Jód
Jód je prvek Meresjevovy tabulky prvků, který má chemickou značku I. Je to proto, že Řecko nemá písmeno "J" a to je prokletí, které je bude provázet do skonání věků a dost možná ještě i potom. Zatrolení Řekové!
Charakteristika a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Již při prvním pohledu na prvek si všimneme, že jeho chemická značka neodpovídá názvu. Je to proto, že staří Řekové pojmenovali prvek Iodés na počest nižšího démona podsvětní říše, bratrance mnohem slavnějšího Háda[1]. Možná proto, že si mysleli, že jód je fialový a to je hezká barva a tak. Správný název prvku je ovšem "chaluzík" nebo "řasík". To podle toho, jestli jste fanoušci Presla nebo Amerlinga. Nicméně pak se do toho vložil notorický buditel Rieger a submisivně adoptoval světácky znějící "jód" a byla to pomyslná dýka do zad Národnímu obrození, protože česká slova začala kvapem zacházet na úbytě a veškerá snaha o pozvednutí české kultury vyšla vniveč[2]
Jód je pěkný prevít, stejně jako ostatní hooligans. Za normálních okolností vypadá kovově a tváří se stabilně. Zdání klame. Jód není solidní prvek. Je tak roztěkaný, že když dvakrát mrknete, změní se v fialovou mlhu[3] a prchne oknem. Je nevychovaný a při přechodu z pevného do plynného skupenství se neobtěžuje skupenství kapalné ani předstírat. Chcete-li jód tekutý, musíte jej máčet jako Rudolf II. konšely do Vltavy. Jód máčený v dihydrogenmonoxidu se pak dá normálně natírat štětkou nebo prstem. Má atomové číslo 53, což je o 11 více, než je smysl života, vesmíru a vůbec.
Máme-li ovšem to štěstí a máme jód pevný, máme jód kamenný. Kamenný jód vypadá kovově, tak jako hodně tmavě fialově až černě. Trošku jako uhlí, ale ne zas tak úplně a proto je snadné jej od uhlí odlišit. Zvláště proto, že uhlí se mění v oblak kouře jen za pomocí plamene a ne jen tak samo od sebe.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jód je děsně moc důležitý pro život člověka. Při nedostatku jódu přestává fungovat štítná žláza a hrozí smrt a dokonce i obezita. Protože by ale obyčejný jedinec chuť jódu neunesl, ředí se solí. A to tak moc, že v pytlíku soli je jódu jen homeopatické množství, čili pár gramů. Tím se šetří peníze, které se pak dají použít například na dotace na inovativní linku do Penamu, reklamu na Čapím hnízdě nebo jinou bohulibou činnost.
Důležitější je ovšem jód máčený, který slouží ke zvýšení produktivity obyvatelstva prostřednictvím umravňování malých dětí. Dítě si kupříkladu na dvorku zajezdí na kole. Samozřejmě nevybere zatáčku, přejede kočce ocas, ta se zaječí, shodí květináč, paní domu se lekne a zapomene při pouštění plynového sporáku hodit jiskru a plyn uniká, zatímco starostlivá matka běží zkontrolovat malého cyklistu, který havaroval, odřel si koleno, vyrazil čtyři přední zuby, zlomil klíční kost a zle poškrábal nový nátěr garážových vrat. S dvojitým zazvoněním poštovního doručovatele dům vybouchne a jakmile dosedne prach, matka pak ošetří malému nezbedovi jeho odřené koleno jodisolem, který je levný a má ho v lékárničce ještě po prababičce. Jodisol je totiž onen máčený jód a má desinfekční účinky. A trochu štípe.
Dítě si po této zkušenosti zpravidla oblíbí mobil nebo tablet, odvrhne velocipéd, zaleze si do pokojíčku a dá pokoj při sledování spoře oděných děvčat na Instagramu. Setrváváním v zatemnělé kobce se též vyvaruje nastydnutí z čerstvého povětří, rakovině pokožky z nadměrného opálení a špatného vlivu bitek mezi pouličním gangu matematických nerdů a jejich věčných rivalů - fanatických příslušníků kultu Gramatiky. Matka s otcem pak mají čas chodit do dvou zaměstnání zároveň, aby zaplatili stavbu nového domu, protože pojistka nekryla škody způsobené výbuchem.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Podle jódu Mistr Jedi Yoda pojmenován je.
- Jódem se dopují jihoněmci, aby mohli v horách dobře vokalizovat, tedy jódlovat. Bez jódlu by to v horách opravdu nešlo.
- Podle dávných mezopotámských pověstí by měl jód pomáhat proti ozáření. Ilumináti by se tedy měli jódu obloukem vyhýbat.
|
|
- ↑ Neplést s hadem. Tohle je Hádés, veliký bububu v Řecké mytologii a jeden s bossů nejvyšších levelů.
- ↑ Nebo do kopru, jak je ctěná libost.
- ↑ Neplést s Plhou, co se pořád hlásil a když se holil, tak krvácel.