Vít Jedlička

Liberland Svobodná republika Liberland
Znak
Vlajka
státní zřízení:	Ústavní republika s prvky přímé demokracie
hlavní město:	Liberland
jazyk:	Čeština, angličtina
náboženství:	Ateismus
rozloha 7 km2
prezident:	Vít Jedlička
premiér:	Vít Jedlička
hymna:	Žít a nechat žít
měna:	1 libra 0,00001 bitcoinu, 1 Prasokoruna
národní jídlo:	vývar z lučních bylin, chleba s komářím sádlem
národní sport:	Prudění

Vít Jedlička (* 6. září 1983, Kokotník) celým jménem Vit Jedličkovič von Liberland, král Socialistického ráje. Jedná se o jednoho z nejznámějších českých socialistických politiků a zastává názor, že se člověk o sebe a své finance nedokáže sám správně starat, proto by měl stát co nejvíce zasahovat do jeho života.

Život a politická kariéra

Vítův život byl od narození velice nudný, narodil se komunistickým rodičům v česko-ruské rodině v německém městě (což na něm zanechalo následky) Königgrätz (Kokotník), ale mladého Víťulku mrzelo že nemůže být princeznou.

Vstoupil do Königgrätzké pobočky Strany poddaných občanů, kde si začal budovat svou kariéru aristokrata. Už od začátku své politické kariéry přemýšlel jak se stát králem Země Koruny české (kde jak víme tehdy trůnil Miloš Zeman), ale neúspěšně. Vytvořil web Znicimezivoty.cz, aby sdílel svoje myšlenkové postoje.

Životní mezník - založení Liberlandu

Roku 2015 jej však přestalo bavit čekat až se starý král uchlastá a on se bude moct stát vytouženou princeznou, proto 13. dubna dobyl svým bojovým automobilem bažinaté území mezi Chorvatslávií a Srbskostánem které pojmenoval Komunistický ráj, který po pár minutách přejmenoval na Socialistické království Liberland a sám sebe jmenoval jeho princeznou.

11. května 2015 pana princeznu zatkla chorvatslavijská policie (za pohoršování, jelikož byl oblečen do bílé sukýnky a na hlavě měl korunu) a převezla jej (tedy ji) na chorvatslavijskou psychiatrii, kde mu (tedy jí) vysvětlili, že je muž a nemůže být tím pádem princezna. On se rozbrečel, nakonec souhlasil, ale odmítl se stát králem a přijal titul prezidenta.

Obdivuje Nigela Farage z komunistické strany UKIP - UKaž Inda Pracujícího

Politické zaměření

Víťulka je přesvědčen(a) že občan je až moc svobodný a že je potřeba aby se o něj začal stát opět řádně starat. Dále je taky přesvědčen že je na světě málo princezen, království, socializmu a propagátor zdanění absolutně všeho.

Citáty: "Socializmus je víra v pevný stát, který se dokáže postarat o vaše finance daleko lépe než vy sami."

"V Liberlandu si můžete uložit všechny vaše peníze na vázaný účet. Směňovat se budou 5:1 a poplatek za převod bute pouze 70% vkladu."

"Chorvaté! Chcete si zahrát na policajty a zloděje?"

"Je správné odevzdávat všechny svoje peníze státu, protože lidé nevědí, co s nimi dělat"

Válka

Ani Chorvatsko ani Srbsko neuznává ani Liberland ani Víťu Jedličků. Nepříjemné situaci nepomohlo ani vyhlášení války Liberlandu samozvaným králem Nasredinem Kostejićem. Tento 12 letý klučina vede stát o rozloze jeho dětského pokoje, ale do budoucna má velké plány a do oka mu padlo právě území Víti Jedličky.

S přibývajícími roky Vítek nabírá rozum a začíná si uvědomovat vážnost situace. Domluvil se proto na uzavření vojenského paktu se somálskými kluky separatisty, kteří své fiktivní zemi říkají Somaliland.

Druhá Světová Válka (1939-1945)

Liberland za německé invaze: Jak se nejmenší svobodný stát stal černou dírou pro tanky

Když německá armáda v roce 1941 zahájila blitzkrieg a rozšiřovala svou říši jako hladový ježek sbírající jablka, narazila na zcela nečekaný problém – Liberland. Ano, ten Liberland, onen mýtický mikrostát mezi Chorvatskem a Srbskem, jehož existence byla do té doby zhruba stejně jistá jako životnost tanku proti árii "Katyusha."

Počátek invaze do Liberlandu

Podle dobových záznamů (a několika hospodských legend) byla věta „Wo zum Teufel ist dieses Liberland?“ jedna z nejčastějších otázek Wehrmachtu v první polovině roku 1941. Liberland byl totiž na mapě značen jako pouhý bod, který si ani Hitlerův kartograf netroufl zaostřit.

První pokus o invazi skončil fiaskem, protože jednotky německých tanků Panzer III zapadly do bahnitých polí. Bahno Liberlandu bylo tak hluboké a zákeřné, že i němečtí inženýrři museli uznat, že "nein" je jediná odpověď na úverové dotazy ohledně vybudování silnic.

