Stopařův průvodce po Galaxii
Stopařův průvodce po Galaxii je Bible vyspělé části Galaxie, pětidílná trilogie z pera anglického spisovatele Douglase Adamse a jejím českým synáčkem je schizofrení kniha Wesmírný omyl.
„ | Život... nesnáším ho. —Marvin, maniodepresivní robot |
“ |
Příběh[editovat | editovat zdroj]
Literární skvost kterej pojednává o tom, jak zlí vošklivý mimozemšťané zvaní Vogoni zničí nějakou planetu jménem Země kvůli stavbě hyperprostorové dálnice, kteroužto událost přežije jako jediný pozemšťan jistý Artur Dent (a jeho ex přítelkyně Trillian). Ten pak spolu s Fordem Prefectem, vesmírným stopařem z Betelguese 5, který patnáct let čekal, až kolem Země (toho wesmírného zapadákova definovaného jako "Převážně neškodná") něco poletí, a mezitím se vydával za nezaměstnaného herce a pak s dvouhlavým prezidentem Galaxie na útěku Zafodem Bíblbroxem a pozemskou televizní hlasatelkou Trilian, svého času sbalenou a dobrovolně unesenou Zafodem, cestuje po Galaxii a zažívá různé peripetie a mnohá dobrodružství.
Dozví se, že konečná odpověď života, vesmíru a vůbec zní 42 (teda přesněji 3,1415926535 8979323846 2643383279 5028841971 6939937510 5820974944 5923078164 0628620899 8628034825 342....... + 38,85408......... tedy π + centimetrická posuvná rychlost pásku v quadruplexních videomagnetofonech Ampex), jenže bez votázky ta vodpověď nějak ne a ne dávat smysl. Taky že čas je blbinární iluze (poledne teprv), že Magratheánci stavěli planety, že Galaxii řídí tichý blázen, který nevědomky a zcela mimochodem radí šestici tajemných šedých eminencí, setká se s hafem mimozemšťanů, výjimečných osobností i úplných bláznů včetně boha blesků a jedním maniodepresivním robotem, který je nakonec sedmkrát starším než celý náš vesmír, přečte si sdělení stvořitele vyvedené kilometr vysokým ohnivým písmem a přesvědčí se, jak ošemetné je cestování vesmírem, zvlášť když má vaše plavidlo nepravděpodobnostní či bistromantický pohon. Do toho všeho se zamíchají myši a delfíni jako stvoření mnohem chytřejší a vyspělejší než člověk. Jo a květináč, co padá z parapetu vokna a říká si: „Ale ne, už zase!“
Skutečnost[editovat | editovat zdroj]
Nic z toho ale není doopravdy důležité. Hlavní postavou Stoapřova průvodce je totiž ve skutečnosti sám Stopařův průvodce. Nejúspěšnější kniha, která kdy nebyla vydána. Skutečně nebyla, protože kdyby ji někdo vytiskl na mikrofilmy, potřeboval by na její převoz několik stovek kamionů (kam se hrabe Encyclopaedia Britannica). Průvodce je vydáván uložen na něčem mezi kalkulačkou a ipadem a je průběžně aktualizován pomocí subetamezonových vln.
O co vlastně jde? Stopařův průvodce je v podstatě encyklopedií všeho. Poučí vás o pohonech vesmírných lodí, o tajuplných planetách, úrovni a kvalitě nejbližších barů a ještě nabídne recept na nejlepší nápoj v Galaxii - Pangalaktický megacloumák. Voproti jiným encyklopediím, například Encyklopedii Galaktice, má dvě velké výhody. První z nich je cena, a tou druhou, hlavní, je velký nápis Nepropadejte panice na zadní straně. Krom toho je psán populárně naučným., čtivým a zábavným stylem.
„ | Vesmír je veliký. Opravdu veliký. Nevěřili byste, jak hrozně obrovitánsky veliký je. —Stopařův průvodce o vesmíru |
“ |
Podobnost čistě náhodná?[editovat | editovat zdroj]
Dalo by se říct, že Stopařův průvodce je taková pokročilá Necyklopedie budoucnosti, naprosto zvítězivší nad hloupými rádobyseriózními encyklopediemi, a ke všemu oproštěná od poruchového, malého a pomalého internetu. Stopařův průvodce (stejně jako dnes Necyklopedie) je naprosto nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří chtějí proplout světem bez nehody a zároveň s výtlemem vychutnat vše, co nabízí. Kromě popisů všeho a tipů, jak se s tím vypořádat/ jak to využít/ jak se tomu vyhnout/ jak s tím souložit, nabízí i vyloženě praktické a životně důležité rady, například kde sehnat babylonskou rybku, která vám do ucha bude kadit metabolizované překlady, nebo proč je tak strašně moc důležité s sebou nosit ručník.
Některé informace v Průvodci jsou poněkud stručné (třeba heslo v těchto uvozovkách: „“), a proto Ford Prefect založil Atlas Obscura, kde je necenzurovaná verze textu převážně neškodná.
Stopařský kult[editovat | editovat zdroj]
Stopařův průvodce je v současnosti po celé civilizované Zemi předmětem fanatického modlářství. Jeho uctívače, kteří si říkají Stopaři, poznáte celkem snadno - všude s sebou nosí ručník. Domnívají se totiž, že je nejenom praktický, ale i kolosálně užitečný - když někdo uvidí, že mají ručník, bude automaticky předpokládat, že mají i spoustu dalších věcí, jako kartáček na zuby, pastu, mýdlo, náhradní prádlo, rybářský vlasec, švýcarský nůž, sirky, stan apod. a bude ochotný prohnanému Stopaři kteroukoli z těchto věcí půjčit v přesvědčení, že ji nebožák pouze ztratil či výjimečně zapomněl.
Dalším orientačním znakem je obsedantně kompulzivní tendence nacpat všude číslo 42, např. do této věty. Proto se Stopařům někdy říká i čtyřicetdvojkaři.
Stopaři věčně přesvědčují své okolí, že jsou skutečnými stopaři po Galaxii a na Zemi pouze čekají, až něco poletí kolem. Svou početnost a sílu tito blázni manifestují každoročně na 25. května, což je datum, které nesouvisí ani s knihou, ani s jejím autorem ani s jejím dějem (snad jen to, že Dougals Adams zemřel ve stejný měsíc). Toto datum zvou Ručníkovým dnem, procházejí se po městech s ručníky v rukou a toužebně hledí k obloze v očekávání, že si snad konečně stopnou nějakou wesmírnou loď.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Červený trpaslík: pokud chcete něco špetku realističtějšího (šílené humorné sci-fi bez ufonů)