Baklažán
Baklažán, zastarale "lilek", francouzsky "Bacq-Jean", pubertální češtinou "🍆", je fialové penisoidní vovoce, které najdeme obchodě v oddělení zeleniny, protože se prodavači zásadně odmítají řídit zdravým rozumem a botanickými příručkami.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Označení lilek se již dávno nepoužívá. Názory s různí,[zdroj?] ale pravdou je, že si v EU stěžovali Poláci. Prý si ho lidi pletou s národními postavičkami Lolkem a Bolkem. Přitom je zcela bezpochyby, že lilek prostě k homosexuálnímu duu patří jako k mladému člověkovi cigareta vapa a k velbloudovi hrby. Jediné správné obrozenecké označení je tedy baklažán, které pochází z východočeského nářečního okruhu, originálně z Dolních Mrdoklečí, okres Pardubice. Místní vikář připašoval[1] ovoce ze služební cesty z Vatikánu, kde mu jej pod rouškou tmy předal jeden z kardinálů společně s pásovým oparem a kapavkou.
Popis a takové ty věci[editovat | editovat zdroj]
Lilek najdeme nejčastěji u babičky ve skleníku, následně u nás v automobilu a pak v lednici dole v té přihrádce, kde hnije ostatní botanická zahrada. Přemístění lilku do horních polic se nedoporučuje, protože by mohly chytit plíseň ostatní pochutiny, zejména plechovkové pivo a vlašáček, který je na infekci háklivý.
Ve skleníku se lilek nachází zpravidla ve společnosti paprik, okurek a dvou kytek marihuany, kterou pěstujeme skrytě, aby na nás nikdo neposlal benga a my neměli štrykování s úřadama, když Piráti ještě nedokázali zlegalizovat pěstování travin pro vlastní potřebu a potřeby zbytku okresu. Lilek má podzemní část, která nás nezajímá, zelenou část, která je dobrá leda tak na kompost, a pak tu fialovou část, která je velká cca 25 cm, tedy jako průměrný penis obyčejného Středočecha (německy Mittwochböhmen).
Baklažán sám od sebe obsahuje vápník, draslík, hořčík a železo. Máte-li mnoho jedinců baklažánu pohromadě, můžete jej tedy dát do sběru a za utržený peníz si pořídit něco dobrého. Kromě uvedených prvků obsahuje také fosfor, a proto lilek v noci slabě svítí. Takovou hodně tmavě fialovou barvou, takže je to dost blbě vidět.
Velikostí baklažánu se chlubí zejména amatérští zahrádkáři. Společně s cuketami a patizony jsou baklažány od poloviny léta dýlovány mezi příbuznými a sousedy. Hru vyhrává ten, kdo se dokáže tvářit, že má při převzetí radost a posléze dokáže obě zmiňované plodiny nenápadně zapomenout v popelnici co nejdál od domova.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Z baklažánu se dá vyrobit sladký desert, který se zove baklava. Jedná se o složeninu slov baklažán a láva, protože se pochutina podává zásadně horká tak, aby si konzument spálil jazyk, pusu, hltan, jícen, pajšl, bachor, čepec, knihu, slez a následně i výfuk. Jinak by totiž toho snědl moc, na ostatní by se nedostalo a sobecky by si pořídil parádní diabetický záchvat zcela sám. Baklava totiž obsahuje větší než malé množství medu, cukru a jiných dráždidel. Na to přišli už v Otomanské říši (dnešní Turecko), Íránu, Srbsku, a dokonce i v Řecku mnoho staletí před Turkem. Své k tomu řekl svého času i Buddha, proto není vyloučeno, že baklava pronikla až do Indie, nebo kde to ten tlusťoch bydlel.
„ | Ómmmm… ómmmm… ňom ňom ňom —Buddha |
“ |
Lilek či baklažán adorují převážně ženy, což je logické. Ty se jej snaží nacpat do všemožných věcí a jinak i vcelku poživatelných pokrmů s tím, že je to zdravé a prodlužuje to život. Manželka tím zpravidla nesleduje mužovo pohodlí a dobré zažívání, ale pase se na mužově utrpení, když má tu věc pozřít. A samozřejmě má pak důvod ke kousavým poznámkám,[2] když si chlap pak jde uloupit do špajzu kousek vysočiny, aby přišel na méně sebevražedné či vražedné myšlenky.
Své využití náchází baklažán v textové komunikaci, která je drahá a je třeba pregnantně vyjádřit sdělení co nejméně znaky, aby se šetřil i čas. Typickou ukázkou je takzvaný sexting, tedy soulož po esemeskách na bezdrátových telegrafech, mobilech, námořních praporcích a kouřových signálech.
„🍆?“
- moderní pozvánka na předváděčku sbírky motýlů, sklenku vína a trochy té konverzace nad smyslem života, vesmíru a vůbec
![]() |
Fialové články
|
---|---|
Baklažán • Fialový králíček • Fialová drahota • Petr Fiala • Radim Fiala • Teorie fialového klobouku |
![]() |
BooCZech • Čufta dalmátská • Drůbeží separát • Guláš • Houby • Játra • Klobása • Knedlík • Konzervy pro domácí mazlíčky • Kuřecí párky • Maso • Nudle • Národní párky • Piča • Psíčková • Salám • Sejry • Sůl • Šedý plátek • Škvarky • Tlustý z ježka • Uherský salám • Vejce • Zítr • Zpracování masa |
![]() |
|
![]() |
|
![]() |
Babicovy Dobroty • Citronová Mattonka • Dieta • Eurest • Evoluce pečiva • Hemenex moment • Hostivař • Instantní polévka • Jaho • Jídlo • Kečup • Kekel • Kokotový olej • Kuchařka • Kuchařka základních pokrmů • Lebková kuchyně • Láďa Hruška • Lečo • Marmeláda • Oběd školní • Obžerství • Polopenze • Polské potraviny • Potravní selekce • Prižma • Prostřevo • Remoska • Seznam koření • Táborová žrádelna pracovního tábora Prdel • Zdeněk Pohlreich • UHO • Vařené větve • Vaření • Vitana |