Karlovarské Velkovévodství
|
Tento článek se tematicky překrývá s články Karlovy Vary, Karlovarští Krušnohorci
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| Karlovarské Velkovévodství Grand-Duché de Charlesspatown Karlsbader Großherzogtum Karlsbader Groussherzogdem КарловыхВарskя великийгерцогство | |
|---|---|
  | |
Sídlo Karlovarského Velkovévody | |
| státní zřízení: | Absolutistická monarchie |
| hlavní město: | Karlovy Vary |
| jazyk: | čeština, východňárština(východoslovenské nářečí), němčina, polabština, lužická srbšina a paruština |
| náboženství: | římskokatolické, řeckokatolické, pravoslaví |
 | |
| prezident: | Jeho Karlovarské Velkovévodstvo Jean Paul de Callid e de la Lucca |
| hymna: | Buoh spasižny Vełkého Vojvodu |
| měna: | Karlovarský złatý (CSTG - Charlesspatown´s Golden) |
| národní jídlo: | Karlovarská trojkobinace - Vepřová,knedlík,sauerkraut Karlovarské lázeňské oblatky Becherovka Karlovarský boršč |
Počet obyvatel 35 000 Karlovarské Velkovédodství (Grand-Duché de Charlesspatown, Großherzogtum Karlsbad, Groussherzogdem Karlsbad, КарловыхВарskя великийгерцогство,) je absolutistická monarchie ve střední Evropě, která na západě sousedí se Svobodným Saským Státem a na východě se Šibalistánem a Spojenými shakalskými kontami. Tato absolutistická monarchie znovu vznikla 28. 10. 1993 vyhlášením nezávislosti na České bespublice. Je jednou z posledních koloniálních velmocí. Mezi kolonie patří např. Karlovarská Jihozápadní Afrika. Poslední dobou se proslýchá, že města na západě Ukrajinského sultanátu požádala Karlovarské velkovévodství o ochranu před proruskými silami. Armáda čítá 1111 vojáků.
Úřední jazyky[editovat | editovat zdroj]
Úředními jazyky v Karlovarském Velkovévodství je čeština, východňárština (východoslovenské nářečí), , němčina, polabština, lužická srbšina a paruština. Úřední listiny jsou však akceptovány pouze v českém jazyce.
Státní měna[editovat | editovat zdroj]
Státní měnou je jeden Karlovarský złatý (CSTG - Charlesspatown´s Golden), který se dělí na sto menších jednotek zvaných eurocenty.
Slavná historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší období[editovat | editovat zdroj]
Území dnešního Karlovarského Velkovévodství bylo poprvé osídleno již v pravěku, jako ostatně všechna důležitá území. Poté tu nějakou dobu žili Boyové, kteří své území bránili proti svým nepřátelům – Germány na západě, východě a severu, a na jihu s Řípany. Stateční Boyové přece jen podlehli, byli smeteni časem do propadliště dějin. Poté se na jejich místě v 6. století usadili Slované, zejména hrdý národ Krušnohorský se svým praotcem vojvodou Krušinou. Jejich hlavní město se jmenovalo Dalovice a leželo zhruba v oblasti dnešních Karlových Varů.
Karlovy Vary byly založeny někdy ve středověku moudrým králem českým a římským a později také císařem římským a později dokonce Karlovarským vévodou Václavem Lucemburkem, kterému se z neznámých důvodů říkalo Karel č. IV. Tento osvícený muž sám pocházel z lucemburského velkovévodství a proto podporoval to Karlovarské. Důvod pro založení města byl jasný – oslabit moc starých krušnohorských Dalovic a vytvořit mocné město na soutoku dvou vpravdě veletoků, řekách Velká Teplá a Moře. Stal se tak prvním Karlovarským velkovévodou, kterýžto titul s hrdostí užíval před svými ostatními. Jeho přičiněním se na dlouhá léta Velkovévodství těšilo z velkého významu, kterého pozbylo v dobách husitských válek. Po obsazení Zemí koruny České Habrbsburskými vojsky, kam později Velkovévodství patřilo, jeho vliv upadl.
Kolonizátorské úsilí, objevné plavby[editovat | editovat zdroj]
Karlovarské Velkovévodství, ačkoliv se ocitlo v nezáviděníhodné situaci, projevilo svého nezdolného ducha a rozhodlo se tím nezabývat. Místo toho obrátilo své zraky jinam - do objevných cest a získávání jiných území. Objevitelem číslo jedna se stal rytíř František Na´Drakha, který svými objevy rozšířil sféru vlivu i na africké pobřeží, když koupil od jednoho místního náčelníka území, které se později stalo Karlovarskou Jihozápadní Afrikou.
