Jugoslávie
Jugoslávie You go Slavia! | |
---|---|
státní zřízení: | slepenec |
hlavní město: | Herkules, později Bělehrad |
jazyk: | jeden jediný (jugoslávština), přestože Jugoslávci tvrdí opak |
počet obyvatel: | proměnlivý jako nálada jejich průměrného občana |
hymna: | zvuk sirén |
měna: | málo |
národní jídlo: | zkvašené ovoce |
národní nápoj: | rakija |
národní sport: | hod granátem |
Jugoslávie (anglicky Yugoslavia z původního You go Slavia!, jugoslávským dialektem č. 1 až 25085 Jugoslavija či Југославија)[1] byl vojenský útvar nacházející se v jižní východní Evropě,[2] přesněji na Balkánském poloostrově. Na severu sousedil s Rakouskem a Maďarskem, na východě ho pak obklopovalo Rumunsko s Bulharskem, což dokonale vysvětluje jejich současnou kulturu. Na jihu sousedila Jugoslávie s Řeckem. Když budeme pozorovat politickou mapu s rukou v lupě, narazíme na Albánii. Tu bychom však při výčtu sousedů neměli opomínat, jinak nás místní obyvatelé zatknou a budou týrat v Tiraně. Na západě tzv. Jugoslávce od lidí oddělovalo Jaderské moře a na jihu od opic tuto funkci spolehlivě (resp. až do vynálezu člunů a dodávek) plnilo Středozemní moře.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Podle legend z 20. století vznikl tento „státní útvar“ jako místo, které založili a kam jezdili fanoušci pražské Slávie na dovolenou a už se nevrátili. Odpovídá tomu původní název You go Slavia! O tuto teorii se opíral (resp. zuby nehty držel) československý komunistický režim, který touhou po životě ve slávistické utopii odůvodňoval záhadná zmizení svých obyvatel, což ale zdejší lidé brzy odhalili, neboť zhruba půlka zmizelých mužů byli Sparťani.[3]
Další teorií je pak zásah amerických tajných služeb či puberťáka, který žije v alternativním vesmíru a náš svět si spustil jako simulaci s tisícinásobným zrychlením na svém notebooku. Jejich důvodem a motivem ke spuštění tohoto soustátí je (s)prosté pobavení se, u USA navíc ještě krásné místo na budoucí házení bomb. Od Spojených států se následně inspirovali i místní Homo primitivus iugoslavus, kteří se jejich um důkladně naučili na svých farmách se zvířaty (a krávami) a o pár desetiletí později naostro využili ve válce vedoucí k jejich zániku.
K poslední teorii pak patří předcházení následným geografickým problémům a neshodám, ač to zní komicky. Situace v Evropě po 1. světové válce, kdy Jugoslávie vznikla, nevypadala zrovna nejmírumilovněji a schylovalo se k dalším konfliktům a válkám. Kdyby nám zabili dalšího Ferdinanda, mohlo by při stále rychlejším drobení států na (asi) jihovýchodě Evropy dojít k otázkám, kde vlastně toho Frantu postřelili. Proto došlo (nezáleží jak) ke sjednocení států do jedné parodie na stát.
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Kdybyste se dnes vydali na túru jugoslávskými horami, pravděpodobně byste napočítali více jazyků, než je průměrná hodnota IQ Jugoslávců.[4] Realita je prostě taková, že všechno od Srbštiny a Chorvatštiny přes Makedonštinu a Hercegovinštinu po Brčkovštinu a Kosovštinu je prostým jedním jazykem s názvem Srbština Srbochorvatština Srbochorvatskomakedonština Srbskorepublikosrbskochorvatskobosenskomakedonskobrčkovskokosovskohercegovskodalmatánskoslavojksoslovinština.[5]
Rozpad[editovat | editovat zdroj]
K rozpadu došlo tak, že k němu prostě došlo.[6] Rozpad si samozřejmě nepřál vůbec nikdo; Chorvate, tebe jsem se neptal. Už vůbec ne dnešní studenti dějepisu[7] zeměpisu, kteří se místo jednoho hlavního města jich musí memorovat zpaměti hned (PŘÍSNÝ ZÁKAZ ČTENÍ VŠEM SRBŮM!) sedm (všimněte si, že se jedná o prvočíslo).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Za takovýto zápis jazyků by vás většina místních zabila. Vypsali-li bychom názvy země ve všech Jugoslávských jazycích, zneplatnili bychom tvrzení, že nejdelší článek na Necyklopedii je nejdelší. To však také není úplně tak – ve skutečnosti by se pravděpodobně pisálek z obrovské rozmanitosti názvů zbláznil.
- ↑ Názorná ukázka fungování státu a vzájemných shod národů.
- ↑ Druhým faktorem děravosti komunistické propagandy je, že žádný tehdejší Slávista neuměl anglicky, a tudíž by zemi pojmenoval jinak než odvozením z angličtiny.
- ↑ Tato narážka je podobně kvalitní jako většina článků na slovenské Necyklopedii a podobně pravdivá jako většina článků na Wikipedii. Totiž aby bylo dosaženo pravdivosti výroku o větším počtu jazyků (dle Jugoslávců) než průměrného IQ, mohlo by být průměrné IQ rovno i hodnotám v nižších stovkách. Místní občané totiž každou drobnou jazykovou mutaci považují za zcela jedinečný jazyk, což znamená, že rozdíly mezi jejich jazyky působí jako rozdíl naší Ostravštiny a Opavštiny (oboje jsou polštiny).
- ↑ Ve skutečnosti by vám tuto transkripci neschválil žádný obyvatel bývalé Jugoslávie, protože jeho jazyk sousedí s jazykem, který nemá rád. Dle odhadů a výpočtů matematiků je nemožné pojmenovat jazyk tak, aby název vyhovoval všem místním.
- ↑ Ani toto tvrzení není zcela přesné. Jak mohlo dojít k rozpadu, když v něm celá Jugoslávie od svého vzniku pořád minimálně jednou nohou stála?
- ↑ Toho až tolik ne, protože jediné, kde si musí název Jugoslávie pamatovat, je kapitola s důsledky první světové. Při probírání 20. století se do takových detailů nezachází a k rozpadu Jugoslávie se žáci učení učiteli dle osnovy z roku 1948 tak či tak nedostanou.
Poznámka pod čarou[editovat | editovat zdroj]
Všimněte si, že ve článku není zmíněn ani jeden název státu,[1] který po rozpadu Jugoslávie vznikl.
Poznámka pod poznámkou pod čarou[editovat | editovat zdroj]
Výše uvedené konstatování mělo znít chytře a nést nějaké zajímavé poučení, ve skutečnosti nic neznamená.
- ↑ (jen pár národů)