Liberlandský odboj

Navzdory tomu, že v Liberlandu žilo tehdy přibližně 15 lidí, z nichž 14 tvořili rybáři a poslední byl koza jmenovaná ministrem obrany, odboj fungoval neuvěřitelně efektivně. Liberlandští partyzáni používali unikátní taktiku, která zahrnovala podlé využití komárů jako biologické zbraně. Tímto způsobem byly německé jednotky nuceny ustupovat, protože komáří útoky způsobovaly drastický pokles morálky.

Podle legendy byl dokonce Heinrich Himmler přinucen uznat, že komáry z Liberlandu nelze porazit ani nejlepšími protištěnicovými jednotkami. Tento unikátní přístup vedl k tomu, že Wehrmacht označil Liberland na svých mapách jako „Gebiet des Todes“ (Oblast smrti).

Liberlandský válečný triumf

Vrchol německé invaze přišel v roce 1943, kdy byla Liberlandem oficiálně vyhlášena "Operace Zlatý kapr." Tento mistrovský tah spočíval v tom, že liberlandští obyvatelé nastrčili fiktivní loď zkonstruovanou z rybářských sítí a šrotu, která měla odlákat pozornost Luftwaffe. Německé bombardéry skutečně zahájily útok, ovšem loď se ukázala jako pouhá past. Ve skutečnosti to byl obrovský kompostováný sklad bahna, který explodoval a vytvořil něco, co bylo později popsáno jako "největší hnojivá bomba v historii."

Konec německé okupace

Liberland se stal jediným státem, který nikdy nebyl zcela okupován. Počátkem roku 1945 se německé jednotky stáhly z oblasti, protože Hitler osobně prohlásil, že „tento bahnitý pekelný roh Evropy nestojí za úůsilí."

Odkaz Liberlandu ve druhé světové válce

Dnes je Liberland symbolem odvahy, bahna a komářích hrdinů. Jeho neétotický postoj k okupaci ukazuje, že i mikrostát s jednou kozou může porazit největší armádu světa, pokud má dostatek bahna, komárů a kreativity.

A tak si pamatujme, že když se někdy cítíme malí a bezmocní, můžeme si vzpomenout na Liberland a jeho „Úspěšný boj proti německé armádě pomocí hnojiva a štěnic."

Invaze Vojsk a obléhání Liberlandu

Břečkov

Břečkov Břečkov, malá, ale hrdá vesnička, leží strategicky na rozhraní Hrvatska a Srbska, těsně vedle nechvalně známého Liberlandu. Tento mikrostát známý pro své ideály svobody, daně 0 % a lásku k anarchokapitalismu je Břečkovu blízkým sousedem, což dělá vesnici jakousi „šedou zónou“ mezi pravidly a absolutní svobodou. Pokud hledáte místo, kde i hranice vypadají jako špatně zakreslené čáry od ospalého kartografa, pak je Břečkov právě pro vás.

Historie

Břečkov vznikl díky náhodě, alkoholu a možná i špetce geopolitické absurdity. Legenda praví, že kolem roku 1923 tři muži, kteří se ztratili při pašování švestek mezi Hrvatskem a Srbskem, objevili opuštěné místo pokryté břečťanem. Rozhodli se zde usadit, protože „tohle už je dost daleko od celníků“. Když pak Liberland vyhlásil svou nezávislost v roce 2015, Břečkov tuto událost oslavil vyvěšením vlajky s motivem břečťanu a prohlásil se za "břečťanovou enklávu".

Geografie

Břečkov se nachází na rovinatém území, kde se země prolíná s dunajskými mokřady. Hranice Liberlandu je odtud vzdálená jen pár kroků, což je důvodem, proč tu mají obyvatelé neustále v kapse GPS a advokáta. Krajina je hustě pokryta břečťanem, který se zde stal jakousi invazivní vládnoucí mocí – místní dokonce tvrdí, že břečťan roste i tam, kde by fyzikálně neměl.

Politická situace

Vztahy mezi Břečkovem a Liberlandem jsou jedinečné. Zatímco Liberland hlásá ideály svobody, Břečkov zůstal konzervativně věrný břečťanovému centralismu, kde každé rozhodnutí musí projít hlasováním místní rady, kterou tvoří pět nejstarších břečťanů a jeden člověk. Na rozhraní těchto států existuje „Zóna nikoho“, kam lidé chodí obchodovat, uzavírat sporné dohody a někdy i jen pozorovat turisty zmatené hraničními patníky.

Vlajka Břečkovic (od roku 1952)

Základní Informace o Břečkově

Břečkov

Obyvatelstvo	15 000
GDP	6 Milion Prasokorun
Prezident	Babishah XI (předtím Vít Jedlička a část azur)
Měna	1 Prasokoruna = 0.0000001 Kč

Břečkovická Vlajka (do roku 1952)

• Břečkovská pivnice "Na hraně"

Související

• Babishah XI.