Skalická Velkoříše

Skalická Velkoříše
státní zřízení:	Konstituční monarchie, federace
hlavní město:	Rotuje po všech státech každých 5 let
jazyk:	Skaličtina (úřední, 51%), Němčina (35%), Hornolibchavština (17%), Žandovština (11%), ostatní (3%)
náboženství:	Progresivní socialismus
počet obyvatel:	10 608 (2051), asi 35 000 (2069 - 2070), 17 592 (2073)
prezident:	A. Anchluš
hymna:	Unsere Panzerdivision
měna:	Skalický Kamínek (LS) = 297,91 CZK
národní sport:	diskrétní zastrašování všech sousedů

O nezaujatá média není nouze

Skalická Velkoříše je federace složená ze sedmi nezávislých "států" v severních Čechách, zahrnující Království Skalice u České Lípy, Republiku Nový Oldřichov, Císařství Žandov, Knížectví Stružnice, Velkovévodství Horní Libchava, Republiku Svojkov a Knížectví Sloup v Čechách. Každý z těchto států si zachovává vlastní jazyk, měnu a národní symboly. Například Skalice u České Lípy používá skalický kamínek a pyšní se vrchem Skalickým jako národním symbolem, zatímco Žandov razí žandovské dukáty a jeho symbolem jsou středověké hradby. Hlavním městem federace je rotující Skalické hlavní město, které se střídá mezi členskými státy. Společná měna je federální zlatý, vytvořený z kombinovaného zlata všech států, ovšem formálně je to tzv. "Skalický Kamínek". Skalická Velkoříše je tak agresivním státem, spojujícím historické a kulturní prvky těchto obcí do jedné federace, které se bojí celý Čechistán i Moravistán.

hymna

Před velkoříší

Království Skalice bylo chudým vesnickým státem s populací asi 1500 obyvatel, kterému po dobu 45 let vládl autokratický diktátor Jaroslav Skalič. Hlavním přínosem do státní kasy bylo chalupaření a výroba skla, které tvořily základní pilíře místní ekonomiky. Ve 30. letech 21. století (2034) byl Jaroslav Skalič svržen lidovým povstáním, které vedlo k dramatickým změnám v zemi. Následná restrukturalizace se zaměřila především na ekonomiku, což vedlo k postupné proměně Skalice z izolovaného a zaostávajícího státu na prosperující a moderní společnost, připravenou ke vzniku moderního státního útvaru.

Účast v regionálních konfliktech

Mimoňská občanská válka byla dlouhým a krvavým konfliktem, který se odehrál mezi sousedními státy Mimoňska a jejich spojenci. Skalice, díky své strategické poloze a vojenské síle, hrála v této válce významnou roli. Královská armáda Skalice byla známá svou nekompromisní taktikou a statečnými vojáky, kteří často rozhodovali o výsledku klíčových bitev. Konflikt měl devastující dopady na obyvatelstvo a infrastrukturu, ale také upevnil postavení Skalice jako mocného regionálního hráče.

Strážsko-Libereckokrajská válka byla další významnou událostí, kde Království Skalice prokázalo svou vojenskou sílu a diplomatické schopnosti. Tato válka, která propukla mezi Strážskou aliancí (FWR) a Mimoňskou koalicí, znovu ukázala strategický význam Skalice. Království se stalo klíčovým spojencem Mimoně v této koalici a významně přispělo k vítězství nad Strážskou aliancí. Po válce získala Skalice nové území a zvýšila svůj politický a ekonomický vliv v regionu.

Skalická Velkoříše (od 2046)

Vznik Skalické Velkoříše v roce 2046 byl výsledkem násilného anšlusu, který následoval po Strážsko-libereckokrajské válce. Tento konflikt, jenž skončil v roce 2045, zanechal region vyčerpaný a oslabený, což poskytlo Království Skalice příležitost k rozšíření svého vlivu. Pod vedením nového, ambiciózního vůdce, se Skalice rozhodla pro agresivní expanzi, aby zajistila své ekonomické a politické zájmy.

