Chemie
„Snad géniové zodiakální, snad osmapadesátá vyšší inteligence, spikli se proti nebohému starci. Elixír mládí není.“
- Alessandro Scotta
„Je to jen chemie.“
- Xindl X
„Nechcem ja mať tvoju lásku, mne stačí chémia.“
- No Name
Chemie, χημεία, neboli lučba je vlastně fysikou neboli silozpytem, kterýžto se zabývá svrchními elektronovými šlupkami atomů. Jedná se o vznešeného nástupce vědy zvané alchymie, od které se oddělila v 17. století a bývá označována jako věda tradiční. Chemie je pak chápána jako vysoce vědecký obor, který v hojné míře rozvinul experimentální metody poznávání přírodních dějů, ale zároveň je i experimentální mystikou. Jejím účelem jsou především vzrušující výbuchy v laboratořích, bez kterých by to byla fakt otrava. Alchymie disponuje hojnými analogiemi mezi různými znaky a znameními, převzatými z živé i neživé přírody; živly, barvami, tělesnými orgány, znameními zvěrokruhu či planetami. Chemie naproti tomu disponuje tvrdým vědeckým poznáním. A pokud snad někdy toto poznání není tak úplně tvrdé, je alespoň natvrdlé.
Základní zákony[edit | edit source]
- Zákon zachování hmoty - hmota nemůže vzniknout ani zmizet, je ji ovšem možno ukrásti tak, že je k nedohledání
- Zákon stálých poměrů slučovacích - hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny by měl být vždy stejný a nezávislý na způsobu přípravy sloučeniny - pokud se nejedná o ekonomickou optimalisaci výsledného produktu.
- Zákon výbuchu - Pokud něco může vybouchnout, tak to vybuchne. (Murphický zákon chemie)
- Zákon schválnosti - Zrovna když člověk na chvíli nesleduje probíhající děj, všechno se pokazí
Preparativní chemie[edit | edit source]
Příkladem budiž výroba produktu zvaného Elixír života (lat. panacea):
V rámci alchymistického procesu proměny totiž lze spustit populární likvidaci švestek jejich zkapalněním (z lat. liquidus - kapalina). Zde kupříkladu likvidací švestek povstane ušlechtilá kapalina, slivovice zvaná:
- Kvašení (fermentatio) – získaná materie se stává tělem, k němuž se přivtěluje se duše.
- Vaření též digesce (coctio) – zahřívání břečky až k dosažení vhodné teploty, dochází ke změně skupenství a oddělování
- Destilace (destilatio) – očišťování látky od nežádoucích příměsí odpařováním a kondenzací
- Požití (intoxicatio) - chlastativní košt výsledného produktu
- Výbuch (explosio) - to když si chce v palírně intoxikovaný sirkou posvítit, kolik že toho v brčuličce ještě zbývá
- Výfuk (exhaustio) - to je to, co vylítne z vyražených dveří palírny po předchozím výbuchu
Názvy prvků chemických[edit | edit source]
- Antimon (Sb) - Strabík
- Arsén (As) - Otrušík(Ot)
- Baryum (Ba) - Merotík(Mr)
- Berryllium (Be) - Sladík(Sld)
- Bismut (Bi) - Kalík(Kl)
- Bór (B) - Bledník(Bl)
- Bróm - Brudík
- Fluor (F) - Kazík(Ka)
- Fosfor (P) - Kostík(Ko)
- Chlór (Cl) - Solík(Sl)
- Chróm (Cr) - Barvík(Bv)
- Iridium (Ir) - Duzík(Dz)
- Jód (I) - Chaluzík(Ch)
- Kadmium (Cd) - Ladík(Ld)
- Kobalt (Co) - Ďasík(Da)
- Lithium (Li) - Japík(Jp)
- Mangan - Jermík
- Molybden - Žestík
- Nikl (Ni) - Pochvistík
- Niob (Nb) - Kolumbík
- Osmium (Os) - Voník (Vo)
- Rhodium (Rh) - Ruměník (Ru)
- Ruthenium (Ru) - Rusík (Rs)
- Selén (Se) - Luník (Lu)
- Tantal (Ta) - Zdořík (Zd)
- Tellur (Te) - Zemník
- Titan (Ti) - Chasoník (Chs)
- Uran(U) - Nebesník (N)
- Zirkonium (Zr) - Lalík (Ll)
Ku vysvětlení názvosloví tohoto:
- Titan jméno dostal podle silného muže = chasník.
- Chrom je řecky barva = barvík.
- Selén je řecky Měsíc = luník.
- Fosfor v kostech = kostík.
- Jód v chaluhách = chaluzík
Značky podle těchto českých názvů prvků byly uváděny i ve výpočtech.
Otcové zakladatelé[edit | edit source]
- Karel Amerling
- Jan Presl
Někteří další[edit | edit source]
- Humphry Davy - viz článek Pneumatika
- Jan Baptista van Helmint
- Tonda Lavorasijé
- Josef Priestley - objevitel kyslíku společně s Karlem Wiliamem Scheelencem; též vynalezl sodovku
- John Dalton
- Jaroslav Heyrovský
- Otto Vychrchle (dokázal uvařit se mírným zpožděním Keplerovi čočku)
- Marie Curie