Povstání chemikářů

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bouncypotato.gif
Necyklopedizovat!
Odkazy, styl - Jak na to?
Logo Necyklopedizovat.jpg
Viva la revolución
Libertad.jpg

Velká francouzská revoluce
Velká trpasličí revoluce
Milovická revoluce
Povstání rudých turbanů
Sousedský puč
Revoluce ve skladování
Povstání chemikářů
Čtvrtý odboj
Moravská osvobozenecká armáda
Šumavské povstání

MELSM.gif

Povstání chemikářů byla krutá občanská válka v České republice v roce 2018, kterou vedla banda učitelů a profesorů chemie. Byla následkem dlouhodobých sporů o potřebnost výuky chemie na základních a středních školách.

Pozadí[edit | edit source]

Od roku 2017 se v Česku vedou rozsáhlé diskuse, zda-li je dobré vyučovat chemii. Chemie je zákonem povinná v 8. a 9. třídě základní školy a ve všech třídách vyšších gymnázií a většiny středních škol. Během výuky na gymnáziu se zachází do neuvěřitelné hloubky, učí se naprosto nepotřebné podrobnosti, tisíce vzorců, rovnic, a dalších naprosto zbytečných věcí, které jsou navíc velice obtížné na pochopení. Pro většinu středoškoláků je chemie nejobtížnější předmět. Žáci a studenti chemii nesnáší a navíc je na obtíž mnoha zaměstnancům škol, zejména ředitelům, jelikož školy musí utrácet nemalé peníze za chemické náčiní, které by mohli využít smysluplněji, například na informatiku, jejíž výuka je značně potřebná, či na zaplacení rodilých mluvčí cizích jazyků či zájezdů do ciziny.

Spory a demonstrace[edit | edit source]

24. 10. 2017 proběhla na Náměstí Republiky v Plzni demonstrace proti chemii. Zúčastnilo se jí asi 700 lidí, zejména žáků, studentů a vysoce postavených zaměstnanců škol. Demonstrace probíhala zpočátku poklidně, ale večer ji napadlo 30 učitelů a profesorů chemie. Oba tábory se porvaly, létaly kameny i půllitry. Za násilí na demonstracích byli čtyři chemikáři zatčeni a jeden z nich byl odsouzen za trestný čin pokusu o ublížení na zdraví k zákazu činnosti (nesměl vyučovat) a k podmínečnému trestu odnětí svobody po dobu trvání dvou let. Další dny se začaly problémy stupňovat, jelikož učitelé a profesoři dávali záměrně neoprávněně špatné známky žákům a studentům, kteří se účastnili demonstrací. Za neobjektivní hodnocení studentů a žáků bylo v průběhu podzimu 2017 vyhozeno 20 chemikářů. Další demonstrace brzy následovaly. Během listopadu vyšlo v České republice do ulic kolem 15 000 lidí. V prosinci se velice napjatou situací začalo zabývat Ministerstvo školství.

Zákon[edit | edit source]

Na Ministerstvu školství probíhala dlouhá jednání, načež byl v březnu schválen úchvatný zákon proti chemii. Zákon nabyl v platnost 1. 9. 2018.

V zákoně bylo stanoveno:

  • Výuka chemie je povinná v osmých ročnících základních škol a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií.
  • Škola si sama může rozhodnout, zda-li bude vyučovat chemii povinně, dobrovolně, či ji vyučovat vůbec nebude v 9. ročníku základní školy, odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a v 1. ročníku vyšších gymnázií a středních škol.
  • V ročnících nižších 8. třídy základní školy a vyšších 1. ročníku střední školy či vyššího gymnázia je povinná výuka chemie zakázána s výjimkou středních škol s chemickým a biologickým zaměřením.

Většina základních škol výuku chemie v 9. ročníku a gymnázií a středních škol v prvním ročníku zrušila, jelikož školy nechtějí zbytečně utrácet peníze. Mnoho chemikářů tak do dalšího školního roku přišlo o práci a začalo demonstrovat.

Chemický terorismus[edit | edit source]

