Lithium
Lithium (latinsky lithium, česky japík, značka Li) je 3. nejlehčí a dosud 116. nejméně těžký prvek slavné barevné Meresjevovy periodické soustavy prvků. Jedná se o alkalický kov, které jsou, mrchy jedny, známy svou agresivní povahou. Umístěn ve vodě je značně výbušný, neméně ochotně reaguje i se vzduchem. Což se nejlépe projeví při populárních požárech lithiových baterií; ať už v smartfounu, noutbůku či v nadupaném elektrovehiklu.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Slovo "lithium" pochází z německého jazyka a jeho následnou latinizací. Název vznikl v 17. století, když němečtí horníci v Zinnwaldu náhodou objevili tento kov. Horníci při práci značně trpěli, proto říkali prvku "litt" (od toho je i název města Litvínova), což je préteritum slovesa leiden (česky trpět). Bohužel došlo v roce 1783 k tragédii a všichni horníci byli zavaleni. Nejen prací, papírováním, ale také rudou v dole, což je nepříjemné.
Naštěstí jeden z nich, jehož jméno se bohužel nedochovalo, stihl napsat spis krátký traktát na dveře firemního ajcnlíku o podivuhodných vlastnostech tohoto objevu. V roce 1817 objevil švédský dveře v zastavárně chemik Johann Arfvedson a, jak to již na světě chodí, objev si přivlastnil. K původnímu názvu přidal latinskou koncovku -ium a -tt- změnil na -th-, což zní mnohem více latinsky, a to přesto, že je to převzato z řeckého lithos (λίθος), což značí kámen neboli šutr.
Výskyt a těžba[editovat | editovat zdroj]
Lithium je v celém vesmíru i na Zemi hodně vzácné, takže se vyskytuje skoro úplně všude, od hornin přes minerálky až k mořské vodě. Více než polovina známých zásob lithia leží v Bolívii na dně solných pánví (anglicky] Salt Pelvis). Nejvyšší koncentrace lithia na Zemi lze nalézt v hojně se vyskytujících lithiových akumulátorech, takže se vyplatí jejich dobývání či těžba. Kovové lithium lze průmyslově nejsnáze připravit elektrolýzou roztaveného chloridu lithného, pokud si toho chloridu dokážete lacino nasyslit dostatečné množství.
Požití a použití[editovat | editovat zdroj]
Když je někdo bipolární, depresivní maniak, doktoři do něj perou lithium ve velkém, jelikož jeho ionty prý[zdroj?] fungují v mozku jako stabilizátor nálady a chrání nervové buňky. Jistou nevýhodou jsou výrazné vedlejší účinky, třeba žravka a následné přibývání na váze nebo nezvladatelná žíznivost, nutící postižené často a dlouze setrvávat v hydratačním zařízení typu hospoda.
Lithium, coby zásobárna mluna má tu výhodu, že se umí spontánně nafouknout. Nafouknutí je uživateli důrazným doporučením tento přístroj odložit, nejlépe do kovové krabice a vzdálit se někam hodně daleko. Ignorováním nafouknutí se zvyšuje riziko vážného poranění či ztráty majetku. Pro svou podobnost s manželkou je lithium považováno za ženský prvek a s jako takovým je třeba s ním zacházet v rukavičkách a mít oči na stopkách a nespustit jej ze zřetele.
Hasiči nemají lithium v lásce. Dojde-li k zahoření litiových baterií, musejí odložit oběd stranou a jít hasit. Hladový hasič posléze mlunomobil za pomocí jeřábu pouze ponoří do dihydrogenmoxidové lázně a tento se nechá zcela vyhořet. Jedná se o zásah nudný, který kromě poblicity v lokálních novinách nepřináší jakékoli vzrušení. Přestože lithium hoří poměrně efektně, nedají se na něm opékat buřty ani jiné uzeniny, kvůli jeho výrazným karcinogenním účinkům. I z tohoto důvodu někteří hladoví hasiči neodolají a při té příležitosti podpálí i garáž či dům, protože hlad je svině.
|
|