Chrastík

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Chrastík je dalším prvkem Meresjevovy tabulky (kov-nekov). Jeho existenci předpověděl již Jára Cimrman, ovšem pro zaneprázdnění jinými úkoly se již nemohl plně věnovat jeho objevení a exaktnímu popisu. S pramalým úspěchem se jej také pokusil popsat sovětský vědec Pičurin, přestože se domníval, že jej nalezl na Sibiři. Skutečný objev a popis se podařil až vědcům z Necyklopedie, za což jim patří dík.

Popis a vlastnosti chrastíku[editovat | editovat zdroj]

Jak je již výše uvedeno, jedná se o kov-nekov. Jeho barva se liší případ od případu, podle naleziště, existuje ovšem velmi odvážná hypotéza, a to, že chrastík je neviditelný. Není vidět, zato je slyšet. Při zvýšení tlaku a teploty (ovšem již mírném - to nutno zdůraznit) dochází k jeho sublimaci. Chrastík v plynném skupenství se ochotně aduje s jakoukoliv látkou a podstatně mění její fyzikální vlastnosti, např. zvyšuje odolnost tvrdíku vůči okolí.

Jak bylo řečeno, chrastík je slyšet, dochází zde ovšem k zajímavému jevu, a to, že menší kousky chrastí méně. Při pokusech (hornina obsahující chrastík byla drcena, uzavřena do pevného obalu - krabice a bylo jí třeseno) bylo prokázáno, že chrastění se mění na šustění v přímé úměře velikosti a množství kousků. Větší kusy ovšem spíše duní, a tak byla vyslovena smělá hypotéza, že doposud nezjištěným vlivy a pochody se chrastík mění na šustík nebo dokonce na duník, ale to je pouze zatím neprokázaná teorie.

Výskyt chrastíku[editovat | editovat zdroj]

Městská policie v Chrastavě používá místo obušků chrastítka vyrobená z ryzího chrastíku, která jsou jasně vidět v jejich policejním znaku

Chrastík se vyskytuje prakticky všude, ovšem pozor, pouze ve stopovém mnořství, např. v 1 m³ je ho pouze 1,12×10−²² kg. Jeho výskyt se však dá lehce prokázat díky jeho vlastnosti, že je slyšet. Lze jej tedy nalézt v sirkách, suchém roští, luštěninách, senu, bolavých kolenou a pod. Údajně byl nalezen v hojném množství na Sibiři, toto tvrzení je ovšem nutno brát s rezervou (co tam už toho bylo nalezeno!), u nás je to pak např. Chrastava, okr. Liberec, Chrást u Plzně, Chrast u Chrudimi a na dalších místech, ovšem jak již bylo zdůrazněno pouze ve stopových množstvích. Objevila se také hypotéza, že byl nalezen ve Venezuele v jisté hornině pojmenované chrastelit, ale to jsou zatím jen nepotvrzené doměnky.

Použití chrastíku[editovat | editovat zdroj]

Chrastík používají některé automobilky v okolí Mladé Boleslavi ke zpevňování kritických součástek vozů. Automobily získají skvělé mechanické vlastnosti, bohužel však chrastík dává o sobě vědět tím, že za jízdy chrastí, což je jeho základní vlastnost. Chrastění má proměnlivou polohu a frekvenci. Obvyklý je vyšší tón od levého zpětného zrcátka a hlubší chraplání z okolí řadicí páky. Pokud se chrastění ozývá z levých zadních dveří, není příčinou chrastík a vědecký tým Necyklopedie má zde volný prostor k zahájení seriózního výzkumu.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Využití chrastíku je zatím spíše samovolné. Pro lidstvo je ambivalentní - někdy pomáhá, jindy škodí, a tak si zřejmě budeme muset počkat na rozhodnutí Evropské komise, která ho jistě zařadí do správné kategorie. Celá věc se tak z vědecké záležitosti stává záležitostí politickou a s tím již nechtějí a nebudou mít vědci z Necyklopedie rozhodně nic společného.


