Ústí nad Labem

Ústí nad Labem, jiným názvem Ústínadlabem, sezónně také Ústí pod Labem, mezi mládeží aktuálně Ústí nad Yapem nebo Perníkov 2.0, staročesky Aussig, správně Ústí nad Vltavou je cosi jako samostatný městský stát, kdesi v Sudetech, aktuálně náležící Českému státu.

Ač je v prolhaných vládních médiích označováno za statutární město, existence Ústí nad Labem jakožto jednotné obce je pouhý mýtus. Bližší zkoumání satelitních snímků ukazuje, že se ve skutečnosti jedná o volný svazek de facto samostatných sídel vybudovaných podél Vltavy a na okolních sedmi pahorcích. Panují zde zvláštní sociální podmínky, přičemž je společnost striktně rozdělena na kasty.

Historie

Ústí původně vzniklo na místě dnešního nádraží jako osada pro slovanské (české) zloděje, kteří zde pod záminkou cla okrádali lidi o peníze. Za tímto účelem byl později vybudován hrad Střekov. Tento klenot pozdně gotického anarchismu byl vybudován nad zdymadly, protože to bylo cool. Ačkoli zdymadla vydávají slušný kravál, obyvatelům to nevadilo, protože měli plastová okna a hezký výhled na nudapláž v Brné. A také hezký výhled na hvozdy ve Vaňově, u kterého dodnes parkují škunery nářečníků, kteří potřebují na malou. Historie hradu je velice zajímavá a málokdo ví, že právě tento hrad byl prvním, kteý byl postaven na skále. Do té doby se na našem území stavěly hrady na písku, kde se dobře kopaly základy, nebo na hrady plovoucí, tzv. vodní, které mohly migrovat, když se část rybníka pod nimi již dostatečně zanesla kalem. Hrad na skále oproti tomu není možné stěhovat, když se to pod ním zaplní kalem a proto to takhle dopadlo.

Už od dávných věků se v Ústí nad Labem vyskytovali potulné komunity, které si přivlastňovaly vše, k čemu nebyli líní dojít. A právě proto kralevic ústecký nechal svůj původní hrad Střekov přestěhovat z dnešních Neštěmic na skálu tyčící se nad řekou Labe. Léta toto opatření fungovalo, avšak časem se beztak místní občané otrkali a i přes nedostupný terén se nakonec stala z hradu ruina. Byl to přece jenom prototyp. Ovšem z této myšlenky nedostupného terénu později čerpali moudra například stavitelé tajemného hradu v Karpatech nebo pevnosti Boyard.

Slušnější část obyvatelstva se zaměřila na plavení dříví po řece, ve které kdysi byla voda. Již zde můžeme pozorovat dělení ústecké společnosti na vrstvy. Později se místní domorodci přeorientovali na pěstování okurek. V této době začíná migrační krize, která mimo jiné povede k pozdějšímu rozkvětu města.

V následujících století bylo již převážně Deutschsprachige Stadt Aussig několikrát vypáleno a vypleněno, což by se dalo považovat za kladný urbanistický zásah, pracovití obyvatelé ho však vždy dali dohromady. Hlavním městem oblasti byl v té době klášter Leitmeritz. Zatímco zde se si místní uvědomili, že klečením u oltáře se dá slušně vydělat, Ústečané dále dřeli nad okurkami, baklažány a podobnou zeleninou.

V okolí mezitím vznikly další sídla, jako například Wscheboritz, Nestomitz, Dobietitz, Priessnitz, či dnes vyhlášený Mosern.

Zajímavosti

Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější místa v Ústí nad Labem patří soutok Labe a Bíliny. Jedná se o naprostý skvost, který nemá ve světě obdoby a svou atmosférou vyráží dech. Nádherně se zde kloubí krásy přírody a chemie. Hlavně při západu Slunce je dechberoucí pozorovat, jak Bílina vytváří barevné spektrum, skládající se z chemických sloučenin nedaleké Spolchemie a odlesku šupin leklých ryb, ladně tančících na hladině. Nemálo známých malířů se pokusilo zachytit krásy těchto míst, ovšem hotových obrazů je ve světě poskrovnu. Nezřídka totiž ještě před dokončením obrazu došel kyslík.

Kromě Spolchemie se v Ústí nad Labem nachází též podnik ZFETUZA, kterou vlastní známý poctivý podnikatel, filantrop a humanista Tomáš Pitr. Tato továrna oblažuje obyvatele Ústí nejen specifickým buketem, ale též příjemnými psychotropními halucinogenními účinky, což vede v dnešní tíživé ekonomické situaci ke značným úsporám v domácnostech. Podle neověřených informací vyváží kontraband maskovaný za zubní pastu.

