Atlantida

Atlantida je bájná země, kterou lidé hledají tisíce let, o mnoho set let déle jak království kněze Jana, které je nejspíš rovněž vymyšlené. Dosud se někteří bláhoví vědci domnívají, že Atlantida se nacházela na ostrově Papadopoudimitreopoulos v Atlantickém oceánu, tedy poblíž Gibraltaru. Jiní lidé tvrdí, že se nachází jiho-jihovýchodně od Bermud. Jediným člověkem, který prokazatelně hledaný ostrov navštívil, je kapitán Nemo, jenž je sám také hledaný.

Údajným obyvatelům údajné Atlantidy se údajně říkalo Atlanťané. Údajná éra Atlantidy jakožto údajné supervelmoci se údajně nazývala Atlantika, což se později zkomolilo na Antika.

Teorie zmizení[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Atlantidy.

Toto místo se nám zdá velmi nepravděpodobné z toho důvodu, že Zeus by to měl z Olympu daleko a na tak velkou dálku by nedokázal zapříčinit zemětřesení, kterým Atlantidu údajně zničil. Ovšem v Platónově knize se píše, že Atlantida leží za Herkulovými sloupy (to má být dnešní Gibraltarský průliv). Někteří lidé v Sovětském svazu se domnívají, že těmi Herkulovými sloupy Platón nazývá Železná vrata na Dunaji. To by ovšem znamenalo, že Atlantida leží ve střední Evropě. Slavný sovětský vědec Pičurin ji neúspěšně hledal na dně brněnské přehrady. Ale proč se nenašly žádné pozůstatky tohoto báječného města a jak toto město mohlo najednou zmizet? Nabízí se několik teorií:

Město se po ničivém zemětřesení propadlo do země.
Město postihl sesuv bláta a nyní je ukryto pod nánosy hlíny.
Atlanťané (arch. Atlantiďané) se rozhodli přestěhovat se, zničit své město a trosky odstranit.
Atlantida se potopila pod hromadami odpadků.
Atlantida se přestěhovala a nyní je známá pod jiným názvem.
Atlantida leží nikoliv na dně moře, ale pod ním.
Atlantida je na stále stejném místě, to my jsme jinde.

Na základě nejnovějšího odporného výzkumu byla vyslovena hypotéza, že Atlantida opravdu leží na dně Brněnské přehrady. Její obyvatelé se z nepochopitelných důvodů vyhnuli evoluci a tak žijí v této břečce.

Šablona:Reklama Také výzkum provedený 1. roce po Zemanovi Vědeckým týmem Necyklopedie tuto teorii potvrzuje, takže je to pravda protože náš tým se nikdy nemýlí.

Život Atlanťanů[editovat | editovat zdroj]

Zeus oblíbeným bohem rozhodně nebyl.

Atlanťané si žili krásně a jako páni, ženy, Atlanťanky, naopak žily si jako dámy. Věnovali se kulturnímu životu — kinu, divadlu, poezii, próze, sochařství nebo jiným nesmyslům — a na skutečnou práci měli černé sluhy, které křížili s minotaury, hydrami a Araby. Právě křížením s koňským plemenem Arabů vznikli kentauři.

Poseidon Atlantidu opatroval a dokonce je pověřil i ochranou vlastního trojzubce. Dnes se po Poseidonově trojzubci marně pátrá, jeho osud je pravděpodobně na dně Mariánského příkopu, kam jej zahodil „Chuck Norris Peloponéského poloostrova“, Herkules.

Pýthagorás si během svých četných návštěv hlavního města nedal psíčkovou ani jednou jedinkrát.

Poseidonův trojzubec před svým zmizením lidem dobře posloužil. Když Poseidon zasáhl štěkajícího Periklova psa Punťu VII., zrodil se trojhlavý pes Cerberus. Nezamýšlený zásah prvního prototypu motoru dal vzniknout trojfázovému motoru. Když tyto legrácky Poseidona zabavily, měli se Atlanťané opravdu božsky. Poseidon z nudy naháněl zdejší koně (kdyby jen koně…) a tvořil z nich trojské koně (trojkoně), které se Atlanťané rozhodli darovat darem svým řeckým přátelům. Jak ale podotknul Pýthagorás, co se stalo se čtvrtým trojkoněm a čtvrtou Cerberovo hlavou zůstává záhadou.

Období největšího věhlasu a slávy se zove „Vrcholná atlantika“. Atlanťané se dožívali mnoha set let, jedli totiž olivy, tzetzíky nebo dušené hovězí. Zatímco antičtí Řekové uctívali krásu nahého těla adolescentních hochů, Atlanťané obdivovali spíše nahotu těla starce.

Brzy po vrcholu přišlo období úpadku.

Intermezzo v Tróji[editovat | editovat zdroj]

Atlanťané se nevyslovili ani pro jednu ze stran a během Trójské války zůstali neutrální. Atlantický balíček (několikametrový dřevěný kůň) zaslaný nechvalně pomalou thébskou poštou přišel až pár let po začátku války. Když Řekové provedli svůj legendární trik s vlastním dřevěným koněm, Trojané lest prohlédli, zapálili však omylem stejného koně od Atlanťanů, který byl rovněž dutý a ze dřeva. Řekové se tedy dostali dovnitř a Tróju zničili. Odysseus později při plánování odplutí našel kosti atlantských vojáků ukrytých v útrobách uhořelého trojského koně od Atlanťanů. Ti ale nikdy svou tajnou misi k Trojanům nepřiznali.