Království Skalice, které do té doby bylo chudým vesnickým státem s populací asi 1500 obyvatel, čerpalo své hlavní příjmy z chalupaření a výroby skla. Po svržení dlouholetého autokratického diktátora Jaroslava Skaliče ve 30. letech 21. století a následné restrukturalizaci ekonomiky se Skalice stala dynamičtější a odhodlanější.

V roce 2046, pod záminkou ochrany a sjednocení regionu, zahájila Skalice anšlus sousedních obcí, zahrnujících Nový Oldřichov, Žandov, Stružnici, Horní Libchavu, Svojkov, Sloup v Čechách, Zákupy a Manušici. Tento násilný proces zahrnoval rychlé vojenské obsazení a následné připojení těchto obcí pod jednu vlajku, čímž vznikla Skalická Velkoříše.

Nová federace, i když vytvořená násilím, se rychle začala stabilizovat a těžit z kombinace zdrojů a odborností svých nových členů. Ekonomické aktivity jako výroba skla a chalupaření, společně s nově získanými územími a zdroji, vedly k výraznému ekonomickému oživení. Skalická Velkoříše se tak stala významným regionálním hráčem, i když její vznik byl poznamenán konfliktem a násilím.

Prvním významným vládcem byl A. Anchluš, který zemi proměnil v mocný stát.

A. Anchluš zavedl:

Branná povinnost

V Skalické velkoříši byla branná povinnost povinná pro všechny občany od 18 do 65 let. Všichni museli absolvovat tříletý výcvik, po kterém následovala povinná účast na vojenských cvičeních každé dva roky. Výjimky byly udělovány pouze ve výjimečných případech, jako je nepostradatelnost v klíčových průmyslových odvětvích nebo zdravotní důvody.

• Zákon o patriotismu: Každý občan je povinen nosit národní barvy alespoň jednou týdně. Porušení tohoto zákona je trestáno veřejným napomenutím nebo pokutou.
• Zákon o povinné hudbě: Všechny veřejné prostory musí hrát národní hymnu každou hodinu. Nesplnění této povinnosti může vést k odebrání licence na provozování daného prostoru.
• Zákon o válečném umění: Každý občan je povinen se naučit základní válečné dovednosti, jako je lukostřelba, šerm a boj beze zbraně. Tato dovednost je testována každých pět let, a ti, kteří neuspějí, jsou povinni navštěvovat speciální rekvalifikační kurzy.
• Zákon o národních svátcích: Během národních svátků je povinné účastnit se veřejných oslav. Absence bez řádného důvodu je považována za akt neúcty k říši a je trestána pokutou nebo veřejně prospěšnými pracemi.

Válka s Novoborskou Socialistickou republikou

viz První Skalicko-Borská válka

Začátek války

Válka mezi Skalickou Velkoříší a Novoborskou socialistickou republikou začala v roce 2046. Diplomatické napětí přerostlo ve vojenský konflikt po incidentu na hraničním přechodu, kde došlo k výstřelům mezi pohraničníky.

Hlavní boje

Bitva o Kopec naděje (2047)

Tato bitva byla jedním z prvních střetů války, kdy obě strany bojovaly o strategický kopec. Bitva skončila patovou situací s těžkými ztrátami na obou stranách.

Obléhání Pevnosti Borkov (2048-2049)

Jedno z nejdelších obléhání v moderní historii, které trvalo 18 měsíců. Fort Borkov byl klíčovým obranným bodem Novoborské republiky. Skalická armáda nakonec prolomila obranu díky inovativnímu použití těžké dělostřelecké techniky.

Ofenziva "Jarní úder" (2051)

V roce 2051 zahájila Skalická velkoříše rozsáhlou ofenzivu s cílem prolomit frontovou linii a obsadit hlavní město Novoborské republiky. Ofenziva byla zpočátku úspěšná, ale nakonec byla zastavena díky efektivní obraně a partyzánskému odporu.

