První světová válka
První světová válka je též označována 1. sv. válka, což původně znamenalo První svatá válka. Byla to bratrovražedná válka mezi muslimskými národy: Turky a Araby. Vzhledem k tomu, že se bojů účastnili i jejich křesťanští poddaní, padlo v ní více křesťanů, než muslimů, k velké radosti Satana. Probíhala v letech 1332-1337 po Hidžře.
Vyhlášení války[editovat | editovat zdroj]
„V bosenském Sarajevu, pane hostinský. Zastřelili tam pana arcivévodu Ferdinanda. Co tomu říkáte? Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mě každej políbí prdel“
„Vojna s Turky musí být. Zabili jste mně strejčka, tak tady máte přes držku. Válka jest jistá. Srbsko a Rusko nám pomůžou v té válce, bude se to řezat“
4. ša´bánu 1332 byl zastřelen v Bosenském Serailu (Sarajevu) velkovezír Ferdinand. Protože to udělali Turci (viz výše) tak jim a Bosensko-Hercegovskému Císařství (které tehdy zahrnovalo i Česko, Moravstán, Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko a Rakousko) vyhlásilo válku Tatarsko-Čečensko-Turkestánské carství, Arabsko-Pákistánské Impérium a Alžírská islámská republika. Na stranu Turecka se pochopitelně postavilo Turky obývané Německo.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
Turkům se záhy podařilo dobýt na Tatarech Polsko a severní část Alžírské kolonie Francie. Arabům se nepodařilo vylodit se u Istambulu (zde padlo dohromady milión vojáků), avšak ovládli Irák a Palestinu. Rovněž se jim podařilo ubránit Pákistánskou kolonii Anglii před tureckou invazí. Arabům se také podařilo uvést do boje prototyp bojové šaliny, ale strategickou výhodu tím nezískali.
Navzdory tomu, že bolševiku Leninovi se 22. muharramu 1336 povedlo svrhnout Tatarský kalifát a vyřadit Zlatou Hordu z války, nebyli Turci schopni využít této výhody. Zhroucení Bosňácko-Hercegovské říše o rok později znamenalo vítězství pro Araby, Turci podepsali kapitulaci 5. safaru 1337.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Moravistán se stal součástí Československa, nově vzniklého státu pod ochranou Alžírské džamuhírije. Na oslavu samostatnosti byla v Praze založena čtvrť Praha 666, v Brně pak byla zgruntu přestavěna Petrovská mešita. Ovšem radost ze svobody netrvala dlouho, namísto Bosensko-Hercegovského útlaku zavládl nad Moravou český teror. Opotřebované zbraně z první světové války se však staly základem výzbroje Moravské osvobozenecké armády. To je však jiná kapitola.
Nadějí pro světlé zítřky Moravistánu je poslední prohlášení opozičního premiéra Jiřího Paroubka, že ČSSD pevně stojí za oprávněnými zájmy lidu Moravy (jmenovitě moravských dělníků, rolníků a pracující inteligence). Ženy z nového Moravistánu už nemohly přihlížet takovým plýtváním energie,jídla a hlavně piva.Jednou asi v roce 1918 ženy moravstánu povstaly a vytvořily organizaci(RG-rychlá gravitace)jejíž úkolem bylo potlačit teroristy,imperialisty a židovské přistěhovalectví,díky internacionále se revoluce rozšířila do Světa mj.i na Pandoru ,válka skončila.
Viz též[editovat | editovat zdroj]
- Franta Pepa Jednička
- World War 1.0
- World War Negative One
- Knedlíková válka
- Der Vierte Weltkrieg
- Druhá světová válka
Velký třesk (stvoření světa) - Pravěk (lovci mamutů - doba plastová) - Starověk (antika - rok nula - starověký Říp) - Středověk (křižácké výpravy) - Renesance - 17. století - 18. století - 19. století - 20. století (1. světová válka - 2. světová válka - 3. světová válka - studená válka - teplá válka) - 21. století - 22. století - 48. století - Věčnost |
---|