Chemie

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Explosive.jpg

„Snad géniové zodiakální, snad osmapadesátá vyšší inteligence, spikli se proti nebohému starci. Elixír mládí není.“

- Alessandro Scotta

„Je to jen chemie.“

- Xindl X

„Nechcem ja mať tvoju lásku, mne stačí chémia.“

- No Name
Bez špetičky dioxinu bohdá nikdy nezahynu!

Chemie, χημεία, neboli lučba je vlastně fysikou neboli silozpytem, kterýžto se zabývá svrchními elektronovými šlupkami atomů. Jedná se o vznešeného nástupce vědy zvané alchymie, od které se oddělila v 17. století a bývá označována jako věda tradiční. Chemie je pak chápána jako vysoce vědecký obor, který v hojné míře rozvinul experimentální metody poznávání přírodních dějů, ale zároveň je i experimentální mystikou. Jejím účelem jsou především vzrušující výbuchy v laboratořích, bez kterých by to byla fakt otrava. Alchymie disponuje hojnými analogiemi mezi různými znaky a znameními, převzatými z živé i neživé přírody; živly, barvami, tělesnými orgány, znameními zvěrokruhu či planetami. Chemie naproti tomu disponuje tvrdým vědeckým poznáním. A pokud snad někdy toto poznání není tak úplně tvrdé, je alespoň natvrdlé.

Chemie je věda, běda běda běda!

Základní zákony[edit]

  • Zákon zachování hmoty - hmota nemůže vzniknout ani zmizet, je ji ovšem možno ukrásti tak, že je k nedohledání
  • Zákon stálých poměrů slučovacích - hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny by měl být vždy stejný a nezávislý na způsobu přípravy sloučeniny - pokud se nejedná o ekonomickou optimalisaci výsledného produktu.
  • Zákon výbuchu - Pokud něco může vybouchnout, tak to vybuchne. (Murphický zákon chemie)

Preparativní chemie[edit]

Příkladem budiž výroba produktu zvaného Elixír života (lat. panacea):

V rámci alchymistického procesu proměny totiž lze spustit populární likvidaci švestek jejich zkapalněním (z lat. liquidus - kapalina). Zde kupříkladu likvidací švestek povstane ušlechtilá kapalina, slivovice zvaná:

  • Kvašení (fermentatio) – získaná materie se stává tělem, k němuž se přivtěluje se duše.
  • Vaření též digesce (coctio) – zahřívání břečky až k dosažení vhodné teploty, dochází ke změně skupenství a oddělování
  • Destilace (destilatio) – očišťování látky od nežádoucích příměsí odpařováním a kondenzací
  • Požití (intoxicatio) - chlastativní košt výsledného produktu
  • Výbuch (explosio) - to když si chce v palírně intoxikovaný sirkou posvítit, kolik že toho v brčuličce ještě zbývá
  • Výfuk (exhaustio) - to je to, co vylítne z vyražených dveří palírny po předchozím výbuchu

Názvy prvků chemických[edit]

  • Antimon(Sb) - Strabík
  • Arsén(As)-Otrušík(Ot)
  • Baryum(Ba)-Merotík(Mr)
  • Berryllium(Be)-Sladík(Sld)
  • Bismut(BI)-Kalík(Kl)
  • Bór(B)-Bledník(Bl)
  • Bróm-Brudík
  • Fluor(F)-Kazík(Ka)
  • Fosfor(P)-Kostík(Ko)
  • Chlór(Cl)-Solík(Sl)
  • Chróm(Cr)-Barvík(Bv)
  • Iridium(Ir)Duzík(Dz)
  • Jód(I)-Chaluzík(Ch)
  • Kadmium(Cd)-Ladík(Ld)
  • Kobalt(Co)-Ďasík(Da)
  • Lithium(Li)-Japík(Jp)
  • Mangan-Jermík
  • Molybden-Žestík
  • Nikl-Pochvistík
  • Niob-Kolumbík
  • Osmium(Os)-Voník(Vo)
  • Rhodium(Rh)-Ruměník(Ru)
  • Ruthenium(Ru)-Rusík(Rs)
  • Selén-Luník
  • Tantal(Ta)-Zdořík(Zd)
  • Tellur-Zemník
  • Titan(Ti)-Chasoník(Chs)
  • Uran(U)-Nebesník(N)
  • Zirkonium(Zr)-Lalík(Ll)

Ku vysvětlení názvosloví tohoto:

  • Titan jméno dostal podle silného muže = chasník.
  • Chrom je řecky barva = barvík.
  • Selén je řecky Měsíc = luník.
  • Fosfor v kostech = kostík.
  • Jód v chaluhách = chaluzík

Značky podle těchto českých názvů prvků byly uváděny i ve výpočtech.

Otcové zakladatelé[edit]

  • Karel Amerling
  • Jan Presl

Někteří další[edit]

  • Humphry Davy - viz článek Pneumatika
  • Jan Baptista van Helmint
  • Tonda Lavorasijé
  • Josef Priestley - objevitel kyslíku společně s Karlem Wiliamem Scheelencem, též vynalezl sodovku
  • John Dalton
  • Jaroslav Heyrovský
  • Otto Vychrchle (dokázal uvařit se mírným zpožděním Keplerovi čočku)
  • Marie Curie