Ústředna

,, Bylo to u nás jako v nějaké herně Monte Carla. Kočí házeli do automatu celé mění, vytáčeli nazdařbůh čísla, a mnohý se pak vypotácel z pošty - zcela ožebračen. "

Vzpomínky Eriky T. na to, jak zapůsobila Cimrmanova výuka telefonování na haličské obyvatelstvo Struku. ( Vyšetřování ztráty třídní knihy, divadlo Járy Cimrmana )

Ústředna byla pravděpodobně napsána slovutným Járou Cimrmanem při jeho učitelském působení ve Struku. Podmětem k jejímu vytvoření dala zřejmě instalace telefonního aparátu do budovy pošty.

Postavy

Hlavní role: Telefonista Chodounský

Josef Švejk

Josef Vyskočil

Strážmistr Flanderka

Učitel (mistr autor se zdráhal jmenovati přímo svou maličkost)

Telefonistka - Mädchen am Telefon - Dziewczyna przy telefonie

3x Neznámý

Stručný přehled

Děj se odehrává dopoledne dnu atentátu na arcivévodu Ferdinanda. Přednosta Ústředny za pomoci svých sličných zaměstnankyň odposlouchává anebo se přímo účastní hovorů, v nichž se dozvídá věci vskutku zajímavé. Při hovoru jej však přistihne placený informátor rakouských četníků při hanobě císaře, což přednostovy hned druhý den po atentátu přinese povolávací rozkaz. Sličné zaměstnankyně po vyhazovu vnáší na světlo soukromí telefonujících v přátelské rozmluvě. Nakonec se vydávají do emigrace a zakládají telemarketingovou společnost.

Děj

První obraz, pan učitel

Přednosta telefonní ústředny Struk, Chodounský, přichází do práce, 28. června 1914. Zdraví jej tři zaměstnankyně telefonní ústředny.

Mädchen am Telefon: Guten Tag!

Dziewczyna przy telefonie: Dobry dzień!

Telefonistka: Dete pozdě, šéfíčku, zase o dvě hodiny!

Chodounský odpovídá na pozdrav obvyklou formulkou: To bude zase den!

Zazvoní telefon u telefonistky.

Telefonistka: Telefonní ústředna Struk, dobrej. Cože? Kontrola? Prosím vás, my tady nejsme pro legraci! Koho chcete? Toho starýho haj... Pane šéf, chtějí vás na telefon!

Chodounský: Zde Chodounský.

Učitel na drátě: ,, Až na slůvko zde je to dobré! Totiž, podle Cimrmana je dobré mít představu o situaci, ve které se nachází ten, kterému telefonujeme, a když se vžijete do jeho postavení, zjistíte, že je to vlastně on, který je zde. Viďte? Čili ho ohlášením nesmíme mást. Prosim..."

Chodounský: To jste vy pane učiteli?

Na druhém konci drátu je ticho.

Chodounský si povzdechne: Hola hola. Tam Chodounský!

Učitel: Hola hola! Tam učitel, výborně žáku Chodounský! Píši si chvalitebně!

Chodounský: Co chcete, pane telefonisto učiteli?

Učitel: ,, Můj telepartner používá, používá nadbytečných slov, kterými prodlužuje na tehdejší dobu jistě nákladný hovor. Cimrman také žákům vysvětlil, že jakmile použijí telefonního aparátu, stávají se automaticky telefonistou. Každý telefonista to ví! Čili je zbytečné, aby si to během telefonování jednotliví telefonisté neustále do telefonu... telefonovali... "

Chodounský je trochu nevrlý, asi se moc nevyspal: A co s tím má co do činění telefonista Chodounský? Pane učiteli! Jak tomu přijde Ústředna! Proč si to s telepartnerem nevyřídíte sám!?

Na druhém konci drátu je ticho.

Chodounský se obrátí od telefonu na zaměstnankyni: Telefonistko!

Telefonistka: Ano, šéfe!

Chodounský: Zavěste ten stroj, já s tím neumím! A pošlete někoho k panu učiteli. Ať mu to tam prošťouchne! Asi vypadl proud, nebo co.

Mädchen am Telefon: Elektrizität wurde nicht eingeführt in der stadt!

Dziewczyna przy telefonie: Co to jest prąd?

Chodounský: Copak jsem elektrikář, abych vám mohl vysvětlovat, co to je elektrický proud? Já jsem jen telefonista! Zvedněte ten telefon, krucinál!

Telefonistka: To je pan učitel!

Chodounský: To je rychlost! Musím dát technika vyznamenat, že to tak rychle prošťouch! Dejte mi ho!