Rytíř František Na´Drakha objevuje Karlovarskou Jihozápadní Afriku
Mapa světa dle rytíře Na´Drakha
Mapa současné Karlovarské Jihozápadní Afriky
Období takzvané neexistence[editovat | editovat zdroj]
Několik staletí jakoby neexistovalo a dodnes je cítit vliv silné cenzury, která kázala, že není a hotovo nebo že "nicht existiert und schmitetz!" Naděje pro zemi povstala během první světové války, ve které vznikly první Karlovarské Legie, které sloužili na východní frontě v ohromujícím počtu celkem 7 legií, 40 kohort a čtyř centurií. Po separátním míru Carského Ruska s Germány se Legie ocitly ve svízelné situaci, ze které se probily a po rusku i propili. Bohužel pro Velkovévodství až v roce 1924, tedy 6 let po vzniku Československa. Tudíž se nezůčastnili bojů o získání samostatnosti. Za druhé světové války bylo Velkovévodství připraveno o možnost samostatně bojovat, protože již před ní se stalo součástí Germandie. Jeho exilová vláda v Paříži nepřežila Germánské bombardování a tak občané Velkovévodství bojovali v US Army, ve které se jim podařilo obsazené území v roce 1945 opět dobýt. Jak už to ve slavných dějinách tohoto národa bývá, pod kompotem vítězných mocností, tedy USA, státu s kódovým označením CCCP a Malé Británie se Velkovévodství opět stalo součástí Československa. Samostatnou a smutnou kapitolou válečné historie Karlovarského Velkovévodství je příkladná humanizačni činost Karlovarského rodáka, lidumila a úspěšného knihkupce, Káji Heřmana Franka (neplést s populárními herci Karlem Heřmánkem st. a Karlem Heřmánkem ml.).
Další vývoj nastal v roce 1968, kdy se Velkovévodství usilovně připravovalo na vyhlášení své nově nabyté samostatnosti. Plány však zhatily ruské tanky, které na obranu své moci povolala komunistická vláda Československa, čímž si kromě udržení Velkovévodství, Moravstánu, a Slizka, v ničem nepomohla.
Znovuzrození státu[editovat | editovat zdroj]
Až revoluční kvas v roce 1989 umožnil vzniknout nové šanci na znovuvytvoření státu Karlovarského Velkovévodství. Díky šlechtické rodině pánů de la Lucca, která měla velmi dobré vztahy se slovenským rodem Rožumberkorovců vznikl politický tlak na rozbití Československa na svobodné státy. Jako první slavilo úspěch Slovensko 1. ledna 1993, nato již 28. října byla všelidovým sněmem na Roayalském náměstí vyhlášen vznik nové monarchie Karlovarského Velkovévodství. Do čela státu se usadil mocný rod pánů de la Lucca, který navazoval na sestru nemanželského syna Václava Lucemburského (kterého Češi zvali Karel IV.) a měl tudíž největší nárok na získání trůnu. Den nezávislosti se tedy slaví 28. října. Kvůli těsným kontaktům se zbytkem české kotliny, nevstoupilo Velkovévodství do České Konfederace, aby ji mohlo pořádně zatopit.
Karlovarská Armada[editovat | editovat zdroj]
Karlovarská Armada je organizovaný silový sbor státu.Armádní technika je výborná 50 obrněných trabant,10 tankama, 100 koňma,55 obrněných felícií,3 vrrulníkama,5 dronama s kamerou,7 dvouplošnikama. Jejím úkolem je jeho obrana, případně expanze. Příslušníci armády jsou vybaveni různou technikou, zejména zbraněmi a nazývají se vojáky. Voják je osoba, která slouží ve vojsku za mrzký peníz nazývaný též žold, nebo je do vojska naverbován v rámci sebranné povinnosti- takoví vojáci jsou označováni jako sebranci a Armada z nich složená jako Sebranka. Karlovarská Armada je plně připravena chránit zájmy Karlovarských občanů kdekoliv na světě. Už v tomto směru podnikla první významné kroky, když objednala 3 bitevní boingy se stealth technologií od Malajsie.
1. Karlovarská sebranka - počátky můžeme nacházet již v řípské době - společné cvičení.
První novodobé Karlovarské legie uznal i Car Mikuláš
Karlovarské Legie ve speciální zimní vybavě na stráži na Hlavním nádraží
Vrchol naší obrněné vlakové brigády - Sokolík
Polní a lesní maršál Ferdinand Lučinský
Tank Ferdinand obklopen členy Wehrmachtu