Santa María[editovat | editovat zdroj]

V roce 1492 se Evropané znovustřetli s Atlanťany. Vlajková loď Kryštofa Kolumba, Santa María, ztroskotala u břehů tohoto ostrova. Atlanťané se ke Kolumbovi chovali uctivě a podarovali jej lodí ze svých doků. Kolumbus s nimi uzavřel obchod: Atlanťané ho nechají odplout a ukáží mu směr, kde leží Indie, avšak jeho žena zůstane na ostrově. Kolumbus tedy odplul a paní Kolumbovou už nikdo nikdy nespatřil.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Za možnou zkázou Atlantidy může být drobná administrativní chyba, při které si nešťastní Atlanťané omylem půjčili peníze nikoliv od kněze Jana, ale od krále Davida.

Navždy ztraceno?[editovat | editovat zdroj]

Diskutovaná fotografie kapitána Nema, tou dobou trestně stíhaného. Objektem této fotografie je periskop údajné Nemovy ponorky.

Znalosti této supervyspělé civilizace zůstanou navždy tajemstvím, a to včetně:

celého významu čísla 9
mapy skutečné polohy skutečné Atlantidy
celého významu čísla 42
celého významu čísla 27972
využití kopy veškerých vytržených Prométheových jater
prvního zkonstruovaného principu fungování taktického rezonátoru částic
řešení paradoxu Schrödingerovy dcery
celého významu řady čísel 4, 8, 15, 16, 23 a 42
technologie použité při stavění egyptských a aztéckých pyramid

Politické zřízení[editovat | editovat zdroj]

Atlanťané se chytře vyhnuli jak monarchii tak demokracii a ustavili si svůj vlastní unikátní systém.

Princip[editovat | editovat zdroj]

V čele státu stál princip, první z občanů. Princip byl vybrán losem z dětí mladších šesti let, ale úřadu se ujímal vždy až po smrti či rezignaci principa předchozího, nejdříve však v 15 letech věku přičemž losování nového principa probíhalo vždy v 45. roce věku principa předchozího, či kdykoli dříve, když o to požádal. Povinností každého principa bylo vychovat a vzdělat svého následníka i když se ten spratek samozřejmě zachoval ve výchově rodičů, aby to s ním nedopadlo tak špatně jako s Anakinem Skywalkerem nebo Dalajlámou. V případě, že se funkce principa uvolnila a nový princip ještě nedorostl dostatečného věku, této funkce se ujal volený předseda parlamentu.

Pravomoci principa byly rozsáhlé ale v zásadě nevyužívané. Princip byl reprezentantem státu, moderoval spory mezi institucemi, vyhlašoval volby, působil jako moderátor všech rozprav a faktický předseda Atlantského parlamentu. Byl zároveň vrchním ceremonářem. Jeho úloha byla v Atlantské ústavě vyjádřena jako "Ten kdo sedí na zadku, medituje a nic nedělá, svou meditací udržuje atlantský stát pohromadě" Mezi další pravomoci Principa patřila funkce státního zpovědníka. Kdykoli kdokoli spáchal jakýkoli politický zločin, korupci, křivé soudnictví, špinavý politický obchod, vyzrazení státního tajemství i vlastizradu, mohl se vyzpovídat u principa. Princip nesměl nic vyzradit, ale usiloval o náhradu způsobené škody a řešení následků. To je pravomoc, která by byla v případě České republiky a Miloše Zemana nemyslitelná. Princip měl také pravomoci amnestie, milosti a abolice ale nikdy je nevyužíval, protože Atlantští občané byli nudně slušní a dobromyslní a nikdy se nedopouštěli žádných zločinů.

Parlament[editovat | editovat zdroj]

Atlantský parlament, zvaný "Velká vířivka" se skládal ze dvou ~~komor~~ bazénů. Jeden byl vlastně takovým dětským brouzdalištěm a nazýval se "Koutek lidu", kdežto druhý pořádně hlubokým plaveckým bazénem s názvem " Laguna soudců". Mezi oběma bazény stála velká židle plavčíka, na které seděl princip a řval na ostatní, že kolem bazénů se neběhá. Členové Koutku lidu byli voleni v přímých volbách v nepravidelných intervalech v rozmezí 2-6 let, kdežto členové Laguny soudců byli vybíráni náhodně z občanů, kteří složili speciální právnickou zkoušku k tomu situovanou. Koutek byl komorou dolní kdežto Laguna horní, Koutek volil vládu a předkládal zákony a postupoval je ke schválení Laguně. Koutek mohl Lagunu přehlasovat ale jenom v případě zákonů, které se přímo týkaly výkonu vlády a exekutivy, v ostatních zákonech měla mnohem větší slovo Laguna. Laguna fungovala jako nejvyšší soud, v případě, že se k němu občan odvolal, vybral si z členů svého zástupce stejně jako protistrana. O posouzení případu poté členové hlasovali. Laguna však nemusela soudit jen podle platných zákonů ale i politicky, nové zákony stvořit a uplatnit je na případ zpětně. V takovém případě však nesměla žádného z účastníků sporu nijak trestat.