Vařené větve
Tento článek nemá nic společného s článkem Demontáž vánočního stromku. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Tento článek obsahuje příliš mnoho informací. | |
Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava. |
Vařené větve na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Vařené větve“ na celým internetu. |
Vařené větve jsou tradiční pokrm, který musíte jíst, ne pohrdat! Mezi lidmi to není až tak rozšířené, ale asi 2% populace je běžně znají a jedí. Z 2% to je především v Klackojedech. Základem je, že se vaří nasladko, naslano a na kyselo. Dá se připravit jako pokrm (hlavní chod) k velkým svátkům, oslavám či jen tak pro chuť a nebo když se celá rodina sejde u jednoho velkého stolu. Tento den by se měl označit jako památný. Vzpomíná se na jedení vařených větví.
Vznik[edit | edit source]
Kdysi kolem roku 1801 (všimněte si, že jde o prvočíslo) dostal Babica v době své Svaté války proti všemu dobrému nápad, že uvaří špagety. Když začal vařit (voda v hrnci, cibule na pánvi), tak v průběhu "vaření" mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. Od té doby se pokrm ujal především v Klackojedech, protože odtud pochází Babica a vesnice byla založena po tomto ději. Ujal se také bohužel v Klášterci nad Ohří, také známém, jako Klacíkov, což způsobilo malý úpadek významu jídla v Klackojedech. Postupně se jídlo rozšiřuje už i do Prahy.
Životopis pana Babicy[edit | edit source]
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Jan Babica. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Pan Babica - celým jménem Jan Babica se narodil v Pardubicích 22. dubna roku 1759. Narodil se chudé rodině. Přesné místo narození je v Koněpůlkách na Pardubickém hlavním nádraží na hlavních koridorových kolejí, mezi třetím a čtvrtým nástupištěm. Jeho otec byl Martin Babica a matka byla Božena Babicaová. Babica byl ženatý, měl rodinu a své děti. V dalších generacích (pokoleních) se narodil známý a dodnes žijící kuchař Jiří Babica.
Dětství[edit | edit source]
Své dětství prožil velmi skromně (spartánsky). Žil pouze v Praze a vůbec v dětství nepoznal svět ani své okolí. Učil se na základní škole v Praze. Jeho rodiče se rozhodli, aby nebyl tak chudý, aby vystudoval Pražské osmileté gymnázium.
Kuchařská kariéra[edit | edit source]
Když mu bylo 19 let, své studium na vysokou školu nezahájil, ale věnoval se vaření. Ve svých 22 letech se začal živit sám a to jako kuchařem v Přažské restauraci. Když už svých 8 let vařil, tak ho to přestalo bavit a chtěl jít do politiky. Tam bohužel se svým hnutím získal pouze 2% hlasů. To ho nasralo a u politiky rezignoval a vrátil se zpět k vaření v restauraci. Ve svých 33 letech již objevil půl světa a velmi dobře znal svou zem.
Lepší časy[edit | edit source]
Ve svých 40-ti (rok 1799) letech mu nastávaly lepší časy. Šel do neznáma a uprostřed lesa si udělal domeček, který je dnes na seznamu památek UNESCO. Lidé se k němu přidávali, až vznikla malá osada. Roku 1801 dostal Babica v době své svaté války proti všemu dobrému nápad, že uvaří špagety. Když začal vařit (voda v hrnci, cibule na pánvi), tak v průběhu "vaření" mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. A tak založenou osadu pojmenovali Klackojedy.
Politická kariéra[edit | edit source]
V roce 1802 prohlásil založení obce a vařené větve. Tím pádem se stal starostou města Klackojedy a tak se dostal do politiky. Vyššího postavení než starosta bohužel nikdy nedosáhl. Vydělával hodně peněz a tak se sen rodičů splnil. Pan Babica takto už celý svůj život žil jako starosta města.
