Tydlistán

Tydlistán Democratic Republic of Tydlistan

státní zřízení:	republika
hlavní město:	Samarkand (tydlistánské Brno)
jazyk:	tydlistánská ruština
náboženství:	islám
počet obyvatel:	352 459
prezident:	Vladimir Drakovič Butin
hymna:	Putin z bažin
měna:	tydlistánský rubl
národní jídlo:	psíčková
národní nápoj:	Pepsi Cola
národní sport:	fotbal

Tydlistán, oficiálně Tydlistánská národně demokratická republika, je stát ležící na jižní hranici Uzbekistánu. Tydlistán se začal formovat v roce 1999 po Velké občanské válce, oficiálně je samostatným státem od 29. 11. 1999. Jeho sousedy jsou na jihozápadě Turkmenistán a na severovýchodě Uzbekistán.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Tydlistánem protéká řeka Sindarja, která se dále vlévá do Kaspického moře. Do rovin povodí Syrdarji stéká ročně 38 km³ z čehož 10 % připadá na horské oblasti. Díky ní mohou být zavlažovaná úrodná pole na jihu Tydlistánu, jejichž plodiny jsou důležitým vývozním artiklem a jejich prodej má značný vliv na hospodářskou situaci Tydlistánu.

Jezera leží v Tydlistánu dvě. Menší Sariquamské na jihu a vetší Larenské na severu. Obě jsou turisty velmi oblíbené a díky termálním pramenům mohou být využívány k rekreaci po celý rok. Dále zde leží velké množství taktéž termálních jezírek z nichž větší nepřesahuje průměrem 100 metrů.

Občanská válka a formování státu[editovat | editovat zdroj]

Velká občanská válka propukla v roce 1999 kvůli uzbekistánské vládě. Menším městům na západě se nelíbilo, že se jim nedostává potřebné pozornosti a rozhodli se odtrhnout. V hlavním městě propukla vlna nepokojů a vypukla občanská válka. Trvala asi 3 měsíce a bylo při ní zabito několik stovek lidí, které ve většině případů zabili moravští žoldnéři. Uzbekistánská vláda nakonec odsouhlasila nezávislost nového státu Tydlistánu. Stalo se tak v roce 1999 a zanedlouho poté uznali i ostatní státy nezávislost Tydlistánu.

Hospodářská situace[editovat | editovat zdroj]

Tydlistán je jedním s hlavních západoevropských dovozců uhlí. Na západě jeho území se rozkládají velké, především hnědouhelné doly, jejichž vytěžení se očekává okolo roku 2030. Tydlistán není ale závislý pouze na exportu uhlí, na jihovýhodě u hranic s Uzbekistánem leží pšeničná a kukuřičná pole. Tydlistán ročně vyveze okolo 5 bžilionů tun obilí a kukuřice.

Politická situace[editovat | editovat zdroj]

Tydlistán velmi úzce spolupracuje s EU, není však jejím členem. Udržuje velmi dobré kontakty s okolními státy a se státy západní a jihozápadní Asie.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Tydlistán potkal stejný osud jako Lesotho, Svazijsko, Papu Papu, Cajzlistán nebo Brunej – lidé jakoby zapomenuli na existenci těchto zemí. Nevzdělanci z české Wikipedie např. článek o Tydlistánu smazali několikrát, aniž by si vůbec ověřili to, jestli taková země opravdu (ne)existuje.