Vařené větve

Tento článek nemá nic společného s článkem Demontáž vánočního stromku. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Vařené větve na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Vařené větve“ na celým internetu.

Žraní větví

Vařené větve jsou tradiční pokrm, který musíte jíst, ne pohrdat! Mezi lidmi to není až tak rozšířené, ale asi 2% populace je běžně znají a jedí. Z 2% to je především v Klackojedech. Základem je, že se vaří nasladko, naslano a na kyselo. Dá se připravit jako pokrm (hlavní chod) k velkým svátkům, oslavám či jen tak pro chuť a nebo když se celá rodina sejde u jednoho velkého stolu. Tento den by se měl označit jako památný. Vzpomíná se na jedení vařených větví.

Vznik

Lidi, čekající na první výdej vařených větví v Sovětském svazu

Kdysi kolem roku 1801 (všimněte si, že jde o prvočíslo) dostal Babica v době své Svaté války proti všemu dobrému nápad, že uvaří špagety. Když začal vařit (voda v hrnci, cibule na pánvi), tak v průběhu "vaření" mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. Od té doby se pokrm ujal především v Klackojedech, protože odtud pochází Babica a vesnice byla založena po tomto ději. Ujal se také bohužel v Klášterci nad Ohří, také známém, jako Klacíkov, což způsobilo malý úpadek významu jídla v Klackojedech. Postupně se jídlo rozšiřuje už i do Prahy.

Životopis pana Babicy

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Jan Babica. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Jan Babica ─ prohlášení o založení obce Klackojedy a vařených větví v roce 1802

Pan Babica - celým jménem Jan Babica se narodil v Pardubicích 22. dubna roku 1759. Narodil se chudé rodině. Přesné místo narození je v Koněpůlkách na Pardubickém hlavním nádraží na hlavních koridorových kolejí, mezi třetím a čtvrtým nástupištěm. Jeho otec byl Martin Babica a matka byla Božena Babicaová. Babica byl ženatý, měl rodinu a své děti. V dalších generacích (pokoleních) se narodil známý a dodnes žijící kuchař Jiří Babica.

Dětství

Své dětství prožil velmi skromně (spartánsky). Žil pouze v Praze a vůbec v dětství nepoznal svět ani své okolí. Učil se na základní škole v Praze. Jeho rodiče se rozhodli, aby nebyl tak chudý, aby vystudoval Pražské osmileté gymnázium.

Kuchařská kariéra

Když mu bylo 19 let, své studium na vysokou školu nezahájil, ale věnoval se vaření. Ve svých 22 letech se začal živit sám a to jako kuchařem v Přažské restauraci. Když už svých 8 let vařil, tak ho to přestalo bavit a chtěl jít do politiky. Tam bohužel se svým hnutím získal pouze 2% hlasů. To ho nasralo a u politiky rezignoval a vrátil se zpět k vaření v restauraci. Ve svých 33 letech již objevil půl světa a velmi dobře znal svou zem.

Lepší časy

Ve svých 40-ti (rok 1799) letech mu nastávaly lepší časy. Šel do neznáma a uprostřed lesa si udělal domeček, který je dnes na seznamu památek UNESCO. Lidé se k němu přidávali, až vznikla malá osada. Roku 1801 dostal Babica v době své svaté války proti všemu dobrému nápad, že uvaří špagety. Když začal vařit (voda v hrnci, cibule na pánvi), tak v průběhu "vaření" mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. A tak založenou osadu pojmenovali Klackojedy.

Politická kariéra

V roce 1802 prohlásil založení obce a vařené větve. Tím pádem se stal starostou města Klackojedy a tak se dostal do politiky. Vyššího postavení než starosta bohužel nikdy nedosáhl. Vydělával hodně peněz a tak se sen rodičů splnil. Pan Babica takto už celý svůj život žil jako starosta města.