Druhý obraz, technik

Muž v uniformě telefonní ústředny struk je zachycen na obrázku při příležitosti návštěvy místního veřejného domu na posteli s podezřele naposilovaným mladíkem. Pod pelestí se válí nějaké nářadí na opravování jakýchsi přístrojů a patrné dráty...

Třetí obraz, porouchaný telefonista

Učitel: Hola hola, tam učitel! Mám tu čest s žákem Chodounským?

Chodounský: U telefonu telefonista Chodounský!

Učitel: Dobrá, opravuji na nedostatečnou. Pane Chodounský, kdo je učil telefonovat?

Chodounský: Docela bych se s vámi vsadil, že vy, pane učiteli. Už jste si to vyřídil s tím telepartnerem?

Učitel: Budou ubezbečeni, že jsem ho vyřídil! Kdy přijde na opravu?

Chodounský: Kdo? Technik? Však tam teď byl!

Učitel: Voni mi nerozumějí, žáku Chodounský! Kdy se dáte opravit?

Chodounský: Pane učiteli, to nejde, já už jsem byl zavedenej do procesu. Já vám dám adresu na České nebe, když dovolíte. Telefonistka přepojí. Mě volaj k telefonu!

Čtvrtý obraz, usvědčení

Chodounský: Co chcete?

Švejk: „...přejete si čistokrevný zvíře nebo nějaké z ulice?“

Chodounský neznal tehdy ještě svého budoucího idola a kamaráda: Děkuji, to bude asi omyl. Já mám manželku, o žádný povyražení nestojím, pane bordelník.

Švejk: „ ...je to těžký moment v životě lidským. Ale jestli člověk ani v takovej těžkej moment nezapomíná, co se patří dělat, když je vojna, myslím, že takovej člověk není tak špatnej.“

Chodounský se podrbal za uchem: Za kolik by to bylo, to, co se i v takovej těžkej moment, jako mám já, nezapomíná?

Švejk: „To přijde na velikost...“

Chodounský: A výběr? Z čeho vybrat máte?

Švejk: „...vím o dvou menších a třech větších. Všech pět se dá chovat na klíně. Mohu vám je co nejvřeleji doporučit.“

Chodounský: Jó, prosím! A cena?

Švejk: ,,...větší vám mohu prodat po padesáti korunách a ještě větší po pětačtyřiceti korunách, ale přitom jsme zapomněli na jednu věc. Mají to být štěňata nebo starší psi, nebo psíci či feny?“

Chodounský překvapeně: Cože? Kdo volá?

Švejk: Tady Můj obchod se psy!

Chodounský třískl sluchátkem a otočil se nevrle na kolegyně. Ty urychleně se vrhli na přepojování zákazníků, ačkoliv šéf dobře věděl, že jej napjatě poslouchali.

Pátý obraz, kozy v prdeli

Telefonistka: Co na mě ječíte, hulváte? Myslíte si, že jsem koza?

Chodounský: Koza nejste, ale kozy máte pěkný! Dejte mi toho darebáka, já si ho podám!

Telefonistka potichu při předávání sluchátka: To by mě zajímalo, proč nám včera jedna koza z chlívku zmizela.

Chodounský: Já kradu jen slepice. A to jenom ty pěkný. Pardon pane, tady telefonní ústředna!

Placený informátor ve službách rakouského četnictva Josef Vyskočil: „Méé.“

Chodounský ztišuje rukou sluchátko: To bude ten zloděj, co se vám vloupal do chlívku! Asi bude chtít výkupný. Kdo to volá?

Josef Vyskočil: „To je číšaš pán.“

Chodounský: I to se podívejme na darebáka, vydávat se za hlavu státu. Vy jste ale dobytek! Šmatáte po nocích na kozy a ještě si dělátel prdel z přednosty Ústředny. S vámi to Rakousko moc nevyhrálo!

Placený informátor zavěsil, neboť se dozvěděl, co chtěl vědět. (Viz pokračování v 7 obraze)

Chodounský k telefonistce: Kretén. Tak si myslím, že jste přišla o kozu...

Dziewczyna przy telefonie před tím přepojovala a úplně neposlouchala rozmluvu: W końcu ma jedno i drugie.

Chodounský neuměl polsky: Říká vám něco anatomie? Se tam někdy sama podívejte! Máte tam akorát hovno!

Šestý obraz, v 10:45

Dziewczyna przy telefonie: Połączę Cię! Panie Szefie, szybko!

