Norsko

Norsko Norwéžské království Nørgæ


státní zřízení:	království, barnevernet
hlavní město:	Osel
jazyk:	Norsk (nynorsk) / Norsk (bokmål)‬^[1]
náboženství:	Black metal
počet obyvatel:	4 666 666
král:	Harald V.
hymna:	Ja, vi elsker dette landet (Ano my doopravdy ale opravdově doopravdy milujeme tuto zemi)^[2]
měna:	Norskokoruna
národní jídlo:	norek opékaný v ropě Brent
národní sport:	lov velryb trhavinou; unášení dětí

Norsko je, jak již jeho název napovídá, přímořským jihoevropským státem. Hlavní vývozní artikl tvoří pohonné hmoty, středomořské sardinky, aljašské tresky, tajga a tundra. Dlouhou dobu jej ovládali Dánové, ale to přestalo platit, když došlo k Velkému zmatení severských jazyků. Dánští kolonisté roztažení po velikém území si přestali navzájem rozumět a tím pádem nebyli schopní území nadále spravovat a opustili je. Největší část území Norska se nachází v nehostinných polárních končinách Antarktidy (Země královny Maud a cara Petra, Buffetův ostrov) a částečně také Arktidy (Špilbergy, Nedvězí, Lopoty a Westerny).

Národní povědomí[editovat | editovat zdroj]

Norsko bylo dlouho součástí Dánska. Dánové dostali v napoleonských válkách na prdel, takže Norsko připadlo Švédsku. Protože jsou Norové národ velice hrdý a svébytný, rozhodli se osamostatnit a znovu vybudovat národní povědomí. I proto kompletně přepsali mluvnici. Aby to bylo echt norské, použili kompletní dánskou mluvinici. Jelikož neměli svého krále a z místních šlechticů to nikdo nechtěl dělat, pozvali dánského kamaráda, aby jim dělal krále. Poté, co se ve velkém rozjela těžba uhlovodíků pod mořským dnem a začlo se dařit i ostatnímu průmyslu, jakožto zejména pletení svetrů, místní šlechtici hořce zalitovali.

Hlavním městem býval Bergen, proslavený svým slunečným počasím (pouze 331 deštivých dnů za rok), ale protože jak všichni víme, nejtepleji bývá v Oslu, šoupl se parlament do Osla. Tam je pro změnu zima jako v Rusku, ale je to víc Norge. Obyvatelé těchto dvou měst k sobě ovšem mají opravdu vřelý vztah, asi jako obyvatelé Moravistánské metropole a CajzlstánHauptstadtu.

Socioekonomoická sféra[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Norska se dělí na dvě skupiny. Nepočetnější jsou trollové, kteří žijí v norách, občas vandalizují wikipedii avšak tvoří 60 % HDP Norska a mohou si dovolit dovážet potraviny ze sousedního Abů Dhabí. Nad zemí žijí početnější losi, kteří vytvářejí zbylých 30 %. Jejich obživou je hlavně lišejník a pornoprůmysl. Trollové však z děr moc nevylézají, kdyžtak pouze v noci, takže se zřídka stane, aby norský los nějakého trolla viděl. V Norsku je oblíbený lov dětí, nejznámější společnosti je v tomto oboru Barnevernet(pod tímto názvem je proslulá ve světě), ve skutečnosti se jmenuje Barnebortføring.

Při lovu dětí se využívají lidožravé kočky

Norské turistické příručky často lákají na možnost pozorovat Nory ve volné přírodě. To jsou ovšem nejspíš jenom bajky. Nora, tedy potomka Dánů a původních předdánských lidských obyvatel, na území Norska totiž již nejméně sto let žádný los neviděl. Jistá šance je potkat je v sousedním Švédsku v krajích Jämtland, Härjedalen, Idre a Särna.

Rybolov a velrybolov[editovat | editovat zdroj]

Takhle se těží biopalivo z velryb.

Bohatství Norska odjakživa pochází hlavně z moře. V minulých dobách tím bylo míněno i to co je za mořem. Proto dávní Norové podnikali nájezdy do blízkých i dalekých zemí, protože byli přesvědčeni, že jsou darem moře. V současné době je pro Nory hlavním darem moře biopalivo z velryb. Způsob jeho získávání je velmi pozoruhodný a proto ho Necyklopedie popíše důkladněji:

Norská ministryně velryb vždy zjara určí velrybu, která se bude těžit. Zpravidla vyhlídne nějakou blízko v Severním či v Norském moři. Námořníci k ní připlují a na jejím hřbetě postaví vrtnou plošinu. Tak se čepá tuk z velryby, což trvá až do podzima. Pak je plošina demontována a přes zimu je uložena v muzeu. Biopalivo odvážejí tankery do Osla, někdy i do vola. Tento způsob je velmi ekologický, nedochází při něm k týrání zvířat, velryba může po ukončení těžby v klidu odplout po svých (ploutvích).

V neděli po bohoslužbě.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Norové dlouhou dobu vyznávali tradiční muslimské hodnoty, avšak už někdy v dobách Dánských výprav do Ruska si přivezli kult Peruna. Toho uctívají dodnes.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kultura je v Norsku na velmi vysoké úrovni. Bohužel, díky částečné prohibici, je kultura poněkud nákladnou záležitostí. Ovšem to by nebyl Nor Norem, aby si nenalezl skulinku. Pravidelně každý pátek vyráží skupinky Norů na zábavnou trachtaci na moři, kde se oddávají kultivované zábavě. Část obyvatel pravidelně létá do Amsterodamu za účelem poznání památek.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

„Luftputefartøyet mitt er fullt av ål.“

- Norská konverzační příručka

Norština zní velice malebně. Asi jako když nahluchlý Francouz mluví německy. Obyvatelé pohraničních oblastí Křivočeska mají pravda šanci něčemu porozumnět, ale mnohem zábavnější je kochat se zvukomalbou. Zajímavé je, že existuje několik dialektů, kdy dva Noři v čilé konverzaci mluví o úplně něčem jiném, nakonec prohlásí obligátní Destilere a jednání je úspěšně u konce. Oproti tomu konverzace mezi Norem, Švédem a Dánem je zcela bez problémů.

Na severu Norska se mluví jazykem Sámo. To jsou ti milí lidé, podle kterých je pojmenována zmrzlá pochoutka - Nanuk. Norové tyto lidi nazívají Lapp, což znamená hloupí. Chcete-li působit místně, dělejte to také, běhání na čerstvém vzduchu je opravdu zdravé.