Smrt

18. května roku 1848 (ve věku 89 let) zemřel na otravu z jídla vařené větve (přejedl se jich hodně moc). Byl pohřben v centru a zároveň středu města Klackojedy. Slavnosti od jeho smrti se slaví až dodnes.

Jiří Babica

Jirka s nožem

Jiří Babica již nesouvisí s vařenýni větvemi a proto se o něm na této stránce nebude moc psát, jenom stručně. Informace o něm naleznete na stránce Jirka Babica.

Jiří Babica zdědil po svém praprapraotci heslo: Babica udělá i z hovna pomazánku. Narodil se ve statutárním městě Koněpůlky. Jeho obdivovaná tvorba: Jyrka dokázal z 100g hoven udělat tři obložené mísy pro 3 slovenské autobusy a ještě nám zbylo na večeři! Byl také přezdíván jako Jirka Prasnica.

Babicovy dobroty

Ochutnávka dobrot

Podrobnější informace naleznete na stránce Babicovy dobroty.

Jirka Babica je jeden z nejhorších kuchařů na světě. Připravuje strašné až smrtelmé pokrmy nejčastěji pro vězně.

Babicovy dobroty 2

Dle neoficiálních zdrojů Babica připravuje novou zbraň. Neměl by to být mučící nástroj, ale chemická zbraň hromadného ničení. Vývoj probíhá pod přísným dohledem a nikdo zatím neví, jak se budou lidé před touto zbraní bránit!

Předpokládané vydání je v roce 2023. Omlouváme se vám za zpoždění předpokládaného vydání Babicových dobrot 2. Jsou opožděny z důvodu ztráty lopatky na brambory. Děkujeme za pochopení.

─ Václav Knop

Klackojedy

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Klackojedy. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

V Klackojedech se určitě nějakej klacek najde

Znak Klackojed

Historie

Málo známá vesnice Klackojedy, která byla založena roku 1801 (jde o prvočíslo) na Moravistánu. Poprvé se na místo vesnice dostal chudý pan Babica z nedaleké vesnice na Moravistánu. Místo se mu zalíbilo a tak si zde postavil dům. Za nějakou dobu se to dozvěděli lidé z okolí a také se sem nastěhovali a vybudovali malou osadu. Jednou pan Babica se rozhodl udělat špagety, v průběhu vaření mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. Lidé ho obdivovali a osadě začali říkat Klackojedy. Do té doby osada neměla žádný název a Babica se sem dostal již v roce 1799. Jídlo vařené větve se zde staly takovou oblibou, že je jedl každý obyvatel. Klackojedy se rozšiřovaly a stávaly se velmi známé v celém světe. Tento rozkvět nastal roku 1834. Léta si vesnice žila, vedla. Roku 1848 postihla obec tragédie. Pan Babica zemřel. Pohřben byl uprostřed vesnice. Slavnost byla velká a je to nejvýznamnější událost Klackojed, která se slaví každý rok. Socha zde stojí dodnes. Tradičně se jako pokrm podávaly Vařené větve. V letech 1914-1918 První světová válka obec nepostihla. Započala Druhá světová hádka. 1938-1945. Po roce se válka dotkla Klackojed. Byli vyhlazeny a zbyl jen Pomník pana Babicy. Po válce se vesnice obnovila. Význam Klackojed už upadl a tradiční jídlo už nabylo tak populární. Roku 1948 bylo výročí 100 let od smrti pana Babicy. Vařené větve se trochu obnovily. V následujících letech se zde rozvíjel sklářský průmysl. V roce 1976 už jídlo vařené větve převzalo město Klášterec nad Ohří. Vesnice se od té doby stala naznámá a témněř nikdo jí nezná. Roku 2018 se slavilo 170 výročí smrti Babicy. Až dodnes jsou vařené větve tradiční pokrm.