Tank T-72M1 Skalické armády. Skalická Velkoříše jich má přes 900.

Zapojení České Lípy

Česká Lípa, strategický spojenec Novoborské socialistické republiky, hrála klíčovou roli v odporu proti Skalické velkoříši. Česká Lípa poskytovala vojenskou podporu, zásoby a zdravotnickou pomoc. Její jednotky byly nasazeny v několika klíčových bitvách, včetně obrany Fortu Borkov a Jarní ofenzivy. Spolupráce mezi Novým Borem a Českou Lípou byla rozhodující pro udržení frontové linie a zpomalení postupu Skalické armády.

Závěr války

Po letech vyčerpávajících bojů došlo v roce 2055 k uzavření mírové dohody. Obě strany se dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél hranice a vzájemném uznání územní suverenity. Válka způsobila tisíce obětí a rozsáhlé hospodářské škody, které vyžadovaly dlouhá léta obnovy.

Důsledky války

Válka měla dalekosáhlé dopady na obě země. Skalická velkoříše prošla politickými reformami, které posílily centrální vládu a vedly k modernizaci armády. Novoborská socialistická republika čelila hospodářským problémům a vnitřním politickým nepokojům, což vedlo k postupné transformaci jejího politického systému.

Mírová dohoda

Mírová dohoda byla podepsána 1. června 2055 na skalickém úřadě vlády. Klíčové body dohody zahrnovaly:

• Stanovení nové hranice a demilitarizované zóny.
• Výměnu válečných zajatců a repatriaci uprchlíků.
• Společné úsilí o obnovu zničené infrastruktury.
• Závazek k udržení míru a spolupráci v oblasti hospodářství a bezpečnosti.

Modernizace (2060-2067)

Mezi lety 2060 a 2067 prošla Skalická Velkoříše významnými reformami, které výrazně ovlivnily politický i ekonomický život v zemi.

Politické Reformy a Demokratizace

Zvýšení občanské participace:

• Zavedena byla řada opatření na podporu aktivního zapojení obyvatel do politického procesu.
• Vznikly nové kanály pro občanské iniciativy, petice a referenda, což umožnilo obyvatelům přímo ovlivňovat rozhodování na místní i národní úrovni.

Rozšíření práv a svobod:

• Posíleny byly základní lidská práva a svobody, včetně svobody projevu, shromažďování a tisku.
• Nové zákony zaručily větší transparentnost vládních operací a zavedly přísnější kontrolní mechanismy proti korupci.

Modernizace vládních institucí:

• Zavedení elektronické správy (e-government) umožnilo efektivnější a přístupnější komunikaci mezi státem a občany.
• Reforma soudního systému zajistila rychlejší a spravedlivější soudní procesy.

Ekonomické Reformy a Modernizace Průmyslu

Technologické inovace:

• Do výroby byly integrovány moderní technologie, jako jsou automatizace, robotizace a pokročilé informační systémy, což zvýšilo efektivitu a produktivitu.
• Vznikly nové výzkumné a vývojové centra, která podporovala inovace a technologický pokrok

Rozvoj infrastruktury:

• Masivní investice do infrastruktury vedly k modernizaci dopravních sítí, energetických systémů a telekomunikací.
• Zlepšení dopravní dostupnosti a logistických kapacit podpořilo ekonomický růst a usnadnilo obchodní aktivity.

Sociální Dopady

Zlepšení životní úrovně:

• Reformy vedly k celkovému zvýšení životní úrovně obyvatel, snižování nezaměstnanosti a růstu reálných příjmů.
• Byly zavedeny nové sociální programy zaměřené na vzdělávání, zdravotní péči a sociální zabezpečení.

