Chorvatsko

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chorvatsko
Hrvacka
hlavní město: Zábřeh
jazyk: Srbochorvatština (dle Chorvatů Chorvatština)
náboženství: protisrbské
měna: kun*a teuro
Palmy u moře.jpg
České blondýnky jsou ozdobou chorvatského pobřeží
Chorvatsko bývá velmi často zastoupeno i na četných sportovních akcích

Chorvatsko, (chorvatsky Uskupna Slavna Titova Antifašistna ši Antijugoslavijska Hrtvatska, zkratka USTAŠA Hrvatska) je nezávislý stát někde na okraji civilizovaného světa... v Evropě. Žijí tam zvláštní lidé, kteří si říkají Chorvaté. Jde o původní Aboridžince, kteří přišli z Austrálie před 40 tisíci lety. Za tu dobu ztratili kožní pigment, ale důkazem, že v nich stará australská krev přežívá, je to, že svůj stát ustavili do tvaru bumerangu.

Chorvatsko nemá přesně danou svoji rozlohu, jelikož nemá ani přesně stanovené hranice - ty se totiž mění podle toho, s kým momentálně země vede spory či válčí. Posledním problémem je jeden zapadákov ve Slovinsku, o který se Chorvatsko hádá. Země sice již několik let oficiálně ve válce s nikým není, avšak Srbům a Muslimům se nedoporučuje chodit po Zábřehu v noci samostatně, a když už, tak jen malo pomalo.

Poslání národa[edit | edit source]

Za surfováním na Jadran přijíždějí turisté až z daleké Austrálie

Chorvaté se od nepaměti věnují se zvláštním zaujetím několika aktivitám, které vnímají jako národní poslání:

  1. Vyvražďování obyvatel okolních zemí obzvláště krutým způsobem. Tento prastarý zvyk však znají i ostatní národy bývalé Jugoslávie. V posledních letech se však situace obrací, neboť na jadranské pobřeží pořádají divoké nájezdy autobusy militantních Pražaček, které Chorvaty nemilosrdně hromadně znásilňují.
  2. Hledání stále nových způsobů okrádání celých rodin Čechů při jejich nerozvážných cestách po pobřeží a jejich trávení nepoživatelnou stravou a různými tekutinami, mezi které patří například „crno vino“ (mořská voda obarvená na červeno Srbskou krví) a „travarica“ (mořská voda obarvená na žluto chorvatskou močí).

Turistika[edit | edit source]

Pražské holky budí v této puritánské zemi pobouření

Chorvatsko má pěkné moře (na rozdíl od Bosny a Hercegoviny a Srbska, kteří mají akorát tak hovno (ne, mají 6 km moře, to bychom jim křivdili)), celkem pěknou přírodu (zapomeneme li ovšem na roztřískané budovy ve vnitrozemí - počkat, v Chorvatsku vnitrozemí? kde? No, tak dejme tomu u hranic s Bosnou a Hercegovinou. Pěkné jsou též národní parky Plitvicka jezera a skutečně nádherné zácpy na dálnici A1 mezi Splitem a Záhřebem. Významná je agroturistika, kdy turističtí sadisté nadšeně pěstují svá machrovátka. Každým rokem v létě přelítají do Chorvatska ze severních končin zvláštní lidé oddávající se pojídání řízků na slunci a nadměrnému pití blahodárného nápoje zlatavé barvy, které považují za nejlepší na světě. Což má i neblahé ekologické důsledky. Chorvatská vláda proto nyní podniká kroky k tomu, aby tyto škůdce znepříjemňující životy obyvatel zneškodnila pomocí nových drakonických zákonů. Agroturisticky významné bylo donedávna i pěstování turisty oblíbených mořských plodů, zejména mořských okurek, neboli sumýšů. V poslední době se však chorvatská moře potýkají s problémem nadměrného obsahu amoniaku, vznikajícího rozkladem moči, kterou v množství větším než malém porůznu a zcela svévolně vyluzují turisté, líní dojít si třeba i do obyčejné (zpoplatněné) kadibudky. Italové dokonce nabídli Chorvatsku výhodnou smlouvu, kdy od Chorvatů převezmou veškerou, kdy moč (kterou dále zpracují na močovino-formaldehydový kopolymer) výměnou za energeticky mimořádně bohaté odpadky z Neapole. Zatím je to však stále ve fázi jednání, kdy hlavním problémem jsou Slovinci vyžadované transitní poplatky za přepravu močné suroviny chcankovodem přes jejich území.

Základní slovíčka a fráze[edit | edit source]

  • Moja lebdjelica je puna jegulja = Mé vznášedlo je plné úhořů.
  • Je li ovaj zrakoplov pun Mađara? = Je to letadlo plné Maďarů?
  • Voda za piće = Pitná voda.

Pogledajte tako[edit | edit source]

Země Koruny české BohemiaBójskoBudvajzskoBrněnská republikaČeskoČeská říšeČeskoslovenskoČeskoslovenská říšeČeskotskoHoráckoChacharstánChánovIslámský stát v TeplicíchJesenická republikaJirenský sultanátJižní ČechyKatolická AOKarlovarské VelkovévodstvíKlesterlieKrhútistánKřivočeskoLabe nad ÚstímLužiceLužistánMaleschauMexxikoMongolská kolonieMoravstánNRVKOsoblažskoPráglSámova říšeSlezmorčeSkalická velkoříšeSlizkoSudetenlandTěšínskoTuzemskoValašskoVelká MoravaVietnamVysočinaZarakovnickoŽernovská říše

EvropaAlbánieAnglieBaskickoBavorskoBělehradský pašalíkBelgieBěloruskoBulharskoČerná HoraČeskosaské ŠvýcarskoČtvrtá říšeDámskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieIslandIslandský státKatalánskoKosovoSA KosovoKurvystánLiberlandLichtenštejnskoListenbourgLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalá BritánieMoldavskoNěmeckoNDRNizozemskoNorskoNultá říšePolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSealandSeverní KyprSicílieSkotskoSlovenskoSlovinskoSrbskoSRDVatikánSvobodné město HamburkŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoUkrajinaWalesOsmanská říše

Kdó de pořád doléva, octné se vprávo

AsieCajzlistánČečenskoČínaIndieÍránIslámský státIsraelJaponskoJižní KoreaKatarKazachstánKLDRKurvajtLibanonMíránMongolskoOnánOlympijští sportovci z RuskaPakostánRuskoRusko podle západuSovětský svazStanSýrieTaiwanThajskoTibetTureckoTurkmenistánTydlistán

AfrikaBurkina FasoEgyptGambieJihoafrická republikaKarlovarská Jihozápadní AfrikaLibyeLSRNigérieMoravská Jihovýchodní AfrikaSomálskoSúdánTogo

AmerikaArgentinaBrazílieGrónskoJamajkaKanadaKolumbieRepública Socialismo o Muerte de CúbaMexikoSpojené státy americkéUruguayVenezuela

AzuraBilírieKatowská federaceSolovijstersko

OstatníAbsurdistánAntarktická říšeAtlantidaAustrálieBanánová republikaÇek CumhuriyetiČudlíkistánDámskoGighaHavajHněďKrakoziaKrálovství kněze JanaLiberlandNový ZélandPapu PapuPirátský státSadistánSeychellyTokelauUsámova říšeZeleň

StatistikyStáty podle počtu obyvatel