Současnost

Centrum města tvoří nejvýznamější stavba Klackojed - Pomník pana Babicy (stojí zároveň ve středu města), městský úřad, obchod Smíšené zboží, Dům pana Babicy a malá kaplička Babica. Klackojedy mají 3256 obyvatel a rozlohu 5 km². Vesnije je převážne rovinatá, má les. Tradičním jídlem jsou vařené větve. Prochází tady silnice 3. třídy a jedna turistická ceska a jeden turistický rozcestník. Okraj města tvoří obytné domy a zahradkářské kolonie. Leží na stejném místě, na kterém byla založena. Starostou je tady Richard Babička.

Klášterec nad Ohří

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Klášterec nad Ohří. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Prasokapr

Podrobnější informace naleznete v článku Klášterec nad Ohří.

Historie

Klášterec nad Ohří ─ Kadaň (Kadaňsky Ukuble). Její obyvatelé mluví vlastním jazykem, tzv. Klášterečtinou. Mezi lety 1150 až 1405 zde klášter řádu benediktinů z Postoloprt měl své proboštství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Historie města se začala psát krátce před první světovou válkou, kdy v malém potůčku nedaleko Kadaně narostly kaprům nohy a vylezli na souš. Během několika dalších let se klášterečáci vyvinuli v humanoidní bytostí, avšak jejich inteligence je vysoce zaostalá. Roku 1935 se Adof Hitler rozhodl bránit tyto pro něj neznámé a příliš hloupé bytosti, které díky tomu přežili 2. světovou válku. V roce 1976 převzalo město pokrm vařené větve, což způsobilo neznámost města Klackojedy.

Současnost

Ve městě se trochu jedí vařené větve, dokonce městem prochází železniční trať.

Turismus v Klášterci

Dříve se do této oblasti pouštělo spoustu turistů, za účelem spatřit tyto majestátné avšak hloupé bytosti. Bohužel většina z nich byla zabita oštěpem, protože klášterečtí se báli aut. Tento problém přestal v roce 2001, kdy se klášterecká osada oplotila. Ale i dnes se najde spousta odvážlivců, která si chce pořídit fotografii těchto kapro-opicí. Většina se nikdy nevrátí.

Praha

Pražskej grad (smrad)

Podrobnější informace naleznete v článku Praha.

Historie Prahy není probádaná. Přesto se tam z města Klackojedy přenáší známost o vařených větvích. Zhruba 3% obyvatel Pranglu již o vařených větví znají a 0,5% lidí se to odvážilo ochutnat.

Doprava těchto tří měst

Praha

Praha hlavní nádraží

Z Prahy do Klášterce nad Ohří se lze dostat s třemi přestupy z vlaku na vlak. Např. ze stanice Praha hlavní nádraží odjíždí vlak ve 14:26 a tímto vlakem jedete do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. Vlak to je EC (EuroCity) 172 "Hungaria", linky Ex 3 (Jižní expres). Do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží vlak přijede v 15:37. Máte chvíli čas na vysrání. Poté přestoupíte na Sp (Spěšný vlak) 1948 s odjezdem v 15:42 a jedete do stanice Chomutov. V Chomutově je vlak v 16:53. V 16:57 odjíždí se stance Chomutov Os (Osobní vlak) 7014 do stanice Klášterec nad Ohří. Vlak do vaši cílové stanice přijede v 17:14. Nebo můžete jet přímým rychlíkem R 1608 Krušnohor z Prahy hlavní nádraží v 15:26 a jste tam v 18:07. Tak stejně můžete jet nazpět - přímým rychlíkem nebo s přestupy. Do Klackojed z Prahy žádná doprava neexistuje.

Klášterec nad Ohří

Je dobré v Klášterci na 1 noc přespat a pak se vrátit. Přímým rychlíkem, co jede z Klášterce v 15:51 a v Praze na Hlaváku jste v 18:36. Z Klášterce nad Ohří do Prahy se lze dostat s třemi přestupy z vlaku na vlak. Ze stanice Klášterec nad Ohří odjíždí vlak v 16:37 a tímto vlakem jedete do stanice Comutov. Vlak to je Sp (Spěšný vlak) 92757. Do stanice Chomutov vlak přijede v 16:51. Máte chvíli čas na vychcání se. Poté přestoupíte na Sp (Spěšný vlak) 1953 s odjezdem v 17:07 a jedete do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. V Ústí nad Labem hlavní nádraží je vlak v 18:17. V 18:22 odjíždí se stance Ústí nad Labem hlavní nádraží expres EC (EuroCity) 177 "Berliner" do stanice Praha hlavní nádraží. Vlak do vaši cílové stanice přijede v 19:36. Do Klackojed z Klášterce nad Ohří žádná doprava neexistuje.

