Povstání bezdomovců

Cílem povstání bylo získat tyto tři domy

Společný sen bezdomovců

Bylo to tehdy v roce 1923. Povstání započalo v Ústí nad Labem, vůdcem byl František Sokrates. Posvátnou zbraní byl HORKÝ KAREL, což bylo lejno v onuci.[1] Tato zbraň byla tak účinná, že ji dodnes používají bezdomovci k ochraně svých domovů. Povstání probíhalo dlouho, až do těžkých let, kdy proběhla bitva na Sněžce.

Tato bitva je známa pro svou vysokou úmrtnost, protože na Sněžce tehdy bylo kolem -30 stupňů Celsia na slunci, ve stínu ještě méně (nejvyšší dohady hovoří o mínus 40, ale střízlivé dohady o mínus 50 až mínus 60 stupních Celsia). Ale bezdomovci byli na krutou zimu zvyklí ze svých domovů, kde jim nikdy nefunguje topení. Jediné co povstalce zaskočilo, byla hustá mlha, ve které téměř nic neviděli.

Důkaz o tehdejší zimě můžete vidět na televizní obrazovce

Mlha způsobila, že jeden z bezdomovců si nevšiml kořenové pasti, kterou nastražil Krakonoš (bezdomovec byl později vysvobozen)

Povstalci vyhráli a z protivníků nikdo nepřežil. V této bitvě umřel vojevůdce František Sokrates (ne ten Sokrates). Ovšem ne na důsledky zdejších teplot, nýbrž na infarkt, který dostal když uviděl poprvé v životě muže na koni. František Sokrates byl jediná oběť na straně bezdomovců. Za jeho velení byla utvořena Říše Homeless, která se táhla od Ústí ke Sněžce. Jeho nástupce byl Jindřich z Ústí. Za jeho vojevůdctví byla povstání bezdomovců potlačena.

Vojsko před bitvou (automobily v pozadí byly pouze vypůjčené, ve skutečnosti měla armáda pouze jedno bojové vozidlo)

Jediné bojové vozidlo, Škoda Henline, se rozsypalo hned po nastartování (na obrázku je věrná replika)