Mnozí chemikáři se s novým zákonem nehodlali smířit. Na Náměstí Republiky v Plzni se 1. 9. 2018 bez předchozího oznámení úřadům sešlo 120 chemikářů a vyzývali k bojkotu zákona. Policie se snažila udržet klid, ale chemikáři na policisty zaútočili kyselinami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi. Do akce bylo vysláno 400 policistů. 3. 9. se podařilo demonstrace uklidnit. 90 násilných chemikářů bylo zatčeno a 32 z nich později odsouzeno k trestu odnětí svobody. V reakci na tyto útoky vzali na některých školách studenti zákon do vlastních rukou a pálili učebnice chemie. Od 4. 9. probíhaly na mnoha školách násilnosti. Na mnoha školách se chemikáři bili se studenty. 5. 9. ředitelé většiny škol chemikáře vyhodili, chemikáři však do školy stejně přišli a chtěli vyučovat. Téhož dne musela policie zatknout 380 chemikářů po celé České republice, jelikož i přes vyhazov odmítli opustit budovu školy. Národ se bál obrovského masakru. Ještě tentýž den byly v obavě o bezpečí civilistů, zejména žáků a studentů vyhlášeny mimořádné prázdniny, které trvaly do 13. 9. Toto nařízení však situaci neuklidnilo, chemikáři chodili vykrádat školy, kde dříve učili. Navíc již jen na mnoha školách nemusel být chemikář vyhozen, takže povinnou chemii v 8. ročníku ani nemohl nikdo učit.

Únos soudní poroty a masakr v Íránu[edit | edit source]

7. 9. tři chemikáři s brokovnicí v ruce vyloupili několik škol v Praze. Tentýž den započal v Plzni soud s čtyřmi chemikáři zatčenými v říjnu 2017 pro násilnosti na demonstracích. Do soudu vtrhlo 30 chemikářů s baseballovými pálkami. Když se soudní porota pokusila bránit, tak chemikáři vytáhli brokovnice a unesli 4 členy soudní poroty do auta a chtěly je odvést do Tálibánem ovládané oblasti Afghánistánu. Po únoscích se slehla zem, ale 9. 9. byli spatřeni na turecko-íránské hranici. Turečtí pohraničníci se je pokusili zatknout, únosci jim na to však odpověděli střelbou z kalašnikovů a vjeli na území Íránu. Íránská policie je pronásledovala hluboko ve svém území, dostihnout se je podařilo až na mostě přes Urmijské jezero. Únosci byli obklíčeni. Tvářili se, že se vzdávají, ale v tu chvíli aktivovali výbušniny. Všichni únosci zahynuli, rovněž ale zahynuli všichni čtyři rukojmí, 15 íránských policistů, 20 náhodných kolemjedoucích a část mostu se zřítila. Celkem tedy zahynulo 34 lidí. Tento neuvěřitelný masakr se stal po světě slavným a svět se konečně začal zajímat o dění v České republice. Německo, Polsko a Rakousko s Českem uzavřeli hranice. Další den byl v Česku vyhlášen výjimečný stav.

Rukojmí na gymnáziu a vražda ministra[edit | edit source]

Jedna velice zaujatá chemikářka se rozhodla, že vstoupí do odboje. Hned v den, kdy opět začala škola, tedy 14. 9., přišla na gymnázium, navzdory tomu, že byla vyhozena a vstoupila do učebny, kde by původně měla vyučovat chemii. Kolem sebe měla dva bodyguardy, kteří si vzali samopaly. Jedna z učitelek to oznámila policii, aby zatkli chemikářku. Ta na to zareagovala akcí, zajala ředitele jako rukojmího v 8:35 a opevnila se v ředitelně. V 8:40 vstoupily na gymnázium speciální jednotky a obklíčily ředitelnu, kde byla chemikářka, její dva ozbrojenci a zajatý ředitel. Mezitím bylo celé gymnázium evakuované a ředitelnu obklíčilo 80 policistů. Policisté požádali profesorku, aby se vzdala. Viděla, že nemá šanci se ubránit, a tak se nakonec vzdala a byla vzata do vazby do věznice Bory. Tentýž den, 14. 9., vybouchlo auto ministra školství. Zahynul ministr, jeho žena, řidič a bodyguard. Bylo jasné, že za tím stojí chemikáři. Po celém Česku byly obrovské policejní zásahy během druhé poloviny září. Zatčeno bylo přes 700 chemikářů pro podezření z násilností a vzpoury. Někdy se při zatýkání střílelo. Zahynulo 13 chemikářů a 5 policistů. 9. října prezident prohlásil, že chemikářský teror se podařilo potlačit a že většina vzbouřenců a teroristů je ve vězení.

Hymna chemických teroristů[edit | edit source]

Aby se motivovali, tak si chemičtí teroristé zpívali svojí hymnu. Zde je její text:

  • Cheb a Plzní Ostravou
  • hladový a roztrhán
  • s tužkou v ruce s hněvem v srdci
  • uhání vpřed chemikář,
  • s tužkou v ruce s hněvem v srdci, uhání vpřed chemik.
  • V Moravě a v Polabí,
  • jak hejna hladových vran,
  • řádí fízlovský eskadrony
  • uhání vpřed chemikář,
  • řádí fízlovský eskadrony, uhání vpřed chemikář
  • Od Ohře s větrem o závod,
  • až po Pražský Hrad
  • rozmetal divize fízlů
  • slavný chemický partyzán
  • rozmetal divize fízlů, slavný chemický partyzán!
  • Všechna zlost, válka, smrt
  • byl jim revolucí dán,
  • chemikářům všeho světa
  • příkladem jde partyzán,
  • chemikářům všeho světa, příkladem jde partyzán!

