Povstání bezdomovců
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Bezdomovec. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Zničte ty boháče, ať je bezdomovec pán“
- František Sokrates
Povstání bezdomovců | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Příprava armády | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Bezdomovci | Armáda
| ||||||
síla | |||||||
Hodně bezdomovců | Téměř žádná | ||||||
ztráty | |||||||
1 bezdomovec | Důstojnost, důvěra, velké množství vojáků |
Začátek[edit | edit source]
Bylo to tehdy v roce 1913. Povstání započalo v Ústí nad Labem, vůdcem byl František Sokrates. Posvátnou zbraní byl HORKÝ KAREL, což bylo lejno v Onuci. Tato zbraň byla tak účinná, že ji dodnes používají bezdomovci k ochraně svých domovů. Povstání probíhalo dlouho, až do těžkých let, kdy proběhla bitva na Sněžce.
Bitva na Sněžce[edit | edit source]
Tato bitva je známa pro svou vysokou úmrtnost, protože na Sněžce tehdy bylo kolem -30 stupňů Celsia na slunci, ve stínu ještě méně (nejvyšší dohady hovoří o mínus 41, ale střízlivé dohady o mínus 53 až mínus 71 stupních Celsia). Mráz způsobil, že se armádě přehly koně v zatáčce. Bezdomovci byli na krutou zimu zvyklí ze svých domovů, kde jim nikdy nefunguje topení. Jediné co povstalce zaskočilo, byla hustá mlha, ve které téměř nic neviděli (historikové dnes spekulují, že našli sídlo Rákosníčka, meteorologové potvrdili, že taková mlha se přirozeně nevytvoří).
Konec povstání[edit | edit source]
Povstalci vyhráli a z protivníků nikdo nepřežil. V této bitvě umřel vojevůdce František Sokrates (ne ten Sokrates). Ovšem ne na důsledky zdejších teplot, nýbrž na infarkt, který dostal, když uviděl poprvé v životě muže na koni. František Sokrates byl jediná oběť na straně bezdomovců. Za jeho velení byla utvořena Říše Homeless, která se táhla od Ústí ke Sněžce. Jeho nástupce byl Jindřich z Ústí, jehož cíl byl dobýt Německo. Hitler se ho tak bál, že začal vyhrožovat Druhou světovou válkou. Toho se ale bezdomovci zalekli, protože představa, že by museli vraždit jiné bezdomovce, se jim tak zhnusila, že raději kapitulovali. Ale Československá armáda z toho chtěla vyjít hrdině, proto bezdomovce uplatila novými kamny do jejich domů (kamna nebyla nikdy dodána), aby zahráli poslední bitvu, ve které armáda vyhraje. Proto se oficiálně tvrdí, že povstání byla potlačena v roce 1933 za velení Jindřicha z Ústí.
Výsledek[edit | edit source]
Nakonec z toho neměli bezdomovci nic, jen to, že dokázali poukázat na nepřipravenost armády. Armáda z toho měla jen ztráty a posměch. Tehdejší ministr obrany se vzpamatoval a začal konečně něco dělat. Díky tomu byly nakoupeny tanky, postaveny tvrze a bunkry, vybudovány zbrojovky, a tak to pokračovalo, dokud jsme neměli pátou nejsilnější armádu světa (vše bylo dříve nebo později rozkradeno).
Galerie[edit | edit source]
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Povstání bezdomovců na české Wikipedii. |
Tajný společný sen bezdomovců
Mlha způsobila, že jeden z bezdomovců si nevšiml kořenové pasti, kterou nastražil Krakonoš (bezdomovec byl později vysvobozen)
Vojsko před bitvou (automobily v pozadí byly pouze vypůjčené, ve skutečnosti měla armáda pouze jedno bojové vozidlo)