MHD v záplavovém ročním období

Městské čtvrti

Ústí nad Labem má několik čtvrtí, ovšem ty se v nepravidelných intervalech slučují či roždělují, vracejí se k původním místním názvům a pomalu ztrácejí něžnou lyriku původních označení. Uveďme si alespoň ty nejstálejší:

• Střekov - skála s hradem, ZFETUZou
• Bukov - nejteplejší čtvrt
• Brná - místní koupaliště. Neplést s Brno, zas taková díra to není.
• Vaňov - leží na opačné straně veletoku Elbe než Brná. Je zde přístaviště lodí, parkoviště kněžek fyzické rozkoše, motorest a vodopád.
• Krásné Březno - zážitková čtvrť pro adrenalínové nadšence. Místní tekutina se používá jako přísada do piva Březňák, jemuž dodává nezaměnitelnou jiskru.
• Předlice - příčina vymření některých královských rodů (viz. vymřeli po Předlici). Jsou známé svou nádhernou historickou architekturou.
• Klíše - čtvrť tak zajímavá, že je zmiňována prakticky kdekoli, kde je třeba stereotypizovat. Místní památkou je restaurace Na Hnátě.

Obyvatelstvo

Toto krásné město má asi 90000 obyvatel

Statistika

• 90% cigánů
• 10% vietnamců
• 0% čechů

Doprava

Doprava v Ústí nad/pod Labem je v zásadě závislá na aktuálním ročním období. V Ústí se však roční období nenazývají jaro, léto, podzim, zima, tak jako v ostatních městech, ale jsou tu 3 základní období, které se v průběhu roku náhodně několikrát opakují:

• Předzáplava (lidově Vorüberschwemmung)
• Záplava (lid. Scheißhochwasser)
• Pozáplava (lid. Wiedermorast)

Právě díky specifickým klimatickým podmínkám v tomto kraji nechává zdejší dopravní podnik v období končící předzáplavy a záplavy sundávat pneumatiky z autobusů a trolejbusů MHD a jezdí se pouze na nafouknutých duších. Policie v tomto období opouští tradiční žigulíky a nasazuje policejní čluny a plastové kačenky.

Ňuňák je opora ústeckých lvů. Zde je focen při rozcvičení v klubové šatně.

Sport

V Ústí se těší největší oblibě hokej, respetive klub Ústečtí lvi. Tento tým má bohatou historii a v současnosti ho sponzoruje a spravuje ZOO Ústí nad Labem. Toto spojení není náhodné, ale má své pádné opodstatnění. Tu a tam totiž sponzorská ZOO vybere několik hráčů z ústeckých lvů, a pošle je jako plodné lví samce do některých spřátelených ZOO v Evropě. Chybějící hráči jsou poté nahrazeni známými orangutany Ňuňákem a Ňuninkou. Při akci "Den s městskou policií" navlékli ošetřovatelé Ňuňáka a Ňuninku do policejních uniforem. Průměrná inteligence v městské policii se tak na chvíli dramaticky zvýšila.

Ňuňánek, jak sám přiznal, však stále nedostatečně ovládá držení hole a střelbu. Ovšem na jeho výkonu to není znát a je i přes to oporou týmu. V jednom rozhovoru pro sportovní magazín řekl: „Abych se přiznal, tak mi to s těmi hokejkami moc střílet nahoru „golfem“ nejde. Spíše mám problém, když střílím švihem, že přestřelím. „Golfem“ mi to většinou lítá po zemi, chtěl jsem to trefit k tyči, ale šlo to gólmanovi mezi nohy a padlo to tam.“

(Přeloženo anonymním překladatelem po ranní opici)

Kapela Houba ve své plné sestavě.... (+ tři děti, které si neplánovaně přivezli po turné po ČR)

Hudební scéna

Mezi nejznámější hudební seskupení vzniklé na území Ústí, patří jednoznačně kapela UDG. Tato kapela se zkládá z šesti členů a jak sám frontmen Petr Vrzák říká, hrají převážně českou dechovku. Tomu odpovídá i sám název UDG, který ukrývá celý název Ústecká dechovková grupa (někdy také jako upocené dívčí genitálie). Jejich hudbu tak poslouchají převážně moravští studenti, bydlící na ústeckých kolejích a frekventanti chemického učňáku, kteří bydlí jak se dá.

Známá je v Ústí také punková kapela Houba, která svým názvem dává najevo svojí náklonost k pití krabicového vína s kolou. Právě díky tomu Houba nikdy neuspěla v soutěži Cocacola POP star. V té naopak bodovala UDG, která svým názvem nepobouzela k míchání Cocacoly s krabičákem. To sponzor ocenil prvním místem.