Smrt[edit | edit source]
18. května roku 1848 (ve věku 89 let) zemřel na otravu z jídla vařené větve (přejedl se jich hodně moc). Byl pohřben v centru a zároveň středu města Klackojedy. Slavnosti od jeho smrti se slaví až dodnes.
Jiří Babica[edit | edit source]
Jiří Babica již nesouvisí s vařenýni větvemi a proto se o něm na této stránce nebude moc psát, jenom stručně. Informace o něm naleznete na stránce Jirka Babica.
Jiří Babica zdědil po svém praprapraotci heslo: Babica udělá i z hovna pomazánku. Narodil se ve statutárním městě Koněpůlky. Jeho obdivovaná tvorba: Jyrka dokázal z 100g hoven udělat tři obložené mísy pro 3 slovenské autobusy a ještě nám zbylo na večeři! Byl také přezdíván jako Jirka Prasnica.
Babicovy dobroty[edit | edit source]
Podrobnější informace naleznete na stránce Babicovy dobroty.
Jirka Babica je jeden z nejhorších kuchařů na světě. Připravuje strašné až smrtelmé pokrmy nejčastěji pro vězně.
Babicovy dobroty 2[edit | edit source]
Dle neoficiálních zdrojů Babica připravuje novou zbraň. Neměl by to být mučící nástroj, ale chemická zbraň hromadného ničení. Vývoj probíhá pod přísným dohledem a nikdo zatím neví, jak se budou lidé před touto zbraní bránit!
Předpokládané vydání je v roce 2023. Omlouváme se vám za zpoždění předpokládaného vydání Babicových dobrot 2. Jsou opožděny z důvodu ztráty lopatky na brambory. Děkujeme za pochopení. [1]
Klackojedy[edit | edit source]
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Klackojedy. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Historie[edit | edit source]
Málo známá vesnice Klackojedy, která byla založena roku 1801 (jde o prvočíslo) na Moravistánu. Poprvé se na místo vesnice dostal chudý pan Babica z nedaleké vesnice na Moravistánu. Místo se mu zalíbilo a tak si zde postavil dům. Za nějakou dobu se to dozvěděli lidé z okolí a také se sem nastěhovali a vybudovali malou osadu. Jednou pan Babica se rozhodl udělat špagety, v průběhu vaření mu ale došlo, že špagety, ani jim podobné předměty nenašel, přemýšlel, až se rozhodl použít větve bezu. Lidé ho obdivovali a osadě začali říkat Klackojedy. Do té doby osada neměla žádný název a Babica se sem dostal již v roce 1799. Jídlo vařené větve se zde staly takovou oblibou, že je jedl každý obyvatel. Klackojedy se rozšiřovaly a stávaly se velmi známé v celém světe. Tento rozkvět nastal roku 1834. Léta si vesnice žila, vedla. Roku 1848 postihla obec tragédie. Pan Babica zemřel. Pohřben byl uprostřed vesnice. Slavnost byla velká a je to nejvýznamnější událost Klackojed, která se slaví každý rok. Socha zde stojí dodnes. Tradičně se jako pokrm podávaly Vařené větve. V letech 1914-1918 První světová válka obec nepostihla. Započala Druhá světová hádka. 1938-1945. Po roce se válka dotkla Klackojed. Byli vyhlazeny a zbyl jen Pomník pana Babicy. Po válce se vesnice obnovila. Význam Klackojed už upadl a tradiční jídlo už nabylo tak populární. Roku 1948 bylo výročí 100 let od smrti pana Babicy. Vařené větve se trochu obnovily. V následujících letech se zde rozvíjel sklářský průmysl. V roce 1976 už jídlo vařené větve převzalo město Klášterec nad Ohří. Vesnice se od té doby stala naznámá a témněř nikdo jí nezná. Roku 2018 se slavilo 170 výročí smrti Babicy. Až dodnes jsou vařené větve tradiční pokrm.
