou bačkoru. Můžeš pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|
Krhútistán, krhútsky Krhútystán, je částečne uznaný stát ve střední Evropě. Jeho území je v dnešní době okupované z velké části Českou republikou (celé území kromě Brna právoplatně náleží Krhútistánu, o Brnu se rozhodlo že ho Krhúti nechtějí), Polskem (území na jih od obce Kokotów) a Ruskem (Královec). Krhúti se snaží o obnovení suverenity Krhútistánu ale jsou často utlačováni jako etnická menšina.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Raná historie[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o Krhútistánu pochazeji z roku 1988, tehdy se totiž Krhúti jakožto kmen naučili psát. Fyzické důkazy o jejich existenci na našem území máme ale již z první poloviny 5. století n.l., kdy nan naše území přichází praotec Čech se svymi lidmi. Zhruba v te době, a možná ze i s praotcem Čechem se na nase území dostávají i Krhúti pod vedením Čechova nejmladsího syna, Krhúta, černé ovce rodiny. Krhúti se však neusazují, tak jako češi, na Moravě, ale tušíc nebezpečnou auru v té době ještě neexistujícího Brna, pochodují trochu dál a usazují se zprvu na západě našeho území, zejména v oblasti okolo Pičína, kde zakládají první Krhútské hradiště, ze kterého se později stává hlavní město Krhútistánu, Ejč pod Mejknínem.
Zlatá doba Krhútistánu[editovat | editovat zdroj]
Období od sedmého do třináctého století našeho letopočtu označujeme jako zlatou éru Krhútistánu. V roce 669 n.l. sesedá z trůnu Krhútský vůdce Kamenožrout zvaný "Zelený" podle obvyklé barvy jeho obličeje když se opil a vyhlašuje nové celostátní zřízení, a totiž anarchii. Tím začíná období prisperity.a blahobytu. Tažení na sever v roce 672 n.l.(slovy šestsetšedesátdvanáct) rozšiřuje Krhútské území na dnes nárokováný rozměr. V té době také vzniká hraniční město Kokotov (dnes Kokotów a Královec (na počest posledního krále Kamenožrouta "Zeleného". V době kdy se Slované mlátili klacky a snažili se vyrovnat západnimu imperialismu tím ze přijimají křesťanství, Krhúti již vynalézají kolo a na území se objevuje takě první a jediná Krhútská měna, která je kovová, Střibřich Rzivý. Ekonomika Krhútistánu v te době roste az závratným tempem a chabé pokusy Čechů nemají šanci její růst zvrátit. Dny 29, 30 a 31.2 700 jsou pro Krhúty znovu vítěznými. Vydávají se totiž na tažení proti Čechům, které pokořují, a kteří se před Krhúty stahují na územi dnešního Brna. Tam je Krhúti nechávají jejich osudu, znajíce auru Brna. Až do třináctého století pokračuje dále období prosperity, zakládání nových měst a rozkvět Krhútského národa. Je to doba ze které pochazí nejslavnější památky Krhútů jako například žalobej nebo Proroctví o Závěru světa, a ve kterém žily mnohé z Krhútských velikánů jako například Krombožinec Lilibínský.
Úpadek[editovat | editovat zdroj]
Zlatá éra Krhútistánu je však utnuta velkou zradou. Roku 1212 se totiž do Zlaté Buly Sicilské dostává dodatek malým písmem, který připisuje na tajno císařova sekretářka Zdena, a který tak zlotřilým Čechům zaprodává celé území které dříve patřilo pod nadvládu Krhútů. Češi tak odcházejí z Brna a poté se roztahují po celém Krhútském území, utlačujíce původní obyvatele.