Klackojedy

Z Klackojed neexistuje žádné spojení (doprava) mezi těmito městy.

Další jiná spojení můžete hledat na: https://idos.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/?f=Kl%C3%A1%C5%A1terec%20n.Oh%C5%99%C3%AD&fc=100003&t=Praha%20hl.n.&tc=100003IDOS.cz

Recept

Pejskové rádi vaří větvičky

1. část

1. Jděte kamkoliv pro větve (les, louka, vylézt na strom), ale třeba i do kůlny.
2. Nasbíráte co nejvíc bezových větví (kdyby nebyli k dispozici, tak stačí sebrat nebo utrhnout větev stromu) a když ani to ne, tak by se hodilo třeba dříví z nějaký kůlny či když jsou klacky velké, je třeba je rozštípat. Můžete si s sebou vzít i strom celý. Jak a jaké vzít s sebou nůžky jsou zde. Obrázky z Googlu: zde. Dále všechny webové stránky z Googlu: zde.
3. Měli by se dát okousat psům, anebo když žádného nemáte, tak někam k sousedům.
4. Poté hlavné řádně vysušit. Ideální je, když se nacpou do trouby na 250 stupňů Celsia (cca 6 hodin).
5. 

   Hrnec na klacky VAR853_hl_Hv-5d,ce (poklička se musí jebnout o zem)
   Následně narvat do speciálního hrnce na větve ─ VAR853_hl_Hv-5d,ce (ta poklička na obrázku není potřeba, takže je třeba ji vyrvat a jebnout s ní o zem, následně vyhodit z vokna), do vařící vody, přiklopíte hadrem na podlahu a vaříte dokud větve nezměknou, nebo a to je pravděpodobnější dokud se všechna voda nevypaří (cca 5 dní a půl)
6. Po takto strávených dnech, vyjměte větve z hrnce nebo jiné plechové nádoby. Věc, kterou teď máte na talíři dochutíme šlehačkou, kečupem, kamenem (malým) a švábem (nejlépe živým), dále jedeme dle starého známého Babicy a pokud nám chybí nějaká ingredience, nahradíme ji jinou, podobnou.
7. Přílohou k tomuto vskutku jedinečnému pokrmu se stává brambora, není potřeba jí loupat nebo dokonce ani omýt, prostě ji tam mrdnete, jak ji najdete.
   

   Typický kokotový olej, Cena s DPH: 242,00 Kč.
8. Rozhodně se tento pokrm nechá dochutit kokotovým volejem.
9. Následně se také do tohoto pokrmu ještě musí vysrat (udělat si z toho 1x záchod). Jak postupovati dále, naleznete v podčásti -Hovnická omáčka-.

Hovnická omáčka

Asi takto má vypadat hovnická omáčka

Z historie hovnickou omáčku vymyslel též pan Jan Babica jako přísada k vařeným větvím. Samozřejmě se tato omáčka hodí jako přísada do jiných jídel (bidel).

1. Jak již bylo řečeno v první části - musí se do tohoto pokrmu ještě vysrat a udělat si z toho 1x záchod.
2. Po vysrání trusu hovínko z talíře vyjmeme a jebnete do jakéhokoliv hrnce.
3. Dále je třeba ho tepelně opracovat, aby se dalo jíst. Zalejte ho vodou (asi cca 100 stupňů Celsia).

