Kaktus polární

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaktus
Kaktus.jpg
Nedospělý jedinec, ve kterém se jedovaté složky teprve tvoří.

Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Kytkae)
Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: Nadzemní (Überterrae)
Třída: Vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: Netýkavky (Pichae)
Čeleď: Kaktusovité (Kaktae)
Binomické jméno
cactusea polaris


Kaktus polaris je rostlina vysoká přibližně 1,5 násobek výšky průměrného občana, či trojnásobek Jirky Krytináře. Jedná se tedy o majestátní, přibližně 2,48 metru vysokou píchavou věc. Na šířku měří asi 88 cm, čili na metr přesně, jako má Halina Pawlowská stehno. Jeho barva je neurčitelná, protože při každém vychýlení teploty (i při drobném výkyvu o 0,01 °C) mění zabarvení v široké škále odstínů. Kaktus polárius kvete pouze v zimním období a jeho květy připomínají krystalky ledu. Jejich zbarvení je modro-bílé. Kaktus polárius se živí ledem, ale inklinuje k masožravismu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeho 1. výskyt byl podle vědců už v první době ledové v Americe. Vyskytoval se v amazonském pralese a objevil ho Kryštof Kolumbus. Domorodí Májové ho prý používali k rituálům plození. Tento kaktus také hodněkrát pomohl od bolesti, jelikož je prudce jedovatý. Staří Májové věřili, že po jeho pozření poputují ke svému bohu Kaktimu, reinkarnaci však nelze vědecky zdokumentovat. Je to rostlina života a smrti. V současnosti se kaktus vyskytuje pouze v Antarktidě, kam ho donesli ve svých zažívacích traktech bludní tučňáci. Jeho jed neublíží zvířatům, která mají uzpůsobeny trávicí šťávy. Ostatním neublíží také, jen je transformuje z živočicha na mrtvočicha.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kaktus poláris (Cactusea Polaris) se rozmnožuje tak, že se pod zemí propojí s kořeny dalšího kaktusu a mezi těmito kaktusy vyroste odnož, malinkatá jako blecha. Zhruba za 1 rok vyroste (pokud ho něco nebo někdo nesežere) o necelé 5,3 cm, tedy o šíři kreditní karty. Poprvé vykvete za 35 let. Jeho květy jsou sytě růžové a to je známka toho, že tento kaktus je plodný. Je-li růžová „vyblitá“, má takový kaktus smůlu a je tímto odsouzen k nekonečné samotě, neboť mu již nepomůže ani online seznamka. Žije tedy sám a jenom sám, v řeči botaniků se jedná o solitéra. Takovýto kaktus posléze lidé uříznou a použijí ho na výrobu hebkého spodního prádla, jelikož je pevný a neprosákne. Nemalou výhodou je též protiznásilňovací účinek této látky.

Detail květu,který je jen pár dní starý a ještě nezískal modro-bílou barvu

Nebezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Tento kaktus je pro některé lidi životu nebezpečný. Při pozření užijte dávící prostředky, nebo si strčte 2-5 prstů do krku a rychle zvracejte. Pro zvířata nebezpečný není, ovšem doporučuje se pravidelně dávkovat pouze zvířatům zbytným, například tchyni. Nejrozšířenějším strávníkem tohoto kaktusu je medvěd lední, přičemž tvoří hlavní složku jeho potravy. Obyvatelé Antarktidy každoročně páchají velkolepé oslavy jako poděkování medvědům, kteří brání přemnožení této rostliny, jako se to stalo v případě bolševníku u nás.


Sarracenia flava.jpg
Rostliny
AcerAdelaide kratzmariAnálnasBanánovníkBez černýBolševník velkolepýBombax pentandrumBrokoliceCelerCibule kuchyňskáCírkevČajovník čínskýČerný hypízČuhýřDynamitový stromEjakulyptusFrňákovník smrtelnýHopsinkyInteligence rostlinJílovec MaďarJmelíKaktus polárníKlausovec obrovskýKulčibaKlementýnkaKokoticeKonopí setéKvitko domácíLilek bramborLípaLopata pracovníMák setýMasožravé rostlinyOkurka setáPampeliška domácíPleskatec zavlhlýPýr zkroucenýRůžeSlunečnice ročníSmrk velkýŠalinovníkTrnka obecnáTřešeňTrdelníkTučňákVařené větveVlas člověčíVlaštovičníkVrbaZelí