Útěk profesorky z vězení[edit | edit source]

Zatčená profesorky se nehodlala smířit se svým osudem vězně. 17. 10. její kamarád propašoval do vězení halucinogenní látku a namíchal jí bachařům do pití. Bachaři ztratili kontrolu nad svým chováním a po vyžádání profesorce celu odemkly. Profesorka a 6 chemikářů utekli z vězení a usmysleli si, že svrhnou režim, který je porazil a začali připravovat státní převrat. Chemikáři začali vést partyzánský boj. Potřebovali získat peníze pro státní převrat a tak přepadávali banky a kradli auta. Na konci listopadu chemikáři shromáždili 250 mužů a provedli státní převrat.

Obsazení Pražského hradu[edit | edit source]

3. prosince 2018 v 10:25 vypukl státní převrat. 150 chemikářů napadlo Pražský hrad. Vešli do něj ze všech ulic, zastřelili hradní stráž a zajali prezidenta a všechny zaměstnance Hradu. V té době bylo na nádvoří a v budovách 350 návštěvníků. Jen stovce lidí se podařilo uniknout a 200 náhodných návštěvníků bylo zajato chemikáři. Většina z nich byla uvězněna v chrámu Svatého Víta a někteří ve Vladislavském paláci. Hradní zaměstnanci byly uvězněni v návštěvníkům nepřístupných místnostech. Polovina návštěvníků byli zahraniční turisté. Kolem Pražského hradu postavili vzbouřenci barikády, za něž rozmístili své bojovníky se samopaly.

Bitva o Ministerstvo školství[edit | edit source]

Hned v tom okamžiku byla mobilizována policie a armáda, ovšem na místě bylo jasné, že Hrad nepůjde osvobodit. Policisté okamžitě přijeli k ostatním státním institucím, jako jsou ministerstva a soudy. V 10:32 přijeli k Ministerstvu školství chemikáři a střetli se s policisty, kteří přijeli ve stejnou chvíli. Chemikářů bylo 30. Přestřelka se odehrávala na ulici. Místo boje policie obklíčila. Výsledkem bylo 23 mrtvých chemikářů a 12 mrtvých policistů. Rovněž bylo 23 policistů zraněno a zbytek chemikářů zatčen. Obě události upoutaly světová média. Česko bylo paralizované, nikdo tomu nedokázal uvěřit, lidé se báli, protože Pražský hrad byl pod kontrolou ozbrojenců, kteří zajali 200 civilistů a 50 Hradních zaměstnanců a bylo jasné, že obnova kontroly nad Hradem se bez obětí neobejde.

Vyjednávání o rukojmí[edit | edit source]

České armádě a zásahovce bylo jasné, že osvobození Hradu bude kruté a obtížné. Kolem hradu se rozmístily další den 3 000 vojáků. V tu chvíli se nebojovalo. Vláda se snažila s chemikáři jednat o rukojmích. 4. 12. však chemikáři dali jasný vzkaz, buď zrušíte protichemický zákon a my opustíme Hrad, ale pokud ho nezrušíte, tak tu zůstaneme. Rukojmí byli v zoufalé situaci, dostávali jen velmi málo jídla a pití a byli uvězněni. Bylo jasné, že jakmile se vláda pokusí Hrad osvobodit, tak ozbrojenci začnou rukojmí vraždit. Vláda nabízela za rukojmí výkupné, ozbrojenci si však trvali na svém. Nakonec však ozbrojenci dovolili vládním vyjednávačům zjistit, z jakých zemí jsou rukojmí. Vládám mnoha zemí tak byly předány informace, kolik jejich občanů je zajato. Zahraniční turisté měli mnohem jednodušší situaci, protože cizí země za ně prostě zaplatili výkupné. Zato u českých turistů požadovali zrušení protichemického zákona. Na základě výkupného ozbrojenci propustili 9. prosince 54 zahraničních turistů, a to zejména rodiny s dětmi. Zbytek zahraničních rukojmích však odmítli propustit. Z českých občanů však nepropustili nikoho. Armáda byla dále připravena na svých pozicích k útoku. Vláda však usilovala o propuštění rukojmích. Nakonec se podařilo 13. 12. vyjednat propuštění všech dětí do 18 let a těhotných žen. Celkem se jednalo o 46 lidí. Propuštěni však byli pod podmínkou, že bude propuštěn stejný počet uvězněných chemikářů. Soudci tak museli propustit 46 odsouzených chemikářů z vězení. Na Hradě bylo však stále uvězněno 150 lidí. Zahraničním vyjednavačům se podařilo za výkupné vyjednat propuštění ještě 25 lidí. Celkem tak 20. 12. zůstalo uvězněno 125 lidí.