Současnost[edit | edit source]
Centrum města tvoří nejvýznamější stavba Klackojed - Pomník pana Babicy (stojí zároveň ve středu města), městský úřad, obchod Smíšené zboží, Dům pana Babicy a malá kaplička Babica. Klackojedy mají 3256 obyvatel a rozlohu 5 km2. Vesnije je převážne rovinatá, má les. Tradičním jídlem jsou vařené větve. Prochází tady silnice 3. třídy a jedna turistická ceska a jeden turistický rozcestník. Okraj města tvoří obytné domy a zahradkářské kolonie. Leží na stejném místě, na kterém byla založena. Starostou je tady Richard Babička.
Klášterec nad Ohří[edit | edit source]
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Klášterec nad Ohří. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Podrobnější informace naleznete v článku Klášterec nad Ohří.
Historie[edit | edit source]
Klášterec nad Ohří ─ Kadaň (Kadaňsky Ukuble). Její obyvatelé mluví vlastním jazykem, tzv. Klášterečtinou. Mezi lety 1150 až 1405 zde klášter řádu benediktinů z Postoloprt měl své proboštství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Historie města se začala psát krátce před první světovou válkou, kdy v malém potůčku nedaleko Kadaně narostly kaprům nohy a vylezli na souš. Během několika dalších let se klášterečáci vyvinuli v humanoidní bytostí, avšak jejich inteligence je vysoce zaostalá. Roku 1935 se Adof Hitler rozhodl bránit tyto pro něj neznámé a příliš hloupé bytosti, které díky tomu přežili 2. světovou válku. V roce 1976 převzalo město pokrm vařené větve, což způsobilo neznámost města Klackojedy.
Současnost[edit | edit source]
Ve městě se trochu jedí vařené větve, dokonce městem prochází železniční trať.
Turismus v Klášterci[edit | edit source]
Dříve se do této oblasti pouštělo spoustu turistů, za účelem spatřit tyto majestátné avšak hloupé bytosti. Bohužel většina z nich byla zabita oštěpem, protože klášterečtí se báli aut. Tento problém přestal v roce 2001, kdy se klášterecká osada oplotila. Ale i dnes se najde spousta odvážlivců, která si chce pořídit fotografii těchto kapro-opicí. Většina se nikdy nevrátí.
Praha[edit | edit source]
Podrobnější informace naleznete v článku Praha.
Historie Prahy není probádaná. Přesto se tam z města Klackojedy přenáší známost o vařených větvích. Zhruba 3% obyvatel Pranglu již o vařených větví znají a 0,5% lidí se to odvážilo ochutnat.
Doprava těchto tří měst[edit | edit source]
Praha[edit | edit source]
Z Prahy do Klášterce nad Ohří se lze dostat s třemi přestupy z vlaku na vlak. Např. ze stanice Praha hlavní nádraží odjíždí vlak ve 14:26 a tímto vlakem jedete do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. Vlak to je EC (EuroCity) 172 "Hungaria", linky Ex 3 (Jižní expres). Do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží vlak přijede v 15:37. Máte chvíli čas na vysrání. Poté přestoupíte na Sp (Spěšný vlak) 1948 s odjezdem v 15:42 a jedete do stanice Chomutov. V Chomutově je vlak v 16:53. V 16:57 odjíždí se stance Chomutov Os (Osobní vlak) 7014 do stanice Klášterec nad Ohří. Vlak do vaši cílové stanice přijede v 17:14. Nebo můžete jet přímým rychlíkem R 1608 Krušnohor z Prahy hlavní nádraží v 15:26 a jste tam v 18:07. Tak stejně můžete jet nazpět - přímým rychlíkem nebo s přestupy. Do Klackojed z Prahy žádná doprava neexistuje.