Muž krájí cibluli na hovnickou omáčku k vařeným větvím

1. Je třeba do omáčky rozhodně přidat segedín (obyčejná omáčka) a chilli paprička, která je nejdůježitější ingrediencí vařených větví. Bez těchto pomocných přísad to nebude ta pravá hovnická omáčka.
2. Všechno dohromady smícháte a vaříte hovno tak dlouho (cca asi 2 hodiny), dokavat nevznikne požadovaná hovnická vomáčka.
3. Jako přísady do omáčky můžeme (ale nemusíte) přidat třeba hodně pepře či nekolik kvašených okurek, ale v nejlepším případě tam namíchat nějaké ovoce (japko, greb, atd....). Ovšem je lepší tyto ingredience sloučit dohromady.
4. Jak postupovati dále, naleznete v podčásti -2. část-.

2. část

1. Vzniklou hovnickou omáčku nalijete v množství dle potřeby do vařených větví (omáčku můžete poté využít na jiné jídlo).
2. Špinavé nádobí před jídlem strčte do umývadla.
3. Před jídlem je třeba nachystat stůl (připravit příbor, atd...).
4. Na seznamu největších a nejznámějších píčovin se uvádí jakožto možnost dochucení přidávání lidských exkrementů a moči, to je ovšem chyba! Honza to špatně zapsal, šlo o prasopsí hovníska a čuránky. Samozřejmě, pokud nemáte prasopsí výtvory po ruce, najděte něco jiného, dostupnějšího, ju?
5. 

   POZOR! Takto budete vypadat, když je sníte.
   No a poté už jenom sežrat, dobrou chuť!!!

Popis pokrmu

Kočka nebude žrát, co jí hodíte!!!

Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.

Trochu smrdí tou hovnickou omáčkou, ale jíst se to dá. Jídlo tedy celkově smrdí po hovnech. Vůně ale nebyla bohužel dokázaná. Pokrm chutná zcela výjmečně. Chutná tak všelijak - šrkobově od brambory, umami od rajčete, od vařených větví je chuť neznámá, no a nějaké ty přísady už chutnají klasicky - tedy naslano nebo nasladko. Když se tyto chutě smíchají dohromady, většině lidí to chutná zcela neobvykle a výjmečně. Málo procentem to může chutnat odporně. Proto si to musíte vyzkusit!!! Když se jídlo dozdobí bramborou, vypadá jako vynikající a také to tak ve skutečnosti je. Vypadá to, jako kdybyste si měli dáti královské jídlo. Na někoho pokrm může působit otravou, až smrtí, jako na obrázku.

Zajímavosti

• Šlo o Babicův triumf nad vším dobrým.
• Nejoblíbenější je tento pokrm v Klackojedech.
• Jde také o národní pokrm Moravistánu, což dává smysl, když pomyslíme na smutnou ekonomickou úroveň Moravstánců.
• Je to krásný důkaz toho, že Babica udělá i z hovna pomazánku.
• Obrovskou výhodou tohoto rádoby jídla je jednoduchost, technicky vzato se dá uvařit i v bojové šalině uprostřed bitvy.

Odkazy

Ale pozor s odkazy! Jestli tam budete dlouho, dopadnete stejně jako on!

Externí odkazy

• https://www.mall.tv/velmi-krehke-vetve

Na této stránce se pracuje

Na této stránce se bude pracovat vždy. Tento článek se bude asi pomalu dál a dál prasit! A z toho důvodu prosím, podívejte se v historii tohoto článku, kdy proběhla poslední editace. Pokud je od editace déle než jeden den, můžete ji upravit. Chcete-li ji editovat dřít, tedy chcete nám pomoct, zhovněte tento článek (doplňte ho, upravte ho, (dojebejte ho)). Stanete se tak našimi spolupracantmi a zařadíme vás do kategorie, kteří pracují na tomto článku. Můžete ho tedy potom editovat kdykoli. Editačním konfliktům se stejně nikdy nevyhnete, ani po jednom dni! Stejně vás někdo načape.

Potraviny