Přípravy na útok[edit | edit source]

Armáda stála před náročným úkolem. Musela obsadit Pražský hrad a zároveň okamžitě na počátku operace zabránit chemikářům ve vraždění rukojmích. Vláda se snažila dále jednat, ovšem povstalci byli neústupní a odmítli kohokoliv dalšího propustit. Generálové vypracovali přísně tajný plán, jak co nejrychleji s ohledem na bezpečí rukojmích osvobodit Hrad. 25. 12. předali chemikáři vládě finální ultimátum, že jestli do tří dnů nezruší protichemické zákony, tak povraždí rukojmí. To byla pro armádu klíčová situace, kdy již bylo nutné zakročit a uskutečnit dokonale naplánovanou operaci. V plánu bylo obejít barikády před vchodem do Hradu přistáním helikoptérou na střeše Katedrály svatého Víta a obsadit oblasti kolem katedrály a osvobodit rukojmí a pak se věnovat dalším prostorám.

Bitva[edit | edit source]

27. 12. v 2:03 pod rouškou tmy začala operace za osvobození rukojmích. 50 elitních vojáků a policistů ze zásahovky vystoupilo z helikoptér na střeše Chrámu svatého Víta, 35 lidí na střeše královské konírny a 30 na střeše kanceláře prezidenta republiky. To vneslo mezi obránce naprostý chaos. Všichni policisté a vojáci měli kulomety. Během několika minut pronikli do Chrámu svatého Víta, kde bylo 70 rukojmích. V 2:05 zásahovka vnikla do chrámu a po krátké přestřelce padlo 9 chemikářů a zbytek byl zajat. Zemřeli také 4 rukojmí ve křížové palbě či byli zavražděni chemikáři, avšak zbytek rukojmích byl osvobozen. V 2:09 pronikli vojáci do prezidentské kanceláře shora ze střechy i od vchodu. V 2:14 byla kancelář osvobozena, prezidenta však na poslední chvíli chemikáři zastřelili. V 2:18 byl osvobozen i Vladislavský sál, a tak byli osvobozeni všichni rukojmí kromě 9, kteří zemřeli buďto byli zabiti chemikáři, nebo při křížové palbě. Poslední chemikáři se bránili na barikádách, ale situace byli již neúnosná, jelikož vojáci byli všude kolem, a tak se chemikáři v 2:35 vzdali. Celá operace trvala pouhých 33 minut. Zázrak celé operace byl dokonalý plán: Vysadit vojáky na střechách, rychle slézt a obklíčit klíčové budovy, které pak již nebylo těžké obsadit. Při slézání se sice ocitli vojáci pod palbou, ale během celé operace zemřel jen jeden voják a 9 rukojmích. Naproti tomu zemřelo 23 chemikářů, další chemikáři byli zranění nebo zajati a 4 někam utekli, ale brzy byli dopadeni nebo spáchali sebevraždu.

Od té doby byla výuka chemie pouze v 8. třídě základní školy a na chemických školách.

Vlajka Československa.svg Války, bitvy, revoluce, povstání, puče a rvačky týkající se Česka edit 

Pravěk: Studená válka
Středověk: Nultá světová válkaDívčí válkaHusitské válkyBlitva u Sudoměře
Raný novověk: Defenestrace (1618)Bitva na Bílé hoře (1620)Bitva u Vídně (1683)Malá Desenská válka (1691)
Světové války: Revoluce 1848První světová válkaVálka s čolky (1939)Druhá světová válkaPrvní Desenská válka (1945)
Studená válka: Druhá Desenská válkaVálka volů (1987)Sametová revoluce
Devadesátá léta: Studená občanská válka
Nultá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostMimoňská občanská válkaKopřanská krizeSedmidenní válka s Rakouskem (2008)Šumavské povstání
Desátá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostChilsko-česká válka (2011) • Česko-norská válka (2016)Střetnutí u Tábora (2016)Sousedský puč (2016)Milovická revoluce (2017)Povstání chemikářů (2018)
Dvacátá léta: Česká válka za nezávislostŘeporyjská válka (2020)Covidová válka (2021)Válka mezi Babišovými příznivci a odpůrci (2022)Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Třicátá léta Strážsko-libereckokrajská válka Čtyřicátá léta První Skalicko-Borská válka Později Dvacetidenní válkaInvaze do Zdislavy