Prasohlavci

Žanek Mladina ráno po pařbě.

Prasohlavci je hysterický román Lojzy Jiráska. Napsán byl v letech 1883–1884 a nejdříve vycházel v roce 1884 na pokračování v časopise Stonky, knižně poprvé v roce 1886. Za Jiráskova života vyšel tento román osmadvacetkrát. Dialogy v románu jsou psány záchodským nářečím. Hlavními postavami jsou tři Záchodové (též "Hajzlové") – Žanek Hořký Mladina, Kryštof Hladký a Matěj Přiblbek.

Název románu „Prasohlavci“ odkazuje na přezdívku Záchodů odvozenou od vzhledu jejich samozvaného vůdce Žanka Hořkého Mladiny, který byl obzvláště zrána po prochlastané noci sympaťák k pohledání a idol nejedné záchodovské zlatokopky.

Již brzy po napsání románu se začala hra objevovat na českých divadelních pódiích. Podle románu napsali libretista Karel Rakytník a skladatel Karel Podkovařovic stejnojmennou operu (premiéra v Náhrobním divadle roku 1898).

Žanek Mladina užívá privilegia.

Slovo o autorovi

Lojza Jirásko, vlastním jménem Vendelín Drápal, byl spíše podprůměrný český prozaik, dramatik a politik. Jeho dílo se dostalo do povědomí vpodstatě pouze díky tomu, že se z vypočítavosti oženil s Jiřinou Jiráskovou, uznávanou hérečkou Náhrobního divadla a vzal si i její příjmení. Jméno Lojza se u něj vžilo, protože už od dětství mu nikdo neřekl jinak než “Vendelíne ty jsi ale Lojza”.

Žanek a Přiblbek

Děj

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení zauzlovaného díla.

Děj se odehrává koncem 17. zkurveného století nedlouho po bitvě o pivovar Černá hora. Hlavním motivem je zpracování legendy o vůdci Záchodů Žanku Mladinovi. Záchodové byla skupina obyvatel, kteří měli za úkol střežit hranici mezi Čechami a Bavorskem, aby nedocházelo k plenění Žateckých chmelnic germánskými nájezdníky. Tito lidé byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám (pivo zdarma), které je sociálně vydělovaly z okolního obyvatelstva.

Po třicetileté válce vyvolané spory o to, čí pivo je lepší, Záchodové o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Autokarovi. Záchodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, ale jejich stížnosti ve Vídni a v Praze nebyly vyslyšeny. Proto začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Žanek Hořký Mladina. Protože ale byli vzbouřenci většinou těžce pod parou a sotva se udrželi na nohou, bylo brzy povstání potlačeno a Mladina odsouzen k popravě utopením v nealkoholickém pivu. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695.

Mladina před popravou zvolal mocným hlasem: "Autokare, Autokare. Do roka a do dne zvu tě Autokare na Boží sud." (pozn. sudová 12° Polička) Autokar skutečně po roce a plus mínus 24 hodinách (všimněte si, že to nejspíš není prvočíslo) zemřel na selhání jater, zrovna ve chvíli, kdy se na hostině naléval pravým českým ležákem a posmíval se Mladinovým prorockým slovům. Byl pohřben v kryptě kostela v Klenčí pod Kerchovem a jeho hrob byl v průběhu staletí několikrát vypleněn českými pivaři. Po převratu byl Autokar blahořečen a přestoupil mezi team svatých předposledních dní.

Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Histerickým předobrazem Autokara byl Wolf Maxmilián Heineken z Albenreuthu, histerický je i spor o dřívější privilegia.

Filmové adaptace

• Prasohlavci – československý histerický film režiséra Svatoplka Onemana Showmana z roku 1931.
• Prasohlavci – československý histerický film režiséra Martina Fritze z roku 1955.
• Prasohlavci – televizní inscenace opery režiséra Milana Prcků z roku 1985.

Překlady

• Bohuš Pavel Alois Slopař přeložil román do němčiny pod názvem Zachodische Bierheitskämpfer.
• Olaf Rytíř přeložil román do norštiny (nynorsk) pod názvem Stormbir, vydalo Det Norske Stamlager v Lamě, 1930