Za dob První republiky se místní smetánká scházela v letohrádku na Větruši, což je jedna z místních skal. Protože smetánka dávala příliš okatě najevo svou nadřazenost, místní horlivě podporovali komunismus, aby měl každý stejné hovno. Tato tradice se udržela dodnes.

Slavné komentáře o Ústí nad Labem

„Jak to pískáte č…i, dostanete na držku.“

- Primátor Kubata při extraligovém duelu Ústí – Vítkovice.

„Ohrožovala nás dvě auta s novináři, která nedodržovala stanovenou vzdálenost za naším vozem.“

- odpověděl Macura z ČSSD, na otázku proč jel mezi Ústím nad Labem a Mariánskými Lázněmi rychlostí 200 km/h.

„Nic nebude, chceme koukat na vláčky...“

- Obyvatelé Matiční ulice, při výstavbě blízké protihlukové stěny železničního koridoru.

„V Ústí nad Labem, tam se nadlabem...“

- Regionální říkanka.

„Šádnééj, nééfi so je to Usty natlábem, šádnééj néfi so je to Aussig“

- staročeská lidová

Balada o Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

lidová tvořivost

To, že původ můj je z Ústí, lidem příliš neříkám, neměl bych pak kamarády musel bych žít pouze sám. Pražáci nás pomlouvají, že prý páchnem strašně. My se ale umýváme! Na náměstí v kašně… Vyprat prádlo, to je ovšem taky celkem slušná dřina. Zvlášť když máme jenom valchu a když nejde elektřina. Byty jsou tu rozkradený, leckdo bydlí v popelnici, toalety nefungují, běžně serem na ulici. Pokud je tu nějaký záchod, většinou jen turecký sprchový kout nevlastníme, spoléháme na necky. Občas je to s námi bídný, nemáme co do huby, chodíváme sestřelovat ze střech starý holuby. Malý děcka posíláme do stok lovit potkany, těch je všude jako sraček, lezou nám i do vany. Taky jíme psy a kočky, stačí klidně mršina, hlavně, že se dobře nají celá naše rodina. O tom, co je hygiena, příliš mnoho nevíme, k obědu je mrtvá fena, s nadšením ji baštíme. Když jsme z toho unavení, když nás bolí údy, tak si aspoň nalovíme nějaký šváby z půdy. Ústí, to je město krásné, ne-li přímo malebné, když Romové vyjdou z domů nepoznáš noc ode dne. Ve křoviskách u chodníků hnijí lidské kostry, na prostranství před pracákem, je to často vostrý. Všude kam se podíváte černo jako v Mordoru, skřeti přišli ke přepážkám vyzvednout si podporu. Holohlaví tlustoprdi brousí svoje mačety, za chvíli na úřad vlítnou, servou ze zdí tapety.

Každý má své živobytí, každý nějak podniká, někdo dělá do vloupaček, někdo zase do pika. Práce - to je ovšem tabu, na tu každý sere, proč by taky ne, když dávky každý měsíc bere. Holky, co maj levý ruce, živí hlavně prostituce. Mnohé se pak ba i chlubí kolik vydělají v Dubí. Breberek má každá spoustu, filcky nebo štěnice, člověk snadno leccos chytne při šichtě u silnice. Je tu spoustu krásných čtvrtí, a to nejen Předlice, sice tě tam nerozčtvrtí, ale přijdeš o mince. Horší je to na Mojžíři, tam jde rovnou o kejhák, kvérama tam na vás míří, nůž má každej hašišák. Na Ústeckém nádraží schází se jen smetánka, nedávno tam ubodaly fetky mého bratránka. Na smrt jsme si dávno zvykli, nedávno zas v ghettu, ubodali narkomani i mou drahou tetu. Těžko říci, kvůli čemu, nejspíš kvůli fetu, nedivte se ničemu, to celkem běžný je tu. Na lavičkách u hlaváku, leží spousta houmlesáků. Somrují tam celý den, inhalují toluen. Každý má sníh pod nosem, nebo trojku v žíle, děsný kruhy pod očima všechny zuby shnilé. Všude najdeš nějakou buchnu, především na dětských hřištích, caparti si hrají v jehlách na pochcaných pískovištích. V parku všude samý vajgly, obechcaný stromky, na cestičkách zkouší šlapat náctileté romky. Co vám k tomu více říct mám? Přijeďte se přesvědčit k nám. Je to tu u nás jak na zemi ráj, zbožňuji svůj rodný Ústecký kraj.