Posílení mezinárodní pozice:

• Díky politickým a ekonomickým reformám získala Skalická Velkoříše větší mezinárodní respekt a posílila své postavení na globální scéně.
• Vznikly nové obchodní aliance a partnerství, které přispěly k ekonomickému růstu a stabilitě.

Nová éra (2067+)

Po smrti vůdce A. Anchluše začala v roce 2067 pro Skalickou Velkoříši nová éra charakterizovaná zásadními změnami v politickém a ekonomickém životě.

Politické Změny

Totální demokratizace:

• Zavedena byla plná demokratizace politického systému.
• Občané získali možnost aktivně se podílet na rozhodovacích procesech prostřednictvím voleb, referend a občanských iniciativ.

Nahrazení VB četnictvem:

• Veřejná bezpečnost (VB) byla rozpuštěna a její funkce převzalo četnictvo, které nyní zajišťuje vnitřní bezpečnost a pořádek s důrazem na občanská práva.

Snížení povinnosti patriotismu:

• Nové zákony výrazně omezily povinný patriotismus, což vedlo k větší svobodě projevu a menšímu vládnímu tlaku na občany.

Ekonomické Změny

Modernizace průmyslu:

• Průmyslová úroveň byla povýšena na úroveň 90. let 20. století, což znamenalo významný technologický a produktivní pokrok.
• Investice do nových technologií a infrastruktury zlepšily efektivitu výroby a konkurenceschopnost na globálním trhu.

Sociální Dopady

Zlepšení životní úrovně:

• Demokratické a ekonomické reformy vedly k výraznému zlepšení životní úrovně obyvatel.
• Rozšířily se možnosti vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb, což přispělo k celkové prosperitě společnosti.

Posílení občanských svobod:

• Nové demokratické prostředí umožnilo větší svobodu projevu, shromažďování a politické aktivity.
• Obyvatelé měli možnost více se zapojit do veřejného života a ovlivňovat směr, kterým se země ubírala.

Puč (2070-2073)

pro více informací viz Skalický puč

V roce 2070 došlo ve Skalické velkoříši k neúspěšnému puči, kdy konzervativní síly usilovaly o svržení demokratické vlády a obnovení autokratického režimu. Puč sice selhal, ale vedl k vypuknutí dvouleté občanské války. Konzervativní frakce zahájila brutální čistky na venkově, kde docházelo k veřejným popravám civilistů, jako například oběšení na pouličních lampách nebo utopení v řekách. Válka byla poznamenána extrémním násilím na obou stranách, včetně hromadných poprav, exploze zajatců či vyhladovění nepřátel. Demokratické i konzervativní síly se dopouštěly válečných zločinů, což vedlo k rozsáhlému utrpení civilního obyvatelstva. Konflikt skončil v roce 2073 porážkou konzervativců, ale zanechal zemi v troskách, s hlubokými jizvami po letech násilí a teroru.

Justice

Od roku 2046 prošel systém justice ve Skalické Velkoříši několika významnými fázemi a reformami.

Tvrdá Justice (2046-2061)

Ponižující tresty:

• Veřejné bičování a pranýřování: Byly běžnými tresty za různé trestné činy.
• Nucené práce: Těžká manuální práce v kamenolomech nebo na stavbách.
• Pranýřování: Veřejné vystavení zločinců na náměstích k hanbě a posměchu.

Zrušení trestu smrti (2057):

• Trest smrti byl nahrazen doživotním vězením bez možnosti propuštění.
• Zavedeny byly dlouhodobé tresty v přísných podmínkách.

Vykonávání spravedlnosti armádou:

• Do roku 2061 byla justice vykonávána armádou, která dohlížela na pořádek a výkon trestů.

Reforma Justice (2061 - současnost)

Změny od roku 2061:

• Po roce 2061 začala mírná liberalizace justice, i když zůstala tvrdá.
• Zavedeny byly rehabilitační programy a psychologická podpora pro vězně.

Vykonávání spravedlnosti četnictvem:

• Po roce 2061 převzalo vykonávání spravedlnosti četnictvo, které kladlo větší důraz na občanská práva.