Meresjevova Periodická tabulka prvků: Oproti Českopedii nyní s extra prvky navíc!
1H Vodík ∞Hu Homoerectium 1.1Lm Světlan 1.3Ae Éter 1.4Va Vakuum 1.5Hx Hoaxium 1.9Pneu Pneumonium 2 He Helium
3Li Lithium 4 Be Beryllium 5 B Bor 6C Uhlík 7N Dusík 8O Kyslík 9 F Fluor 10 Ne Neon
11Na Sůl 12 Mg Hořčík 13Al Hliník 14 Si Křemík 15 P Fosfor 16 S Síra 17 Cl Chlór 18 Ar Argon
19 K Draslík 20 Ca Vápník 21 Sc Skandium 22Ti Titan 23 V Vanad 24Cr Chrom 25 Mn Mangan 26 Fe Železo 27 Co Kobalt 28 Ni Nikl 29Cu Měď 30 Zn Zinek 31 Ga Galium 32Ge Germanium 33As Arzén 34Se Selen 35 Br Brom 36Kr Krypton
37 Rb Rubidium 38 Sr Stroncium 39 Y Yttrium 40 Zr Zirkonium 41 Nb Niob 42 Mo Molybden 43 Tc Technetium 44 Ru Ruthenium 45 Rh Rhodium 46 Pd Palladium 47 Ag Stříbro 48 Cd Cadmium 49 In Indium 50 Sn Cín 51 Sb Antimon 52 Te Tellur 53 I Jód 54 Xe Xenon
55 Cs Cesium 56 Ba Baryum 57 La Lanthan 72Hf Hafnium 73 Ta Tantal 74 W Wolfram 75 Re Rthenium 76 Os Osmium 77 Ir Iridium 78 Pt Platina 79Au Zlato 80 Hg Rtuť 81 Tl Thallium 82Pb Olovo 83 Bi Bismut 84Po Polonium 85 At Astat 86 Rn Radon
87Fr Francium 88 Ra Radium 89 Ac Actinium 104 Rf Rutherfordium 105 Db Dubnium 106 Sg Seaborgium 107 Bh Bohrium 108 Hs Hassium 109 Mt Meitnerium 110 Ds Darmstadtium 111 Rg Roentgenium 112 Cn Copernicum 113 Nh Nihomium 114 Fl Flerovium 115 Mc Moscovium 116 Lv Livermorium 117 Ts Tennessin 118 Og Oganesson
58 Ce Cer 59Pr Praseodym 60 Nd Neodym 61 Pm Promethium 61 Sm Samarium 63 Eu Europium 64 Gd Gadolinium 65 Tb Terbium 66 Dy Dysprosium 67 Ho Holmium 68 Er Erbium 69 Tm Thulium 70 Yb Ytterbium 71 Lu Lutetium 119Žd Židík 120Uup Ununpolium 121Rn Random 122 Ky Kryptonit
90 Th Thorium 91 Pa Protactinium 92U Uran 93 Np Neptunium 94Pu Plutonium 95Am Americium 96 Cm Curium 97 Bk Berkelium 98 Cf Kalifornium 99Es Einsteinium 100 Fm Fermium 101 Md Mendělevium 102 No Nobelium 103 Lr Lawrencium 148Sp Spík
123Bo Bolševikum 124St Stalinium 125Ze Zemanium 126Pk Paroubkium 239EUR Euran 128Fu Prdík 129Sd Smrdík 130Pí Prudík 131Tp Transprdan
135Deb Debilit 136Im Imbecilit 137Tu Tvrdík 138Bs Bursík 139Mo Mocacium 141An Arogantin 142No Noobium 143Pn Potěmkinium 144Bdsm Úchylík 145Ta Tannwaldium 146ROH Rozvodík 147:) Smajlík 198Chk Chrastík 199Gn Gentellur 200Bt Bortlium 201Dq Drtík
202Rch Rychlík
 
Alkalické metaly
 
Alkalické zeminy
 
Trans metaly
 
Netrans metaly
 
Polometaly
 
Nemetaly
 
Halogeny
 
Vzácné plyny
 
Lanthanoidy
 
Aktinoidy
 
Těžko říct
 
Bolševika
 
Polobolševika
 
Čtvrtbolševika
 
Debilany
 
Smrdony

Citováno z „https://necyklopedie.org/w/index.php?title=Chrastík&oldid=70055“