Bursík

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Objevení bursíku v roce 1446
Bursík je ve sloučeninách nestabilní, dokáže samovolně měnit valenční vazby. Proto ani sloučenina s Jauinem () nebude podle vědců dlouho stabilní
Vědecký tým Necyklopedie objevil ve spolupráci s NASA a předními vědci zajímavé vlastnosti prvku, jež umožní převratné technologické změny

Bursík je nestabilní radioaktivní chemický prvek, kov. Jeden z chemických prvků Meresjevovy periodické tabulky.

Nemá nic společného se zaměstnancem firmy Gazprom, Rakušanem Martinem Bursíkem, který je v současnoti tibetským exilovým prezidentem působícím v Práglu.

Značka[editovat | editovat zdroj]

Bursík je jediný prvek Meresjevovy periodické tabulky, který nemá chemickou značku. Původní návrh Br!!! neprošel kvůli možné záměně s třaskavou formou bromu, pozdější návrh Bu napadli u okresního soudu v Prasopsích nad Mohelkou chovatelé hovězího dobytka, kteří měli značku Bu již zaregistrovánu pro označení vola (Bů pro krávu a Bú! pro býka). Většina chemiků u soudu tvrdila, že bursík a vůl mohou mít klidně stejnou značku, ale samosoudce Volek byl neoblomný. Bursík se jako jediný prvek musí vypisovat slovně. Proti rozsudku je možné odvolat se na lampárně.

Mocenství[editovat | editovat zdroj]

Mocenství bursíku se dosud nepodařilo zjistit. Všeobecně se soudí, že je malé a tedy bursík je jediný malomocný prvek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První historická zmínka o bursíku je z roku 1446, kdy jeho výskyt předpověděl Rajab al-Hafiz al-Bursi, arabský šíitský teolog a mystik ve své knize Khutba tantanjiyya, v českém překladu Kázání mezi dvěma propastmi (angl. Sermon Between the Two Gulfs).

Bursík poprvé ve své čisté podobě (99,9%) za pomoci komplikovaného postupu získal Tomáš Jedno.

Navzdory podobnosti názvu bursíku se jménem al-Bursi či s tureckým městem Bursa, je prvek pojmenovaný podle kmene Bursů, který žil v rodišti matky objevitele, jižním Rumunsku, v prvním a druhém století našeho letopočtu.

Vzhled, základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Bursík je v čistém stavu hnědý lesklý kov, který se v přítomnosti televizních kamer pokrývá vrstvou nazelenalých oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a dá se za pokojové teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický.

Minerály a rudy[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější a zřejmě nejdůležitější rudou je guanit. Stopové množství bursíku je rovněž obsaženo v prdelitu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Bursíkové rudy se ve velkém množství vyskytují v Rakousku, Praze, Chorvatsku, z celosvětového hlediska však pouze v zemích Evropské unie.

Bursík se často vyskytuje v přítomnosti jiného nestabilního prvku - tvrdíku.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Než se využitím bursíku začal zabývat vědecký tým Necyklopedie, nebylo známo žádné jeho praktické využití. Ten zjistil, že prvek má podobné vlastnosti jako expiridicium. Proto se může stát základním kamenem kosmických projektů vesmírných lodí a stanic. Nabízí se také hypotézy o použitelnosti bursíku jako součásti radioaktivního paliva, případně jako jedu na mutanty. Teprve v posledních letech se bursík začíná uplatňovat při výrobě tmy ve fotovoltaických elektrárnách.


