Kryštof Kolumbus

Tento článek nemá nic společného s článkem Kristus Kolumbus. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Kryštof Kolumbus
Biografické informace
Pohlaví	muž
Diagnóza	tragicky špatný navigátor
Narozen	22. srpna až 31. října 1451
Úmrtí	20. května 1506
Povolání	mořeplavec, dobrodruh
Dobré skutky	objevil Ameriku
Spáchané hříchy	objevil Ameriku

„Svět je kulatý. Doufám.“

- Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus, španělsky Cristobal Colón), byl jedním z prvních bílých Američanů (spíše tedy Mexičanů). Dobrodruh, mimořádně špatný navigátor, slušný mořeplavec, znovuobjevitel Španělska a mimo jiné i podvodník.

Raný život

Kolumbus se narodil v rodné můti s hliněnou podlahou v kmeni Apeninů, kteří prosluli svou dobrodružnou povahou a nebáli se vyjet na moře za lovem ryb, mořských pannen a obchodem s exotickými zeměmi. Dle dochovaných očitých svědectví a matriční knihy místního slepého vikáře měla Kryštofova matka velmi těžký a dlouhý porod - rodila od 22. srpna do 31. října, což je celých 71 dní (a to je mimochodem prvočíslo). Paní Susanna Fontanarossa, Kolumbova biologická matka, tedy drží světové prvenství v délce porodu. Způsobila to její lenost tlačit a závislost na tišících prostředcích, které jí byly místním ranhojičem podávány zdarma. Otec Domenico Colombo se porodu nezúčastnil s tím, že na takové kraviny nemá čas a někdo musí vydělávat chechtáky, jinak pojdou hladem.

Rodina nebyla příliš zámožná a kdyby se Kryštof nenarodil jako kluk, až do čtyř let by si neměl ani s čím hrát. Ve čtyřech letech nastal první životní zvrat, když jeho rodiče propustili Marii, jeho kojnou, ke které si vytvořil pevné pouto. Marie pocházela z civilizace, jmenovitě z Osoblahy na Bruntálsku a byla velmi sečtělá. Díky ní znal Kryštof díla velkých autorů, uměl citovat zpaměti pasáže ze Švejka a přesně zakreslit na slepé mapě trasu Honzíkovy cesty. Posledně jmenovaná kniha v něm povzbudila touhu poznat svět a tak po Mariině nedobrovolném odchodu poprvé opustil rodnou chýši.

Svůj první objev učinil záhy, když odhalil původ toho hluku, který jej neustále pudil na malou. Fascinace mořem mu již zůstala nadosmrti a proto neváhal a sotva rodiče svolili, stal se plavčíkem na místní plovárně. Konkurz na místo vyhrál podvodem. Neplavec Kryštof si totiž přečetl statistiku utonutí za poslední léta, kterou našel na ajnclíku a vědomí toho, že místní plavat umí, mu dodalo kuráže. Pečlivým pozorováním návštěvníků koupaliště a psa Jonatána uměl brzy plavat čubičku jako nikdo jiný. Z vydělaných peněz poté sponzoroval své rodiče a našetřil si na první pramičku s nepříliš chytlavým jménem "Kolombina".

Pramička mu byla potěchou po zbytek jinošských let. Z prvních nesmělých plaveb kolem pobřeží se záhy dostal až na širé moře, odkud domů pravidelně driftoval podobně jako výprava Pražských otužilců na Severní pól, aby dal odpočinout svalům namoženým z veslování. S příchodem objevu plachet přebudoval svou Kolombinu na jachtu přiděláním stěžně a umístěním matčin podlíkaček jako hlavní plachty, se brzy ocitl za hranicí okresu, kraje a následně i dále. Z každé takové výpravy si přivezl cenné zkušenosti anebo nachlazení, což posílilo jeho odhodlání a imunitní systém.

Objevy

V 16. století se Španělské království přetahovalo s ostatními Evropskými mocnostmi o vliv, peníze a kolonie. Zvláště Nizozemšťané byli napřed a i Portugalsko mělo své želízko v ohni. Zlatým grálem tehdejší doby byl obchod se zaostalou Indií dřív, než ji stihnou kolonizovat Angláni a postaví tam železnici, vybudují školy a postaví call centra. Navíc Indie v té době neznala průmyslová hnojiva a všechny výpěstky byly tedy bio a eko. A Kolumbus z tajných nauk věděl, že je Země kulatá a že když logicky pojede na Západ, vyjede na Východě, kde Indie leží. A ještě při té příležitosti stihne navštívit Japonsko a Čínu. O existenci KLDR neměl ani potuchy, protože Severní Korea byla už tehdy uzavřená země, kam bylo těžké proniknout.

