Bursík
Bursík je nestabilní radioaktivní chemický prvek, kov. Jeden z chemických prvků Meresjevovy periodické tabulky.
Nemá nic společného se zaměstnancem firmy Gazprom, Rakušanem Martinem Bursíkem, který je v současnoti tibetským exilovým prezidentem působícím v Práglu.
Značka[editovat | editovat zdroj]
Bursík je jediný prvek Meresjevovy periodické tabulky, který nemá chemickou značku. Původní návrh Br!!! neprošel kvůli možné záměně s třaskavou formou bromu, pozdější návrh Bu napadli u okresního soudu v Prasopsích nad Mohelkou chovatelé hovězího dobytka, kteří měli značku Bu již zaregistrovánu pro označení vola (Bů pro krávu a Bú! pro býka). Většina chemiků u soudu tvrdila, že bursík a vůl mohou mít klidně stejnou značku, ale samosoudce Volek byl neoblomný. Bursík se jako jediný prvek musí vypisovat slovně. Proti rozsudku je možné odvolat se na lampárně.
Mocenství[editovat | editovat zdroj]
Mocenství bursíku se dosud nepodařilo zjistit. Všeobecně se soudí, že je malé a tedy bursík je jediný malomocný prvek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První historická zmínka o bursíku je z roku 1446, kdy jeho výskyt předpověděl Rajab al-Hafiz al-Bursi, arabský šíitský teolog a mystik ve své knize Khutba tantanjiyya, v českém překladu Kázání mezi dvěma propastmi (angl. Sermon Between the Two Gulfs).
Bursík poprvé ve své čisté podobě (99,9%) za pomoci komplikovaného postupu získal Tomáš Jedno.
Navzdory podobnosti názvu bursíku se jménem al-Bursi či s tureckým městem Bursa, je prvek pojmenovaný podle kmene Bursů, který žil v rodišti matky objevitele, jižním Rumunsku, v prvním a druhém století našeho letopočtu.
Vzhled, základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Bursík je v čistém stavu hnědý lesklý kov, který se v přítomnosti televizních kamer pokrývá vrstvou nazelenalých oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a dá se za pokojové teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický.
Minerály a rudy[editovat | editovat zdroj]
Nejznámější a zřejmě nejdůležitější rudou je guanit. Stopové množství bursíku je rovněž obsaženo v prdelitu.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Bursíkové rudy se ve velkém množství vyskytují v Rakousku, Praze, Chorvatsku, z celosvětového hlediska však pouze v zemích Evropské unie.
Bursík se často vyskytuje v přítomnosti jiného nestabilního prvku - tvrdíku.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Než se využitím bursíku začal zabývat vědecký tým Necyklopedie, nebylo známo žádné jeho praktické využití. Ten zjistil, že prvek má podobné vlastnosti jako expiridicium. Proto se může stát základním kamenem kosmických projektů vesmírných lodí a stanic. Nabízí se také hypotézy o použitelnosti bursíku jako součásti radioaktivního paliva, případně jako jedu na mutanty. Teprve v posledních letech se bursík začíná uplatňovat při výrobě tmy ve fotovoltaických elektrárnách.
|
|
