Prdelit
Prdelit (také prdelovec, též i shitstone či scheißestein zvaný) je nevábně nafialovělý nerost amorfního vzhledu, často pokrytý nazelenalým povlakem (podle některých domněnek jde o hlen mimozemšťanů). Pro své vyjímečné fysikální i chemické vlastnosti je přitom prdelit nerostem velice vyhledávaným.
Prdelit je pojmenován podle města Prdelsk, kde se nacházejí jeho největší světová ložiska. Ta také tvoří hlavní součást tamních, tamnějších i nejtamnějších příjmů. Možná perspektivní místa pro těžbu prdelitu se ale nacházejí i na území Česka. Lokality, kde byl zahájen prospektivní geologický výzkum, zahrnují mimo jiné i Heroin nad Svíčkou a Velké Čůráky. Zatím tam sice byla nalezená pouhá roztroušená naleziště koprolitu, ale naděje, jak známo, umírá až jako poslední, a to až do posledního eura grantového.
Vznik a popis[edit | edit source]
Prdelit vznikl v geologicky vzdálených dobách, kdy ještě neexistovala Necyklopedie. Proto vědecký tým Necyklopedie o jeho vzniku neví téměř nic. Pouze to, že se tvoří na hydrotermálních žilách v jejich meandrujících tubulech, připomínajících svými tvary žíly křečové. Při výstupu horkých roztoků vody do vyšších vrstev zemské kůry se následně usazují v útvarech zvaných Hemeroidity, které připomínají nálezy rektální patologie barvou, tvarem i pachem. Velice příbuzným minerálem je již výše zmíněný koprolit (z řeckého κόπρος, kopros neboli hovno a λίθος, lithos, neboli šutr). Od prdelitu je téměř k nerozeznání, až na to, že koprolit je obecně považován za zkamenělý neboli fosilisovaný trus trivolů a má tedy původ organický.
Výskyt[edit | edit source]
Jak již řečeno výše, jeho největší světová ložiska se nacházejí poblíže města Prdelsk v Krutosiberijské oblasti Ruska. Další známá ložiska se vyskytují ještě severněji, v lokalitě Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje, tam však není možné těžit vzhledem k vražedným mrazům, které tam panují. Surový prdelit se vyskytuje ve formě neforemně amorfní i hrubě krystalické. Běžně nacházený přírodní prdelovec obvykle na délku měří půl metru a jeho objem činí nějakých 2,5 litru. Jen zřídka se vyskytuje ve společenství s jinými minerály, tedy kromě koprolitu, se kterým může tvořit i konkrece, směšné krystaly či drúzy.
Surový prdelit[edit | edit source]
Kromě již uvedených ložisek se surový prdelit vyskytuje roztroušeně téměř kdekoliv, naštěstí však velmi řídce. Narazit na surový prdelit totiž není žádná prdel, protože je skutečně mimořádně surový. Obvykle i náhodné setkání se surovým prdelitem končí těžkými pohmožděninami, boulemi, modřinami i zeleninami po celém těle. Pro tyto specifické vlastnosti surového prdelitu má tato jeho forma perspektivní využití ve vojenství. Osvědčil se už i coby velice efektivní podpůrný výslechový prostředek ve službách policejních.
Krystalická forma prdelitu[edit | edit source]
Narozdíl od koprolitu se prdelit sporadicky vyskytuje i v podobě krystalické, zřejmě v důsledku jeho pomalé rekrystalisace v hlubších geologických vrstvách.
Krystaly prdelitu bývají nejčastěji tvaru krychle. Řidčeji osmistěny nebo srostlice krychle a oktaedru. V jednom nalezišti obvykle bývají krychlové krystaly přesně shodné velikosti. To je důvod, proč Rudé náměstí v Moskvě mohlo být vydlážděno právě kostkami z prdelitu. Proto je tak ideálně rovné a vojáci tam mohou pochodovat bez nebezpečí zakopnutí a následného přísného trestu.
Vlastnosti a využití[edit | edit source]
Prdelit je i na drsném povětří neměnný, zvolna se rozkládá pouze v čerstvé panenské moči, a to za vývinu psychotropně působícího plynu dosud neznámého složení.
Chemické složení amorfního surového prdelitu nebylo dosud detailně annalízováno, protože obě osvědčené pracovnice VTN, Anna i Líza, vzhledem k surovosti surového prdelitu, odmítly v jeho analýze pokračovat poté, co obě z laboratoře vypadly celé zkrvavené a příšerně zboulované. Obě laborantky o surovém prdelitu a jeho složení nedokázaly říci jakékoliv další podrobnosti, neb měly huby natolik rozmlácené, že nebyly mocny slova.
Krystalický prdelit je ovšem úplně jiné kafe. Přestože lze vzácně nalézt krystaly naprosto čiré a průzračné, v naprosté většině jsou nalézány krystaly různě zabarvené. Základem luminanční složky zabarvení krystalů prdelitu je 50 odstínů šedi. Chrominanční složku tvoří stejný počet odstínů nespektrální hnědi v kombinaci s odstíny žluti a haemorhoidální červeně. Méně časté jsou zelenkavé odstíny dobře stráveného špenátu. Celkově se u krystalické formy prdelitu jedná o minerál chemicky nesmírně stálý. Jemnější krystaly prdelitu tak lze používat i ve šperkařství.
Krystalický prdelit má navíc léčivé vlastnosti orgonitu, „živého kamene“, který positivně ovlivňuje své okolí, přetváří negativní energii na pozitivní. Krystalický prdelit totiž generuje tutéž universální životní energii – orgon, známý také jako životní síla kundalíná, chčij, dokonce i prcána.
Dr. Jarmila Prdelová - Serinová se nechala slyšet, že jej právě pro tyto uvedené vlastnosti používá jako těžítka na všech svých prcovištích.
Laboratorní příprava prdelitu[edit | edit source]
VTN objevil, že prdelit lze připravit i laboratorně, a to silně exothermickou reakcí bursíku, tvrdíku, paroubkia a vodky během novoluní noci filipojakubské za přítomnosti rozpáleného kata Lízátora.
Ohromné množství již vykutaného prdelitu se však nachází v téměř čisté formě v odvalech ve státním diamantovém kamenolomu v Prdelsku, a proto zatím není důvod jej vyrábět průmyslově. Jeho obsah v odvalech pokryje celosvětovou spotřebu nejméně na 147 (čtvrtočíslo) let. Odvaly jsou sice pečlivě střeženy, leč tom kamenolomu coby strážný pracuje jistý Voloďa, který nade vše miluje vodku a za butylku ti toho prdelitu ochotně přinese plný kýbl. Za pouhé dvě butylky si pak můžeš naložit a odvézt toho prdelitu plný náklaďák neboli gruzovik.
Související články[edit | edit source]
Prdelit na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Prdelit“ na celým internetu. |