Protože Španělsko bylo i tenkrát chudé jako kostelní myš, Kolumbus nejprve zkoušel své ztřeštěné cestovní plány prodat za pomocí barevných prezentací v Portugalsku. Marně, protože královi poradci uměli počítat a výsledek označili za nejistý. Kolumbus oslovil Anglický trůn, ale dopis Česká pošta klasicky ztratila a tak mu zbyly oči pro pláč a studium starých mapek, výpočtů plochosti Země a jiná učená lejstra. V matematice ale nebyl moc dobrý, a tak mu nezbylo než věřit velikánům té doby - Aristotela, Klaudia Ptolemaia a arabského astronoma Alfragana. Vycházel z předpokladu, že arabské i italské míle jsou stejně velké a nevědomky se tak dopustil prvního závažného počítačového problému - špatné konverze jednotek, což je prokletí, které lidstvo bude navěky pronásledovat.

Tvrdohlavost byla jednou z Kolumbových nejsilnějších stránek. Svého snu se odmítl vzdát a tak lstí a falší za pomocí kumpána Juana Pereze, toho času flanďáka v kláštěře dosáhl nové korespondence se španělským dvorem. Královna Isabella mu po poštovním holubovi odpověděla, že je mimo kancelář a bude se jeho záležitostí zabývat hned, jak dopije grenadinu dobije Grenadu. Měla to být výmluva, ale když se to španělskému vojsku podařilo a Kolumbus stále významně ťukal prstem do stolu, Isabella rezignovala a Kolumbovi půjčila nějaký ten peníz na stavbu lodí a proviant s tím, že z výletu nepřiveze jen magnetku na ledničku, ale také vzácné koření a Sůl nad zlato. Podmínky obchodu byly pro Kolumba nevýhodné, ale španělská policie měla ostré zbraně, Španělská inkvizice dlouhé prsty a jeho přítelkyni se narodilo dítě, co pořád plakalo a doma to stálo vůbce za prd.

Za královské peníze nechal postavit tři lodě:

• Santa Maria - největší loď s velikými plachtami, pojmenovaná na počest dvou osobností, které formovaly jeho dětství - Santa Klause a jeho Bohem velkoryse obdařené kojné.
• Pinta - nejrychlejší loď, pojmenovaná po irské míře na pivo.
• Niña - ta třetí loď.

Lodě vypluly 3. srpna 1492 z jihozápadního cípu Španělska, aby to bylo do Indie blíž a nemuseli proplouvat předraženým Suezem, kde místní ručníkáři vybírali nekřesťanské poplatky. Po drobném zaškobrtnutí s lodí Niñou na Kanárech a nucené dovolené než to místní loďomechanici opravili, vyrazili vstříc zapadajícímu Slunci. O pár týdnů a několik záchvatů kurdějí později dorazili (stále ještě v roce 1492) na Bahamy, které pojmenovali San Salvador (španělsky "spasitel), protože všichni měli už mořskou nemoc, plné zuby nakládaných ryb a těšili se na latríny na pevné zemi a teplou sprchu.

K jejich překvapení ovšem místní obyvatelé nemluvili indicky, ale jako úplní hotentoti a tak pokračovali dále na Haiti. Místní Haiťané mluvili anglicky, což bylo dobře, protože díky internetu umí alespoň trošku anglicky úplně každý a tak se nějak domluvili. Bohužel, ani Haiti neobsahovalo zlato, broušené diamanty ani koření a tak naložili alespň pár místních indiánů, nějaké ty agáve a oklikou přes portugalské zajetí dojeli do rodného Španělska. Královna Isabella byla zklamaná, protože otroci neměli takovou cenu jako kari, ale vypadalo to slibně a tak výjimečně nenechala Kryštofa Kolumba popravit za úsvitu, jak to tradičně bývá.