Ostudné divadlo:

• Veřejné inscenace, kde byli zločinci vystavováni hanbě a opovržení, často s dramatickým představením jejich zločinů.

Další praktiky:

• Nucené veřejné služby: Zločinci byli povinni vykonávat veřejně prospěšné práce, jako je úklid ulic a údržba veřejných prostor.
• Veřejné pokání: Pachatelé museli veřejně přiznat své činy a omluvit se obětem a komunitě.
• Povinné vzdělávací programy: Zločinci byli povinni absolvovat kurzy zaměřené na etiku a občanskou odpovědnost.

Vlídnější aspekty:

• Vzdělávací programy pro vězně a možnosti rehabilitace.
• Možnost snížení trestů za dobré chování a účast v rehabilitačních programech.

Budoucnost Justice

Systém justice ve Skalické Velkoříši je kombinací tvrdých a odstrašujících trestů s prvky rehabilitace a humanizace. Systém nadále klade důraz na reintegraci odsouzených do společnosti a poskytování druhých šancí těm, kteří prokážou skutečnou snahu o nápravu.

Vztahy s jinými státy

Skalická velkoříše udržuje s ostatními státy Čechistánu velmi pestré a často problematické vztahy. Každý z těchto vztahů je poznamenán unikátními historickými spory, kulturními odlišnostmi a bizarními diplomatickými incidenty, které by jinde neměly obdoby.

Vztah s Moravstánem

Vztahy s Moravstánem jsou dlouhodobě napjaté, a to hlavně kvůli sporu o původ a vlastnictví receptury na slivovici. Tento spor kulminoval v roce 2014 během legendárního pivního souboje na kopci Švestkovník. Diplomatické snahy o usmíření pravidelně selhávají, a obě strany se často uchylují k urážkám a obviňování. Přesto mezi obyvateli obou zemí existuje neoficiální výměnný program domácích zvířat, především kocourů, který pomáhá udržovat alespoň základní úroveň přátelských vztahů.

Vztah s Islámstánským státem v Teplicích

Islámstánský stát v Teplicích je ve stálém konfliktu se Skalickou Velkoříší, a to hlavně kvůli sporu o pravost receptury na ideální náboženství. Islámstánci tvrdí, že Islám je nejlepší náboženství ze všech, ovšem skaličané a jejich satelity tvrdily, že nejlepším náboženstvím je "PROGRESIVNÍ SOCIALISMUS". Státní elita se ovšem nechce nechat zmasakrovat speciální jednotkou ZMRD (Zvláštní Mimořádně Rychlá Divize), která se specializuje na diskrétní odstraňování nevhodných lidí.

Vztah s Mimoňskou republikou

Mimoňská republika a Skalická Velkoříše mají přátelské, byť excentrické vztahy. Společný zájem o kosmický výzkum je spojuje v projektu "Operace Zavařovačka", jehož cílem je vyslat první slivovicový destilát na Měsíc. Každoroční výměna extravagantních klobouků mezi vládci obou zemí symbolizuje jejich pevné a bizarní přátelství. Společná vojenská cvičení, nazývaná "Operace Mimoňský šik", při nichž se jejich armády střetávají ve hře na slepou bábu, posilují vzájemné vazby a podporují mírovou spolupráci mezi oběma státy.

Skalická Velkoříše má mezi ostatními státy Čechistánu výrazný respekt, především díky své mocné armádě a bohatým válečným zkušenostem. V minulosti se několik států pokusilo postavit proti Skalické Velkoříši, avšak všechny pokusy skončily katastrofálně pro jejich iniciátory. Skalická armáda, známá svou brutalitou a efektivitou, dokázala vždy své protivníky tvrdě a jednoznačně porazit. A pokud ne, tak dokázala nepřátele vyděsit takovým způsobem, že se už nikdo neopovážil proti nim říct ani ň.