Europium
Evropské prasátko schvaluje tento článek a prohlašuje, že zcela dokonale splňuje předpisy Evropské unie. Jeho autor a všichni, kdo jej následně upravovali budou odměněni teplým místečkem v Bruselu a čerstvými eurodotacemi
Europium je prvek. Tak jako většina evropských věcí, je chráněn proti plagiátorství značkou Made in EU, zkráceně Eu. Největší naleziště je proto v Číně a v Rusku.
Charakteristika a popis[editovat | editovat zdroj]
Prvek s atomovým číslem 63 vznikl 1. listopadu 1993 v nizozemském Masstrichtu stlačením a následným spojením prvků Galium (at. č. 31) a Germanium (at. č. 32), protože matematika je neúprosná věda a to, že 1 + 1 může být někdy i 3 si vymysleli manažeři a kvantoví mudrlanti, kteří všechno jen relativizují. Jako takové je europium úplně nejvíc nejevropštější prvek, jaký si dovedete představit. Je měkké jako máslo, dá se rozkrájet normálně nožem, aniž byste museli chodit do garáže pro cirkulárku nebo na to brát motorovku či jiný udělátor. Ve své čisté formě se sebevědomě stříbřitě leskne, ale při styku s vzduchem překvapivě rychle šedne a matní. Europium je hrozný špindíra a při oplachu vodou reaguje podobně jako manželka při pohledu na dřez plný špinavého nádobí. Oplachování se proto nedoporučuje stejně tak, jako odkládat špinavé nádobí do dřezu a pokoušet se tam z něj dělat Tetris.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Dominantním využitím europia je v byrokracii, kde pohání úředníky a pomáhá plynulému toku lejster mezi jednotlivými odbory, aby vše běhalo jako na drátkách a nic se zbytečně nezdržovalo. S trochou nadsázky by se dalo říci, že europium je takový úřednický lubrikant a bez něj by nové zákony, nařízení, směrnice ba ani vyhlášky nevstupovaly v platnost tak rychle. V organismu má výrazně projímavé účinky, což taky ledasco vysvětluje.
Europium se také používá v televizních obrazovkách, kde funguje jako luminofor[1]. Bez luminoforu (z latinského světlo a fór - tedy světelný vtip), by veškeré televizní estrády ztratily na lesku a slávě. Samozřejmě - východoněmecký Ein Kessel Buntes, vystoupení Vladimíra Menšíka a Strýčka Jedličky by neutrpěla na kvalitě ani v případě nedostatku luminoforu, ale dnešní publikum si žádá více lesku a záře zejména u oblíbených Silvestrovských estrád. Proto byly tak oblíbené hudební produkce Dana Nekonečného, který europium šnupal tak, jako politici kokain a tak mu světélkoval i domácí porcelán.
|
|
- ↑ Autorem luminoforu jsou bratři Luminoforové, bratranci slavnější Lumierů.