Protože si Kolumbus zachoval chladnou hlavu na krku, mohl se ještě třikrát na Západ vydat a přivézt místním křesťanství a kulturu. V misijní činnosti pak následovali dobrodinci Cordoba a Cortéz, kteří přinesli na Americký kontinent hromadu nemocí, o kterých místní neměli ani šajna a mohli tak postupně umírat a tím bránit přelidnění. O několik dekád později začali na nový kontinent putovat i Irové a Taliáni a zakládat gangy a mafie a tím urychlili přechod amerických zemí mezi civilizované země, kde se jí vidličkou a nožem a ne rukama. Přechodu místní divoké populace, zvyklé na pohyb v přírodě a tvrdou práci na polích na civilizované gentlemany a dámy na úrovni pomohl zejména import venezuelských telenovel, kterých měli místní domorodci nedostatek.

Obyvatelé Amerického kontinentu, Indiáni, poté ještě rádi dávali Kolumbovi a jeho následníkům brambory, konopí a z něj vyráběná konopná lana na věšení obyvatel, mexikánštinu, papriku do paprikáše a rajčata na výrobu kečupu. Z vděčnosti pak po Kolumbovi pojmenovali distrikt, univerzitu v New Yorku, raketoplán a nejdůležitější stát na kontinentu, co se exportu koky, kokainu a jiné radosti do života týče.

Pacientka psychiatrie, švagrová děda Vševěda, vysvětluje, jak Kryštof Kolumbus umí využívat vodní toky, vodovody a jiné vodoteče.

Pozdní život a život po životě

Při poslední výpravě objevil Kolumbus Jamajku a tak mohl zpět do Španělska přivézt první reggae a pastafarianismus. Novinky si získaly zaslouženou popularitu až o pět set let později, ale to se dalo čekat, protože Evropa není tak uspěchaný kontinent jako Asie a v hitparádách stále kraloval Black Metal s prvky diska. Po svém návratu se Kolumbus dočkal různých poct, uznání, řádů a titulů a proto musel hodně cestovat. Kolumbus nesnášel cestování po souši, pohrdal automobily, nesnášel vysokorychlostní vlaky a jen s největším sebezapřením byl ochoten sednout na koně či usednout do dostavníku. Nejraději cestoval vodovodem, což na kameru dosvědčila Helena Růžičková v dokumentárním snímku o nekalých čarodějnických praktikách mládeže roku 1972.

Když se Kolumbovi podařilo přetrpět všechny ty návštěvy u papalášů, besedy se školní mládeží a přednášky pro veřejnost, která byla nejdále v sousední vsi a to ještě jen proto, že se jim splašil osel s klestím, usadil se v Seville na jihu Španělska a tam si hřál kosti. Protože tam ale neměli klimatizaci a jemu bylo pořád horko, odstěhoval se do Valladolidu, což je taky ve Španělsku, ale o poznání severněji a tam zaklepal trepkama ve věku 54 let nudou. Na dnešní poměry je to málo, ale tehdy se to tak nebralo a když se někdo dožil padesátky, byl to hotový Metuzalém. Místní okamžitě zahájili tryznu, drželi celý týden smutek a bezlepkovou dietu a postavili mu na náměstí sochu. Když se to dověděli v Americe, učinili totéž. Jen to poště tvalo asi 3 roky a tak přišli s křížkem po funuse.

Kolumbus je jeden z mála lidí, kteří hodně cestovali i po smrti. Nejdříve ho pohřbili ve Valladolidu a pak ho převezli do Seville. V roce 1542 ho odvezli do Santa Dominga, protože místním chyběl a nikdy mu nezapomněli, že je objevil. Když do Santa Dominga přišli Francouzi, deportovali Kolumba na Kubu. Když se na Kubě rozhodli, že na kapitalismus kašlou a budou mít socialismus, poslali Kolumba zase zpátky do Španělska jako dárek ke čtyřstému výročí svého objevení. Badatelé, kteří se po Kolumbovi pídili, byli ovšem uvedeni v omyl, takže jej stále hledali v Santa Domingu, zatímco Kryštof se spokojeně rozpadl na prach v Seville.

Tuto domněnku se podařilo potvrdit v roce 2024, kdy testy DNA zlevnily natolik, že si jej mohla španělská policie nechat udělat. S trochou nadsázky se dá říct, že Kolumbova mrtvola byla putovní asi tak, jako je putovní opar na internátě střední školy.

Zajímavosti

• Praprasynovec Kryštofa Kolumba Jarin Pepan Koulemabijec je považován za vynálezce zkratky.
• Stejně jako další velké postavy dějin byl i Kryštof Kolumbus Žid. [1]
• Kryštof Kolumbus dal světu Kolumbovo vejce.

Související informace obsahuje Regál Historie©