Klášterec nad Ohří[edit | edit source]
Je dobré v Klášterci na 1 noc přespat a pak se vrátit. Přímým rychlíkem, co jede z Klášterce v 15:51 a v Praze na Hlaváku jste v 18:36. Z Klášterce nad Ohří do Prahy se lze dostat s třemi přestupy z vlaku na vlak. Ze stanice Klášterec nad Ohří odjíždí vlak v 16:37 a tímto vlakem jedete do stanice Comutov. Vlak to je Sp (Spěšný vlak) 92757. Do stanice Chomutov vlak přijede v 16:51. Máte chvíli čas na vychcání se. Poté přestoupíte na Sp (Spěšný vlak) 1953 s odjezdem v 17:07 a jedete do stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. V Ústí nad Labem hlavní nádraží je vlak v 18:17. V 18:22 odjíždí se stance Ústí nad Labem hlavní nádraží expres EC (EuroCity) 177 "Berliner" do stanice Praha hlavní nádraží. Vlak do vaši cílové stanice přijede v 19:36. Do Klackojed z Klášterce nad Ohří žádná doprava neexistuje.
Klackojedy[edit | edit source]
Z Klackojed neexistuje žádné spojení (doprava) mezi těmito městy.
Další jiná spojení můžete hledat na: https://idos.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/?f=Kl%C3%A1%C5%A1terec%20n.Oh%C5%99%C3%AD&fc=100003&t=Praha%20hl.n.&tc=100003IDOS.cz
Recept[edit | edit source]
1. část[edit | edit source]
- Jděte kamkoliv pro větve (les, louka, vylézt na strom), ale třeba i do kůlny.
- Nasbíráte co nejvíc bezových větví (kdyby nebyli k dispozici, tak stačí sebrat nebo utrhnout větev stromu) a když ani to ne, tak by se hodilo třeba dříví z nějaký kůlny či když jsou klacky velké, je třeba je rozštípat. Můžete si s sebou vzít i strom celý. Jak a jaké vzít s sebou nůžky jsou zde[2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16]. Obrázky z Googlu: zde[17]. Dále všechny webové stránky z Googlu: zde[18].
- Měli by se dát okousat psům, anebo když žádného nemáte, tak někam k sousedům.
- Poté hlavné řádně vysušit. Ideální je, když se nacpou do trouby na 250 stupňů Celsia (cca 6 hodin).
- Následně narvat do speciálního hrnce na větve ─ VAR853_hl_Hv-5d,ce (ta poklička na obrázku není potřeba, takže je třeba ji vyrvat a jebnout s ní o zem, následně vyhodit z vokna), do vařící vody, přiklopíte hadrem na podlahu a vaříte dokud větve nezměknou, nebo a to je pravděpodobnější dokud se všechna voda nevypaří (cca 5 dní a půl)
- Po takto strávených dnech, vyjměte větve z hrnce nebo jiné plechové nádoby. Věc, kterou teď máte na talíři dochutíme šlehačkou, kečupem, kamenem (malým) a švábem (nejlépe živým), dále jedeme dle starého známého Babicy a pokud nám chybí nějaká ingredience, nahradíme ji jinou, podobnou.
- Přílohou k tomuto vskutku jedinečnému pokrmu se stává brambora, není potřeba jí loupat nebo dokonce ani omýt, prostě ji tam mrdnete, jak ji najdete.
- Rozhodně se tento pokrm nechá dochutit kokotovým volejem.
- Následně se také do tohoto pokrmu ještě musí vysrat (udělat si z toho 1x záchod). Jak postupovati dále, naleznete v podčásti -Hovnická omáčka-.
Hovnická omáčka[edit | edit source]
Z historie hovnickou omáčku vymyslel též pan Jan Babica jako přísada k vařeným větvím. Samozřejmě se tato omáčka hodí jako přísada do jiných jídel (bidel).
- Jak již bylo řečeno v první části - musí se do tohoto pokrmu ještě vysrat a udělat si z toho 1x záchod.
- Po vysrání trusu hovínko z talíře vyjmeme a jebnete do jakéhokoliv hrnce.
- Dále je třeba ho tepelně opracovat, aby se dalo jíst. Zalejte ho vodou (asi cca 100 stupňů Celsia).
