Chemie

„Snad géniové zodiakální, snad osmapadesátá vyšší inteligence, spikli se proti nebohému starci. Elixír mládí není.“

- Alessandro Scotta

„Je to jen chemie.“

- Xindl X

„Nechcem ja mať tvoju lásku, mne stačí chémia.“

- No Name

Bez špetičky dioxinu bohdá nikdy nezahynu!

Chemie, χημεία, neboli lučba je vlastně fysikou neboli silozpytem, kterýžto se zabývá svrchními elektronovými šlupkami atomů. Jedná se o vznešeného nástupce vědy zvané alchymie, od které se oddělila v 17. století a bývá označována jako věda tradiční. Chemie je pak chápána jako vysoce vědecký obor, který v hojné míře rozvinul experimentální metody poznávání přírodních dějů, ale zároveň je i experimentální mystikou. Jejím účelem jsou především vzrušující výbuchy v laboratořích, bez kterých by to byla fakt otrava. Alchymie disponuje hojnými analogiemi mezi různými znaky a znameními, převzatými z živé i neživé přírody; živly, barvami, tělesnými orgány, znameními zvěrokruhu či planetami. Chemie naproti tomu disponuje tvrdým vědeckým poznáním. A pokud snad někdy toto poznání není tak úplně tvrdé, je alespoň natvrdlé.

Chemie je věda, běda běda běda!

Základní zákony

• Zákon zachování hmoty - hmota nemůže vzniknout ani zmizet, je ji ovšem možno ukrásti tak, že je k nedohledání
• Zákon stálých poměrů slučovacích - hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny by měl být vždy stejný a nezávislý na způsobu přípravy sloučeniny - pokud se nejedná o ekonomickou optimalisaci výsledného produktu.
• Zákon výbuchu - Pokud něco může vybouchnout, tak to vybuchne. (Murphický zákon chemie)
• Zákon schválnosti - Zrovna když člověk na chvíli nesleduje probíhající děj, všechno se pokazí

Preparativní chemie

Příkladem budiž výroba produktu zvaného Elixír života (lat. panacea):

V rámci alchymistického procesu proměny totiž lze spustit populární likvidaci švestek jejich zkapalněním (z lat. liquidus - kapalina). Zde kupříkladu likvidací švestek povstane ušlechtilá kapalina, slivovice zvaná:

• Kvašení (fermentatio) – získaná materie se stává tělem, k němuž se přivtěluje se duše.
• Vaření též digesce (coctio) – zahřívání břečky až k dosažení vhodné teploty, dochází ke změně skupenství a oddělování
• Destilace (destilatio) – očišťování látky od nežádoucích příměsí odpařováním a kondenzací
• Požití (intoxicatio) - chlastativní košt výsledného produktu
• Výbuch (explosio) - to když si chce v palírně intoxikovaný sirkou posvítit, kolik že toho v brčuličce ještě zbývá
• Výfuk (exhaustio) - to je to, co vylítne z vyražených dveří palírny po předchozím výbuchu

Názvy prvků chemických

• Antimon (Sb) - Strabík
• Arsén (As) - Otrušík(Ot)
• Baryum (Ba) - Merotík(Mr)
• Berryllium (Be) - Sladík(Sld)
• Bismut (Bi) - Kalík(Kl)
• Bór (B) - Bledník(Bl)
• Bróm - Brudík
• Fluor (F) - Kazík(Ka)
• Fosfor (P) - Kostík(Ko)
• Chlór (Cl) - Solík(Sl)
• Chróm (Cr) - Barvík(Bv)
• Iridium (Ir) - Duzík(Dz)
• Jód (I) - Chaluzík(Ch)
• Kadmium (Cd) - Ladík(Ld)
• Kobalt (Co) - Ďasík(Da)
• Lithium (Li) - Japík(Jp)
• Mangan - Jermík
• Molybden - Žestík
• Nikl (Ni) - Pochvistík
• Niob (Nb) - Kolumbík
• Osmium (Os) - Voník (Vo)
• Rhodium (Rh) - Ruměník (Ru)
• Ruthenium (Ru) - Rusík (Rs)
• Selén (Se) - Luník (Lu)
• Tantal (Ta) - Zdořík (Zd)
• Tellur (Te) - Zemník
• Titan (Ti) - Chasoník (Chs)
• Uran(U) - Nebesník (N)
• Zirkonium (Zr) - Lalík (Ll)

Ku vysvětlení názvosloví tohoto:

• Titan jméno dostal podle silného muže = chasník.
• Chrom je řecky barva = barvík.
• Selén je řecky Měsíc = luník.
• Fosfor v kostech = kostík.
• Jód v chaluhách = chaluzík

Značky podle těchto českých názvů prvků byly uváděny i ve výpočtech.

Otcové zakladatelé

• Karel Amerling
• Jan Presl

Někteří další

• Humphry Davy - viz článek Pneumatika
• Jan Baptista van Helmint
• Tonda Lavorasijé
• Josef Priestley - objevitel kyslíku společně s Karlem Wiliamem Scheelencem; též vynalezl sodovku
• John Dalton
• Jaroslav Heyrovský
• Otto Vychrchle (dokázal uvařit se mírným zpožděním Keplerovi čočku)
• Marie Curie