Meresjevova Periodická tabulka prvků: Oproti Českopedii nyní s extra prvky navíc!
1H Vodík Hu Homoerectium 1.1Lm Světlan 1.3Ae Éter 1.4Va Vakuum 1.5Hx Hoaxium 1.9Pneu Pneumonium 2 He Helium
3Li Lithium 4 Be Beryllium 5 B Bor 6C Uhlík 7N Dusík 8O Kyslík 9 F Fluor 10 Ne Neon
11Na Sůl 12 Mg Hořčík 13Al Hliník 14 Si Křemík 15 P Fosfor 16 S Síra 17 Cl Chlór 18 Ar Argon
19 K Draslík 20 Ca Vápník 21 Sc Skandium 22Ti Titan 23 V Vanad 24Cr Chrom 25 Mn Mangan 26 Fe Železo 27 Co Kobalt 28 Ni Nikl 29Cu Měď 30 Zn Zinek 31 Ga Galium 32Ge Germanium 33As Arzén 34Se Selen 35 Br Brom 36Kr Krypton
37 Rb Rubidium 38 Sr Stroncium 39 Y Yttrium 40 Zr Zirkonium 41 Nb Niob 42 Mo Molybden 43 Tc Technetium 44 Ru Ruthenium 45 Rh Rhodium 46 Pd Palladium 47 Ag Stříbro 48 Cd Cadmium 49 In Indium 50 Sn Cín 51 Sb Antimon 52 Te Tellur 53 I Jód 54 Xe Xenon
55 Cs Cesium 56 Ba Baryum 57 La Lanthan 72Hf Hafnium 73 Ta Tantal 74 W Wolfram 75 Re Rthenium 76 Os Osmium 77 Ir Iridium 78 Pt Platina 79Au Zlato 80 Hg Rtuť 81 Tl Thallium 82Pb Olovo 83 Bi Bismut 84Po Polonium 85 At Astat 86 Rn Radon
87Fr Francium 88 Ra Radium 89 Ac Actinium 104 Rf Rutherfordium 105 Db Dubnium 106 Sg Seaborgium 107 Bh Bohrium 108 Hs Hassium 109 Mt Meitnerium 110 Ds Darmstadtium 111 Rg Roentgenium 112 Cn Copernicum 113 Nh Nihomium 114 Fl Flerovium 115 Mc Moscovium 116 Lv Livermorium 117 Ts Tenness 118 Og Oganesson
58 Ce Cer 59Pr Praseodym 60 Nd Neodym 61 Pm Promethium 61 Sm Samarium 63 Eu Europium 64 Gd Gadolinium 65 Tb Terbium 66 Dy Dysprosium 67 Ho Holmium 68 Er Erbium 69 Tm Thulium 70 Yb Ytterbium 71 Lu Lutetium 119Žd Židík 120Uup Ununpolium 121Rn Random 122 Ky Kryptonit
90 Th Thorium 91 Pa Protactinium 92U Uran 93 Np Neptunium 94Pu Plutonium 95Am Americium 96 Cm Curium 97 Bk Berkelium 98 Cf Kalifornium 99Es Einsteinium 100 Fm Fermium 101 Md Mendělevium 102 No Nobelium 103 Lr Lawrencium 148Sp Spík
123Bo Bolševikum 124St Stalinium 125Ze Zemanium 126Pk Paroubkium 239EUR Euran 128Fu Prdík 129Sd Smrdík 130 Prudík 131Tp Transprdan
135Deb Debilit 136Im Imbecilit 137Tu Tvrdík 138Bs Bursík 139Mo Mocacium 141An Arogantin 142No Noobium 143Pn Potěmkinium 144Bdsm Úchylík 145Ta Tannwaldium 146ROH Rozvodík 147:) Smajlík 198Chk Chrastík 199Gn Gentellur 200Bt Bortlium 201Dq Drtík
202Rch Rychlík
 
Alkalické metaly
 
Alkalické zeminy
 
Trans metaly
 
Netrans metaly
 
Polometaly
 
Nemetaly
 
Halogeny
 
Vzácné plyny
 
Lanthanoidy
 
Aktinoidy
 
Těžko říct
 
Bolševika
 
Polobolševika
 
Čtvrtbolševika
 
Debilany
 
Smrdony
VTN Logo.png