Šimonovská federativní republika

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šimonovská federativní republika (uváděno také jako Šimonovsko) je nedávno vzniklý samostatný státní útvar.

Šimonovská federativní republika
Vlajka ŠFR.png
Státní vlajka
Motto: Žijme pravdivě (In veritate vivamus)
Hymna: Šimonované, vstaňte!
Národnostní menšiny Češi, Slováci, Poláci
Hlavní město Šimonov
Statní zřízení federativní parlamentní republika
Vznik 1. června 2024
Měna česká koruna (národní měna)
Rozloha 71,77 km²
Počet obyvatel 12 158

Země je rozdělena na kraje, ve všech z nich je bohatá silniční síť. Nejdelší řekou státu je řeka Morávka.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Šimonovská federativní republika se skládá z Šimonovské republiky a exhlávy Aloisovské republiky (uváděno také jako Aloisovsko).

Kraje[editovat | editovat zdroj]

Šimonovská republika se skládá z krajů:

  • Šimonovský kraj – krajské město Šimonov;
  • Lučinský kraj – krajské město Lučina;
  • Jakubovický kraj – krajské město Jakubovice;
  • Dobratický kraj – krajské město Dobratice;
  • Danyholhotský kraj – krajské město Danyho Lhota.

Aloisovská republika se skládá z kraje:

  • Aloisovský kraj.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice a komunikace[editovat | editovat zdroj]

V Šimonovsku jsou dálnice:

  • D1 – Šimonov-Jewa-Bytovice-Bytovice, státní hranice;
  • D2 – Šimonov-Zdeňkova Stará Ves-Lučina-Lučina, státní hranice.

V Šimonovsku jsou silnice I. třídy:

  • R10 – Šimonov-Nošovice-Nižní Lhoty-Vyšní Lhoty-Raškovice-Danyho Lhota;
  • R11 – Jewa-Šimonová-Jakubovice-Jakubovice, státní hranice;
  • R12 – Spodní Suchá-Pazderna-Zdeňkova Stará Ves;
  • R13 – Šimonov-Pavlíkovice-Skalice-Skalice, státní hranice;
  • R14 – Nižní Lhoty-Říčka-Bukovice-Dobratice-Dobratice, státní hranice;
  • R15 – Říčka-Malé Nošovice-Ondrášův Dvůr-Zdeňkova Stará Ves.

V Aloisovsku jsou silnice I. třídy:

  • R16 – Aloisov, státní hranice východ-Aloisov-Aloisov, státní hranice západ;
  • R17 – Albertov, státní hranice-Albertova Lhota.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Šimonovskem vede trať číslo 322, je na ni provozována osobní přeprava společností ČD. Aloisovskem železnice nevede.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Šimonovské knížectví (cca 1500–1918)[editovat | editovat zdroj]

První dochované zmínky o Šimonovském knížectví jsou uchovány na Velehradě z roku 1500. Šimonovské knížectví bylo malé, ale velice průmyslové. Víme, že knížectví vládli kníže Boroslav, Marián, Řehoř I. a Řehoř II. a Gustav a Oskar III., ale nevíme, kdy vládli. Své sídlo měli na místě, kde je dnes hostinec Oráč.

Šimonovská republika (1918–1939)[editovat | editovat zdroj]

Šimonovská lidová republika (1945–1989)[editovat | editovat zdroj]

Šimonovská republika (1989–2019)[editovat | editovat zdroj]

Šimonovská demokratická republika (2020–2024)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Země Koruny české Arnultovické KrálovstvíBohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJirenský sultanátJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrálovství Ul. MíruKrhútistánKřivočeskoLabe nad ÚstímLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMSRVMMoravstánNRVKOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSkalická velkoříšeSlizkoSudetenlandŠimonovská federativní republikaTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoŽernovská říše

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrské NěmeckoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSeverní MaďarskoSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSouostroví SviňijskSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaPakostánRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRMadagaskarNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaArgentinaAztécká ŘíšeBrazílieFungistánGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellySharklandŠimonovská federativní republikaTokelauUsámova říšeZeleňTichooceánský Kreml

StatistikyStáty podle počtu obyvatel