Vejce
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Vejce (teroristická skupina). To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
„Co bylo dřív: slepice nebo vejce?
Dřív byly slepice, vejce, máslo, maso...“
„Nejdřív byl kohout.“
Vejce běžné[editovat | editovat zdroj]
Je základní surovinou v jakémkoli kuchařském receptu. Podle druhu dělíme vejce na slepičí, pštrosí a křepelčí; nejvyhledávanější lahůdkou jsou ale vejce od zajíce sovětského. Podle stavu je dělíme na:
Podle životních znaků jsou vejce:
Podle způsobu rozbití a úpravy rozlišujeme:
- vejce mixovaná i se skořápkou (ta jsou nejzdravější, protože obsahují vápník),
- vejce rozbitá kladivem,
- vejce, co se rozbijí sama po lehkém závanu větru,
- vejce v nerozbitném plastovém obalu,
- nerozbitná vejce (z kamene - tzv. "podkladačky").
Podle obsahu cholesterolu označujeme vejce číslem (z rozsahu 1-7), které udává, kolik vajec způsobí dospělému člověku infarkt. Hodnota přitom odpovídá doporučené denní dávce vajec.
Využití vajec[editovat | editovat zdroj]
Zajímavou skutečností je fakt, že za komunistů hrála tak obyčejná věc, jako je vejce, velkou roli v reklamách československé televizi. Vejce se jmenovalo Pan Vajíčko, což bylo velmi originální a jelikož bylo autorem zjevně kvadruplegické dítě s devíti dioptriemi a mentální retardací z Osoblahy na Bruntálsku, jedná se první průnik inkluzivity do veřejného prostoru na našem území.
Nemenší úlohu má vejce v politice. Nejenže posloužilo jako vzor účesu Bohuslavu Sobotkovi, ale bývá nezřídka využíváno jako vrhací nástroj, zejména při zahraničních návštěvách a vystoupeních neoblíbených politiků - své by o tom mohl vyprávět Miloš Zeman, který se na Albertově pohotově kryl za paraple a ochranku. Ovšem díky dnešní drahotě jsou domácí vejce častěji nahrazována importovanými rajčaty, které poskytují více uspokojující "plesk" zvuk namísto tradičního "křup" a mají již při zakoupení patřičnou konzistenci. Samostatnou kapitolou je poté teroristická skupina Vejce, Viz samostatný článek.
Nemůžeme pominout ani literaturu a poezii:
- Sama, modronohá
s němýma ušima ronícíma odložené psy,
tekutá jako vlasy vodopádu,
ležela vedle mne do soumraku.
Pak se zaklubala do vejce.
Čekám...
Lidé, jimž před smrtí neostříhali nehty,
mi přesto závidí.
Miroslav Fišmeister
I v dopravních prostředcích, konkrétně ve vlaku, zanechalo vejce stopu:
| „ | Nastoupí mladík do narvaného vlaku a stojí jenom na jedné noze. Po chvíli si všimne babičky sedící v kupéčku, pozdraví a zdvořile se otázá babičky, zda by si mohl chvíli sednout alespoň na tašky. Babička: "Ale klidně si poslužte mladíku, jen dejte pozor na vejce." Mladík se zarazí: "Vy tam máte vejce?" "Ne!", vykřikne babička. "Hřebíky!" |
“ |
Snad největší přínos ovšem zaznamenala vejce ve stavebnictví. Když byl stavěn Karlův most, přidávala se do malty vejce a mléko, aby byla stavba kyprá jako ženské boky a v případě povodní i vláčná. Známá je informace, že když Karel IV. žádal města o zaslání vajec, Velvarští poslali vejce natvrdo, aby se cestou nerozbily. Ale to nevadí, protože obyvatelé Unhoště zase poslali místo mléka tvaroh a sejry. Ano, obě obce jsou ve Středních Čechách, takže se není čemu divit. Nutno dodat, že zatímco o inteligenci obyvatel obou měst není pochyb, o použití vajec a mléka při stavbě jsou vědátoři stále ve při a střídavě tento poznatek potvrzují a vyvracejí. Podle jedné heretické teorie by snad mělo vejce v maltě být jen zapomenutou svačinou[1], ale to je k nevíře, protože kdo by zapomněl na jídlo, že.
Vejce je dále využíváno při různých veselých scénkách, kde se na vejce sedá, hází se s ním a podobně. I filosofie si našla svou cestu k vejci a to zejména prostřednictvím Platóna a teorému Kolumbova vejce.
|
„Kryton: Áach, snídaně, moje první jídlo. Vařené slepičí ovulace.“ | |
| Díl 20 - DNA | ||
Veřejně známé vejce[editovat | editovat zdroj]
V okolí města Kruhový Jičín se vyskytuje vejce obecné, taktéž známé jako Vajco Miško.
