Lejstro

Lejstro je sdílený fetiš všech úředníků na celém světě.

„Dej blbci funkci a vymyslí lejstro“

- Štěpán Šafránek

Historie

V dobách, kdy byla duha černobílá a Helenka Vondráčková ještě čupr babča, lejstra neexistovala. Zatímco pro prostý lid to byl zlatý věk, pro lid kancelářský pak temný starověk. Naštěstí pak jakýsi pomatený panovník zjistil, že není schopen efektivně řídit své poddané a povolal jednoho ze svých neméně bystrých rádců, aby se stal jeho úředníkem. Tento první úředník se poté stal modlou, a zakladatelem církve Kulatého razítka. Na jeho odkaz navazuje například Evropská unie či Český svaz zahrádkářů.

„I vytvořil První úředník formulář a nazval jej Lejstrem. A viděl, že jeho dílo jest dobré.“

- Úřednická bible, svatý Kancl 11:74a

V průběhu staletí se vyráběla různá lejstra. Zpočátku pouze v jedné kopii a to na pergamenu, což je vydělaná svrchní vrstva osla, a byla prostému lidu předčítána. S předčítačem chodil bubeník, který tropil kravál, dnes bychom jeho funkci nazvali beat-boxer. Přečtením lejstra vstoupil jeho obsah v platnost, což bylo závazné a dalo se potom vymáhat. Naštěstí pro přednašeče prostý lid měl svých starostí s obživou dost, takže neplýtval časem na kamenování a jiné kratochvíle. Z dnešního pohledu se toto ukazuje jako zcela zásadní chyba.

S vynálezem papíru se lejstra rozmohla ještě více. V temných katakombách seděli obtloustlí mniši vybavení husími brky a přepisovali lejstra. Tito mniši byli posléze v průběhu průmyslové revoluce odstraněni a nahrazeni tzv. sexírkou, rozmnožovacím strojem. Dnes se tomu říká kopírka, neboť politická a genderová korektnost zasáhla i požehnaný úřednický stav.

„Nehnuli by prstem ani pro vlastní babičku, kdyby ji chtěla spolknout žravá Blátotlačka z Traalu, pokud by neměli písemný příkaz, vyhotovený s dvěma kopiemi, poslaný shora, odeslaný zpět, vrácený k doplnění, archivovaný, ztracený, nalezený, podrobený průzkumu veřejného mínění, znovu ztracený, tři měsíce kompostovaný a nakonec přeměněný v rašelinu na podpal.“

- Stopařův průvodce po galaxii o Vogonech

Druhy lejster

Lejstra rozdělujeme dle určení na přikazovací, zakazovací, ukazovací, oznamovací, tázací a práskací.

Přikazovací lejstra

Přikazovací lejstra jsou taková, která prostému lidu ukládají nějakou povinnost. Někdy se nazývají oběžník či firemní směrnice. Zpravidla se nepodepisují, ovšem je-li vydávající úředník v obzvláště dobrém rozmaru, může po lidu žádat protilejstro, které potvrzuje, že dotyčný přikazovací lejstro vzal na vědomí.

„Zaměstnanci si po použití toalety musí umýt genitálie“

- Hygienická směrnice

Zakazovací lejstra

Jak již název napovídá, lejstro zapovídá nějakou činnost. Stanoví, co se nesmí, případně o čem se již nebude ani diskutovat. Zpravidla je doplněna nějakou pěknou výhrůžkou či sankcí. Zde se může projevit úředníkova kreativita naplno a proto jsou velmi rozšířená.

Ukazovací lejstra

Ukazovací lejstra jsou naopak velmi neoblíbená, neboť k nim je nutno zpravidla přiložit obrázek či grafiku, což je námaha. Námahu úředník nevyhledává, neboť od toho v úřadu není. Proto se na obrázky, grafiky a podobné věci najímají externí agentury, které proces lejstrování zdržují. Typickou ukázkou je útlá osmisetstránková brožura o vlivu vzhledu kanálových poklopů na životní prostředí a percepci vzhledu kolonády na zahraniční turisty. Ukazovací lejstra se pouze berou v potaz a do kotelny, kde se smíchají s použitým fritovacím olejem a společně s PET lahvemi jsou poté archivovány do kotle.

Oznamovací lejstra

Oznamovací lejstra bývají nejčastěji též oběžníky. Za pomocí barevných obrázků a fotografií se konstatuje něco, co lidé již dávno vědí, ale dokazuje se tím, že úředníci to vědí taktéž, nebo v tom alespoň měli prsty.

Tázací lejstra

Tázací lejstra jsou tolik oblíbené a vyhledávané formuláře. Jejich struktura i obsah musí být dostatečně chaotické, aby vyplňovatel záhy ztratil přehled a nad odpověďmi nepřemýšlel. Nepřemýšlející vyplňovatel se poté vyjadřuje pravdomluvně a proto je možno najít v kolonce telefon: odpověď "mám" či v kolonce pohlaví: odpověď "malé, zrzavé". Nesprávné odpovědi jsou poté vyhodnoceny a společně s lejstrem ukazovacím (včetně barevných nákresů, kde udělal vyplňovač chybu) předloženy s novou kopií tázacího lejstra. Tomuto procesu se říká verfikace či pacifikace dotazovaného, neboť po druhém kole občan předloží úplatek a nechá si od úředníka nadiktovat správné odpovědi. Což je dobře, neboť se tím zamezí vytvořením dalšího ukazovaco-tázacího komba.

Práskací lejstra

Práskací lejstra (německy der Bonzpapier, anglicky Whisper's notice) jsou specifickým druhem. Dříve se používal termín Lejstro svalující, ale s nástupem moderní češtiny došlo k upřesnění názvu tak, aby nemohl evokovat námahu úředníkovu.

„Oba dva zaměstnanci svou liknavostí zapříčinili nízkou produktivitu našeho nadnárodního koncernu“

- ukázka práskacího lejstra