Litva
Litva / Severní Polsko Postsovětská republika Litva | |
---|---|
státní zřízení: | závislá republika |
hlavní město: | Vilnius |
jazyk: | baltský, polština, ruština |
náboženství: | převažuje katolické a levoslavné křesťanství, dále také putinismus (hlavně menšiny) |
prezident: | nikdo ho nikdy neviděl |
hymna: | litevská |
národní jídlo: | polské |
národní sport: | Basketbal |
Litva, baltsky Lietuva, rusky Советская Республика Литва je společně s Lotyšskem, Estonskem a Královeckou enklávou jedním z baltských států.
Litva je součástí Evropské unie a NATO, což se nelíbí Rusku, které říká, že je okupuje USA a nabízí jim možnost se připojit k říši. Přitom poukazuje na to, že v jiných ruských anektovaných územích svobodných republikách v Rusku, jako například Tatarstán, Krym, Doněcko nebo Čečensko, dopadla referenda na 100 % pro Rusko. Litva je velmi zaměřená na výrobu jaderné energie. Asi 90% všech enrgií v Litvě je z jaderné elektrárny, kterou mají sice jenom jednu, ale pro těch asi 100 lidí, co tam žijí, to stačí. Litva je také proslulá svými horami. Nejvyšší horou je Autojas, který měří 294 m n.m., což je jako hodně metrů nad mořem a je tedy jen o 167 metrů nižší, než hora Říp.
Etymologie[edit | edit source]
Vznik dvou baltských států vedle sebe zaregistrovala velká část evropských zemí, nikdo však nevěděl, jak se tyto dva státy nazývají. Dalším problémem bylo, že jazykům dvou místních národů neoruzměl nikdo, kromě jich samotných. Geografové z různých zemí nakonec mezi místními zaznamenali název Litva, ale nevěděli zda se jedná o název severní či jižní země. Čeští geografové tento název určili pro zemi jižní a tu severní pojmenovali Lotyšsko. Angličané zase název Litva, zkomolen na Latvia, dali zemi severní a tu jižní nazvali Lithuania podle prvku lithium.
Historie[edit | edit source]
O Litvu se přetahovalo Německo a Rusko už od 1. světové války. Především proto, že pro ně byla více méně jen malá součást severního Polska. První se velení za 1.světové války chytilo Německo, což Litevcům obohatilo slovník o takové perly jako je Scheisse a Finanzamt. Potom, co Německo prohrálo válku, Litva asi tak na 4 minut 23 sekund stihla vyhlásit nezávislost, než si na ně udělalo zálusk Rusko, které s nimi svádělo několik válek. Do toho se jim tam z Baltského moře opět srali Němci, aby to bylo zajímavější.
Poté, co se Litva jakžtakž ubránila ruským válkám, ji obsadilo Polsko, což ale nemělo moc dlouhé trvání, protože poté si Polsko dohodou rozdělili Německo a Rusko. Po této okupaci byla Litva předána Sovětskému svazu, i když na ní celou dobu během napadení Polska dělali nátlaky Němci. Litevští obyvatelé se po nějaké době přeřadili od Sovětského svazu k Německu, které tehdy drancovalo celou Evropu, ale to moc litevské obyvatele netrápilo. V roce 1944 dobyli, i přes snahu místních dřevorubců, Litvu zpět Sověti tehdy s Polákama, se kterýma se zrovna moc v lásce nemají. Litva samozřejmě připadla Sovětskému svazu. Po demoralizaci Německa už Litva zůstala v rukou SSSR.
V roce 1989 už to litevské občany přestalo bavit, tak se spojili se svýma stejně bezmocnýma kamarádama z Lotyšska a Estonska a vytvořili dlouhý řetěz přes 3 země o šířce 1 člověk. Komunisté by tento řetěz mohli rozstřílet během 5 minut, ale jelikož ve všech ostatních státech už komunismus dávno padl, tak je nechali na pokoji a Litva se tak stala samostatnou.
Jak se dorozumět v Litvě[edit | edit source]
- Mano laivas su oro pagalve pilnas ungurių - Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Eina šikt! - Jděte vyhledat toaletu, prosím.
- Blyat - Ano, prosím.
- Suka - Vaše dcera je velmi hezky oblečená.
- Pakasyk sliekui pažastį - Poškrábejte žížale podpaží, prosím.
- Kurvos vaikas (kurvavaikis) - Syn podnikatelky v oboru horizontálního oblažování.
- Lopas [1] - Phallus Brunensis
- Pizda tau - To se ti nepovedlo.
- Eik nachui! - Nechte mne o samotě rozjímat, prosím.
- Kekse - Sušenky
- Shikna [2] - Oblá část pod bedry.