- Je třeba do omáčky rozhodně přidat segedín (obyčejná omáčka) a chilli paprička, která je nejdůježitější ingrediencí vařených větví. Bez těchto pomocných přísad to nebude ta pravá hovnická omáčka.
- Všechno dohromady smícháte a vaříte hovno tak dlouho (cca asi 2 hodiny), dokavat nevznikne požadovaná hovnická vomáčka.
- Jako přísady do omáčky můžeme (ale nemusíte) přidat třeba hodně pepře či nekolik kvašených okurek, ale v nejlepším případě tam namíchat nějaké ovoce (japko, greb, atd....). Ovšem je lepší tyto ingredience sloučit dohromady.
- Jak postupovati dále, naleznete v podčásti -2. část-.
2. část[edit | edit source]
- Vzniklou hovnickou omáčku nalijete v množství dle potřeby do vařených větví (omáčku můžete poté využít na jiné jídlo).
- Špinavé nádobí před jídlem strčte do umývadla.
- Před jídlem je třeba nachystat stůl (připravit příbor, atd...).
- Na seznamu největších a nejznámějších píčovin se uvádí jakožto možnost dochucení přidávání lidských exkrementů a moči, to je ovšem chyba! Honza to špatně zapsal, šlo o prasopsí hovníska a čuránky. Samozřejmě, pokud nemáte prasopsí výtvory po ruce, najděte něco jiného, dostupnějšího, ju?
- No a poté už jenom sežrat, dobrou chuť!!!
Popis pokrmu[edit | edit source]
Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to. |
Trochu smrdí tou hovnickou omáčkou, ale jíst se to dá. Jídlo tedy celkově smrdí po hovnech. Vůně ale nebyla bohužel dokázaná. Pokrm chutná zcela výjmečně. Chutná tak všelijak - šrkobově od brambory, umami od rajčete, od vařených větví je chuť neznámá, no a nějaké ty přísady už chutnají klasicky - tedy naslano nebo nasladko. Když se tyto chutě smíchají dohromady, většině lidí to chutná zcela neobvykle a výjmečně. Málo procentem to může chutnat odporně. Proto si to musíte vyzkusit!!! Když se jídlo dozdobí bramborou, vypadá jako vynikající a také to tak ve skutečnosti je. Vypadá to, jako kdybyste si měli dáti královské jídlo. Na někoho pokrm může působit otravou, až smrtí, jako na obrázku.
Zajímavosti[edit | edit source]
- Šlo o Babicův triumf nad vším dobrým.
- Nejoblíbenější je tento pokrm v Klackojedech.
- Jde také o národní pokrm Moravistánu, což dává smysl, když pomyslíme na smutnou ekonomickou úroveň Moravstánců.
- Je to krásný důkaz toho, že Babica udělá i z hovna pomazánku.
- Obrovskou výhodou tohoto rádoby jídla je jednoduchost, technicky vzato se dá uvařit i v bojové šalině uprostřed bitvy.
Odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ https://www.youtube.com/watch?v=uK88IUbQwdc
- ↑ https://www.chatar-chalupar.cz/strihame-vetve/
- ↑ https://www.electroworld.cz/freund-victoria-nuzky-na-vetve
- ↑ https://www.magnet-3pagen.cz/nuzky-na-vetve-8999.html
- ↑ https://www.fiskars-shop.cz/nuzky-na-silne-vetve
- ↑ https://www.obi.cz/zahradni-naradi/zahradni-nuzky-a-nuzky-na-vetve/c/1491
- ↑ https://www.alza.cz/hobby/nuzky-na-vetve-stromu/18855881.htm
- ↑ https://www.hornbach.cz/shop/Zahradni-naradi/Zahradni-nuzky/Nuzky-na-vetve/S12354/seznam-zbozi.html
- ↑ https://www.nako.cz/2513-zahradni-technika/8823-rucni-zahradni-naradi/8825-zahradni-nuzky.html
- ↑ https://dvourucni-nuzky.heureka.cz/f:15220:494761/
- ↑ https://www.kutil.cz/rucni-naradi/noze-nuzky/nuzky-na-silne-vetve/
- ↑ https://www.fiskars.cz/vyrobky/zahrada/nuzky-na-silne-vetve
- ↑ https://www.mountfield.cz/nuzky-na-vetve
- ↑ https://www.zbozi.cz/dum-byt-a-zahrada/zahrada/zahradni-naradi/zahradni-nuzky/?typ-zahradnich-nuzek=na-vetve
- ↑ https://www.baumax.cz/nuzky-na-vetve/
- ↑ https://www.peddy.cz/zahrada-nuzky-na-vetve
- ↑ https://www.google.cz/search?q=v%C4%9Btve+n%C5%AF%C5%BEky&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwiw48mH3qPwAhUKGewKHakECSUQ_AUoAXoECAEQAw&biw=1088&bih=444
- ↑ https://www.google.cz/search?q=v%C4%9Btve+n%C5%AF%C5%BEky&ei=GcyKYKbCEYG2kwWl3qd4&start=0&sa=N&ved=2ahUKEwjmsrOG3qPwAhUB26QKHSXvCQ84ChDy0wN6BAgBEDk&biw=1088&bih=444
Externí odkazy[edit | edit source]
Maso a Jeho náhražky: | BooCZech • Čufta dalmátská • Drůbeží separát • Guláš • Houby • Játra • Klobása • Knedlík • Konzervy pro domácí mazlíčky • Kuřecí párky • Maso • Nudle • Národní párky • Piča • Psíčková • Salám • Sejry • Sůl • Šedý plátek • Škvarky • Tlustý z ježka • Uherský salám • Vejce • Zítr • Zpracování masa |
Ovoce a zelenina: | |
Pečivo a lahůdky: | Bon Pari • Bonbón • Cookies • Cukr • Čokoláda • Gumoví medvídci • Chleba • Krámy • Med • Perník • Pizza • Rohlík • Šokoláda • Turecký med • Vlašský salát |
Vaření a nevaření: | Babicovy Dobroty • Citronová Mattonka • Dieta • Eurest • Hostivař • Instantní polévka • Jaho • Jídlo • Kečup • Kekel • Kokotový olej • Kuchařka • Kuchařka základních pokrmů • Lebková kuchyně • Láďa Hruška • Lečo • Marmeláda • Oběd školní • Obžerství • Polopenze • Polské potraviny • Potravní selekce • Prostřevo • Remoska • Seznam koření • Táborová žrádelna pracovního tábora Prdel • Zdeněk Pohlreich • UHO • Vařené větve • Vaření • Vitana |
Acer • Adelaide kratzmari • Análnas • Banánovník • Bez černý • Bolševník velkolepý • Bombax pentandrum • Brokolice • Celer • Cibule kuchyňská • Církev • Čajovník čínský • Černý hypíz • Čuhýř • Dynamitový strom • Ejakulyptus • Frňákovník smrtelný • Hopsinky • Inteligence rostlin • Jílovec Maďar • Jmelí • Kaktus polární • Klausovec obrovský • Kulčiba • Klementýnka • Kokotice • Konopí seté • Kvitko domácí • Lilek brambor • Lípa • Lopata pracovní • Mák setý • Masožravé rostliny • Okurka setá • Pampeliška domácí • Pleskatec zavlhlý • Pýr zkroucený • Růže • Slunečnice roční • Smrk velký • Šalinovník • Trnka obecná • Třešeň • Trdelník • Tučňák • Vařené větve • Vlas člověčí • Vlaštovičník • Vrba • Zelí |
---|
Jirkové
| |
---|---|
Jiří Babica • George Bush • Jiří Čunek • Jiří Dienstbier ml. • Jiří Dienstbier st. • Jiří Drahoš • Jiří Gryngar • Jiří Kajínek • Jiří Ovčáček • Jiří Paroubek • Jiří Rusnok • Jiří Stříteský • Jiří Škvor • Jiří z Poděbrad |