Srbsko
| Republika Srbsko Република Србија | |
|---|---|
  | |
Jeden z mnoha zavražděných srbských králů | |
| státní zřízení: | kanibalský kmen |
| hlavní město: | Na Bělehrad! |
| jazyk: | celá řada jazyků |
| náboženství: | Kalašnikov, národnost |
| počet obyvatel: | pravodelně redukován |
 | |
| prezident: | Warner Bros Tito |
| car: | Neslobodan Miloševič |
| hymna: | Ještě Srbsko nezhynulo. Kupodivu. |
| měna: | morgoš |
| národní jídlo: | žebírko po srbsku srbské rizoto Kosovští Albánci na rožni bělehradský řízek |
| národní sport: | krevní msta, bratrovražda |
SS SSrbsko je ukázkovým příkladem realizace slovanské „holubičí povahy“ (tak pravil Palacký) v příznivém prostředí Balkánu.
Srbsko (srbsky Naša kaša, Наша каша, latinsky Imperium Serbanorum, němčoursky Sichelland ) je poměrně neškodný stát v jihovýchodní Evropě, často měnící z důvodu zmatení svých nepřátel rozlohu vlastního území. Srbsko patří mezi nejstarší státy v Evropě; jako pravoslavná mocnost bylo vyčleněno v roce 313 odtržením od katolického Chorvatska. Hlavní město je sídlo bély - Bélahrad (dříve hlava státu nesla titul Car a hlavní město se zvalo Cařihrad); srbskými sousedy jsou Chorvatsko, Albánie, Arabská horda, Seldžucká říše a Osmanská říše. S posledními čtyřmi jsou vedené neustálé územní spory. V průběhu let se fronta ustálila víceméně na linii Taurus - Antitaurus - Středozemní moře - Kosovska Mitrovica.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území kdysi kvetoucí chorvatské provinicie Sirmium v rámci stěhování národů obsadili a zplundrovali tzv. Srbové, z nichž nejznámější byl Karel Srba. Ježto Chorvatská říše, Řecko či Uhersko byly pro ně moc daleko na to, aby je mohli pravidelně plenit, rozhodli se Srbové, přesvědčeni o své mimořádné historické úloze, že ze budou vraždit mezi sebou. Když už se málem vyvraždili, zachránili je Turci tím, že v bitvě na Kosově poli pobili jejich šlechtu.
Turecká nadvláda[editovat | editovat zdroj]
Nadvláda Turků přinesla všeobecný kulturní i hospodářský rozmach. Turci naučily Srby vyrábět pljeskavicu a ćevap, což znamenalo okamžitý konec středověkých hladomorů. Tradici vlastního vyvražďování Turci zastavili tím, že na špalek stavili kohokoliv, kdo se pokusil jen zmínit o nějakém odporu. Slibnou industrializaci Srbska, kterou započalo Turecko, ovšem okamžitě zhatila zhoubná myšlenka dovážet do země alkohol a kávu. Všichni Srbové se nastěhovali do kaváren a v žádném případě se ani nemihli kolem čehokoliv, jakýmkoliv způsobem se vztahující ke slovu "práce".
Znepokojeni neklidem ve své okrajové provincii, Turci se proto milostivě rozhodli Srbům poskytnout autonomii. Autonomní Srbsko bylo ukázkou prvního civilizovaného a demokratického státu, jehož jedinou vadou na kráse byla skutečnost, že násilnou smrtí skončilo nejméně pět srbských králů. To však Srbům bylo málo a tak vyvolali první světovou válku, v níž ovládli sousední území, na němž vytvořili tzv. Jugoslávii.
Dvacáté století[editovat | editovat zdroj]
Po vyvraždění domácích rodů začala být řada Srbů zklamaná z toho, že není další hlava státu, kterou by mohli terminovat. Zkusili proto své choutky ukojit na místních poslancích (gesto mnohdy obdivované řadou Čechů - ve spojitosti s nejmenovanými reprezentanty lidu), až jim jejich myšlenku vyfoukli Makedonci, kteří odstranili přímo jugoslávského krále. Běžnému obyvatelstvu se moc nelíbilo, že se po něm nestřílí a tak využilo příchodu Hitlerových vojsk a začali se střílet mezi sebou, takže Wehrmacht se klidně mohl věnovat dění na jiných bojištích. Srbové se tehdy rozdělili na několik skupin (četnici, partyzáni, apod.), které konstantně bojovaly proti sobě v různých dočasných koalicích a střetech, měnících se zpravidla každý lichý čtvrtek v 4:15 ráno.
Tito[editovat | editovat zdroj]
Když všem došly náboje, ovládl Jugoslávii Josif Brosz Tito, svým původem částečně Chorvat, částečně Čech. Československá propaganda ho s oblibou nazývala Krvavý pes Tito.
J. B. Tito se rád kamarádil s nejrůzějšími diktátory z Asie a Afriky a proto založil Hnutí nezúčastněných zemí a podporoval je v jejich občanských válkách, když už si je nemohl užívat u sebe doma. Za Tita Srbsko vzkvétalo. A to doslova. Kvetoucí ovocné stromy plodily dobré švestky a broskve, které se vyvážely. Nikoliv ovšem ve formě kusového ovoce, ale ve formě tekuté a zkvašené. Za peníze, které vláda utržila prodejem rakije byla v Kragujevci vybudována továrna vyrábějící „automobily“, jejichž sláva pronikla až za oceán. Slavné časy však trvaly jen krátkou dobu.
Sloba[editovat | editovat zdroj]
Titův nástupce, Neslobodan I. Albanobijec ovšem usoudil, že místo výroby aut a vození západních turistů k moři nastal čas pro další občanskou válku, protože není možné tolerovat, aby se Srbové dělili o moc s Chorvaty, Bosňáky a Albánci. Byla zahájena rozsáhlá kampaň s důrazem na zvyšující se počet albánského obyvatelstva. Přírůstek nesrbské populace byl přímo úměrný růstu cen. Slobodanova Jugoslávie se rozhodla překonat Titovu a ukázat své bohatství. Protože bohatství se vyjadřuje penězi, bylo potřeba vytisknout řadu bankovech s hodnotou nejméně padesáti milionů. Tím tak byl západ nejen dohnán, ba i předehnán!
Tehdy se Srbové rozhodli za vydatné podpory Putina předstírat, že Kosovo vždy bylo a bude srbské. Podařilo se jim získat příznivce i v Česku, zejména mezi politiky, členy a příznivci KSČM kteří tvrdí že Srbové mají právo vraždit Albánce, kdy je napadne a Češi mají morální povinnost Srbům, jakožto slovanským bratrům, v tomto pomáhat.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Budějcký fotbalový klub FC Halíčkova Kolonie vlastní Srbka, která je pekařkou a dcerou majitelky manikúrárny.
Základní slovíčka a fráze[editovat | editovat zdroj]
- Мој ховеркрафт је пун јегуља (Moj hoverkraft je pun jegulja) = Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Dobro je prisjetiti se, da prividno prav put prema cilju predstavlja u stvari pravodlivo krivudanje = Zcela bezpečné, nehacknutelné a nezapamatovatelné heslo k bankovnímu účtu