Chodounský: Co chcete? Kdo ste? Co se nám pletete do hovoru o... Jo pardon! Halú? Jo. Jo. Moment.

Neznámí I. :Das ist Deutschland. Verbinde mich sofort mit Sarajevo! An Herrn Princip!

Telefonistky se zvědavě naklonily k aparátu.

Neznámí I. : Bist du es? Es ist gut. Ferdinand geht von Rathaus! Hast du eine Pistole?

Neznámý II. : Da! Sve ide.

Neznámí I. : Es ist gut. Die Telefonzentrale ist ein Haufen Idioten. Vielleicht ein paar Slowaken? Er versteht es nicht, bleiben Sie ruhig.

Chodounský: Co říkal?

Mädchen am Telefon: Sehr schnell. Neco o Idioten u Telefon.

Chodounský: Tak to se nás určitě netýká.

Zazvonil telefon.

Telefonistka: Tady centrála. Cože? My jsme telefonní ústředna. Žádnej bordel!

Chodounský okamžitě reagoval: Koho chtěj?

Telefonistka: Nějakýho kaisera, císaře pána.

Chodounský: Přepojte ho na číslo toho zloděje, co nás vydíral kvůli vašim kozám.

Neznámý III. : Eure Majestät, sie haben Franz Ferdinand d'Este Attentat!

Josef Vyskočil: „Méé.“

Neznámý III. : Weine nicht, Eure Majestät...

Chodounský: Co říkaj? Domlouvaj se na výkupným za tu kozu?

Mädchen am Telefon: Ich höre neplakat, císasch. Ferdinand skapat.

Telefonistka se v pláči válí na zemi: Můj kozlík, chudááák! Ferdo, kozlíčččkůů ukradenej...

Sedmý obraz, informace

29. června 1914 na četnické stanici v obci Putim, kde se nachází ústředna informátora Josefa Vyskočila.

Josef Vyskočil se obrací ke strážmistrovi Flanderkovi v Putimi: „Mijostpane. Pan vachmajstr včera povídal, že je číšaš pán dobytek a že to nevyhrajeme. Méé. Hop!“

Flanderka: „To je správné. To je ten nejlepší způsob dostat se do Ruska. Opravdu velice dobře vymyšleno...“

Nato vzal Flanerka dopisovací papír a nahlas si předříkával: Odvodní komisi v Praze. Přednosta telefonní ústředny Struk, Halič, Předlitavsko, vl. jm. Chodounský, se dopustil velezrady a pochybností o vítězství našich vojsk. Proto, aby se sám přesvědčil o svém omylu, strážmistr četnické stanice Putim, České království, Předlitavsko, vl. jm. Flanderka, navrhuje:

1. propustit viníka ze služeb c. k. telefonních ústředen a převelet z Haliče do Prahy
2. předem, dříve než bude oficiálně vyhlášena mobilizace a vypovězení války ( to ostatně v dobré víře zjistil náš placený informátor při odposlechu c. k. tajných služeb ) nastrojit viníka do vojenské uniformy
3. poslat provinilého mezi prvními na frontu, nejlépe na východ
4. rozpustit telefonní ústřednu ve Struku, aby již nedošlo k podobným proviněním.
5. ,, ...Vida, jak jsme se zas rozpovídali, doběhnou teď objednat ten oběd a pošlou ho zatím ke mně.“

Osmý obraz, (v)pád

Tento obraz pojednává o dlouhém rozhovoru mezi třemi telefonistkami, v němž si sdělují, co je za ta léta ve službě telefonní Ústředny potkalo. Odehrává se již po zrušení úřadu ve Struku a po odchodu přednosty Chodounského, o jehož dalším osudu v nastávající světové válce vypráví mistr Hašek a stránka Chodounský. Osmý obraz končí po dlouhých 30 minutách a dá se obsahem srovnávat s historkami Josefa Švejka (ale i horšími), kterými častuje kamarády cestou na frontu. Telefonistky v závěru zakládají telemarketingovou společnost patrně za velkou louží, kam jsou nuceny v předvečer mobilizace emigrovat.

Potomstvo tří zaměstnankyň je pak některými odporníky považováno za hlavní aktéry prolomení německé neprolomitelné šifry za druhé světové války. Jedině telefonistky ze Struku mohli k tak náročné operaci nasbírat dostatečné vzdělání ve svém bývalém zaměstnání.

Podrobnosti o osmém obrazu jsou vynechány záměrně, aby se nenarušovalo soukromí klientů rakousko-uherské telefonní sítě. Text není navíc úplně nezávadný.

---

Reference: