Chorvatsko
| Chorvatsko Hrvacka | |
|---|---|
| hlavní město: | Zábřeh |
| jazyk: | Srbochorvatština (dle Chorvatů Chorvatština) |
| náboženství: | protisrbské |
| měna: | |
Chorvatsko, (chorvatsky Uskupna Slavna Titova Antifašistna ši Antijugoslavijska Hrtvatska, zkratka USTAŠA Hrvatska) je nezávislý stát někde na okraji civilizovaného světa... v Evropě. Žijí tam zvláštní lidé, kteří si říkají Chorvaté. Jde o původní Aboridžince, kteří přišli z Austrálie před 40 tisíci lety. Za tu dobu ztratili kožní pigment, ale důkazem, že v nich stará australská krev přežívá, je to, že svůj stát ustavili do tvaru bumerangu.
Chorvatsko nemá přesně danou svoji rozlohu, jelikož nemá ani přesně stanovené hranice - ty se totiž mění podle toho, s kým momentálně země vede spory či válčí. Posledním problémem je jeden zapadákov ve Slovinsku, o který se Chorvatsko hádá. Země sice již několik let oficiálně ve válce s nikým není, avšak Srbům a Muslimům se nedoporučuje chodit po Zábřehu v noci samostatně, a když už, tak jen malo pomalo.
Poslání národa[editovat | editovat zdroj]
Chorvaté se od nepaměti věnují se zvláštním zaujetím několika aktivitám, které vnímají jako národní poslání:
- Vyvražďování obyvatel okolních zemí obzvláště krutým způsobem. Tento prastarý zvyk však znají i ostatní národy bývalé Jugoslávie. V posledních letech se však situace obrací, neboť na jadranské pobřeží pořádají divoké nájezdy autobusy militantních Pražaček, které Chorvaty nemilosrdně hromadně znásilňují.
- Hledání stále nových způsobů okrádání celých rodin Čechů při jejich nerozvážných cestách po pobřeží a jejich trávení nepoživatelnou stravou a různými tekutinami, mezi které patří například „crno vino“ (mořská voda obarvená na červeno Srbskou krví) a „travarica“ (mořská voda obarvená na žluto chorvatskou močí).
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Chorvatsko má pěkné moře (na rozdíl od Bosny a Hercegoviny a Srbska, kteří mají akorát tak hovno (ne, mají 6 km moře, to bychom jim křivdili)), celkem pěknou přírodu (zapomeneme li ovšem na roztřískané budovy ve vnitrozemí - počkat, v Chorvatsku vnitrozemí? kde? No, tak dejme tomu u hranic s Bosnou a Hercegovinou. Pěkné jsou též národní parky Plitvicka jezera a skutečně nádherné zácpy na dálnici A1 mezi Splitem a Záhřebem. Významná je agroturistika, kdy turističtí sadisté nadšeně pěstují svá machrovátka. Každým rokem v létě přelítají do Chorvatska ze severních končin zvláštní lidé oddávající se pojídání řízků na slunci a nadměrnému pití blahodárného nápoje zlatavé barvy, které považují za nejlepší na světě. Což má i neblahé ekologické důsledky. Chorvatská vláda proto nyní podniká kroky k tomu, aby tyto škůdce znepříjemňující životy obyvatel zneškodnila pomocí nových drakonických zákonů. Agroturisticky významné bylo donedávna i pěstování turisty oblíbených mořských plodů, zejména mořských okurek, neboli sumýšů. V poslední době se však chorvatská moře potýkají s problémem nadměrného obsahu amoniaku, vznikajícího rozkladem moči, kterou v množství větším než malém porůznu a zcela svévolně vyluzují turisté, líní dojít si třeba i do obyčejné (zpoplatněné) kadibudky. Italové dokonce nabídli Chorvatsku výhodnou smlouvu, kdy od Chorvatů převezmou veškerou, kdy moč (kterou dále zpracují na močovino-formaldehydový kopolymer) výměnou za energeticky mimořádně bohaté odpadky z Neapole. Zatím je to však stále ve fázi jednání, kdy hlavním problémem jsou Slovinci vyžadované transitní poplatky za přepravu močné suroviny chcankovodem přes jejich území.
Základní slovíčka a fráze[editovat | editovat zdroj]
- Moja lebdjelica je puna jegulja = Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Je li ovaj zrakoplov pun Mađara? = Je to letadlo plné Maďarů?
- Voda za piće = Pitná voda.
