Bohemia
|
Tento článek obsahuje příliš mnoho informací. |
| Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava. |
„Eŵropa şie poczina na zachôd wód Pórdobicz.“
Bohemia, též Boiohaemum (německy Böhmen, rusky Богемия, polsky Cyganeria, jidiš פיהם, queensky Rhapsodia) je země, která je okupována a utlačována Českem, dříve Československem a od roku 1949 (všimněte si, že je to prvočíslo) byla administrativně zcela zrušena a zlikvidována. Tím je osud Bohemie podobný osudu Moravstánu, nebo Slizska, na rozdíl od nich je však jejich název nikoliv pouze pozměněn, ale zcela opuštěn a jeho užití je pronásledováno. Osud Bohemie je tak srovnatelný pouze s osudem Sudet, a často bývají spolu zaměňovány.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jisté je, že název této země pochází od keltských Bójů, kteří zde kdysi žili a určitě někde stále ještě žijí. Od nich název země přejaly všechny civilizované (například latina) či znásilněné (např. angličtina) jazyky. Její název dodnes ve světě propagují Cikáni (Bohémiens) a bohémové a o něco méně úspěšněji vršovičtí klokani (Bohemians).
Pouze Češi tento název odvrhli a nazývají ji vulgárním Čechy snad podle samozvaného vůdce jménem Praotec Čech, který podle názoru mnoha renomovaných historiků nikdy neexistoval. Česká lobby se usilovně snaží, aby název Bohemia byl opuštěn i v civilizovaných jazycích a místo toho jim vnucuje takové patvary jako Tschechien či the Czech Republic, častěji dokonce Czech Republic. Podobně, jako byly zničen název Bohemie Českem a její samostatnost byla nahrazena Československem, má být i samotná Bohemia zaplavena Českou přehradou.
Kde se vzal v Češích ten nerozum? Podle nejpravděpodobnějšího historického výkladu použili Češi při tzv. "příchodu Slovanů" (ve skutečnosti genocidě germánských Narkomanů) zakázané chemické a bakteriologické zbraně, tzv. strdí, jehož vysoké koncentrace dodnes zamořují krajinu a negativně ovlivňují mozky obyvatelstva.
Samotné jméno Bójů je přitom odedávna předmětem mnoha sporů. Angličané celkem oprávněně předpokládají, že se vyvinulo buď ze slova boys (chlapci – to by odkazovalo na homosexualitu starých Bójů) nebo bowyer (výrobce luků), zatímco fiktivní Ilyrové se tradičně omezují na konstatování, že jde o strašné jméno pro národ. V latině se pro podobnost se slovem označujícím pouto stalo toto pojmenování synonymem otroka (bójka s malým b potom ze stejného důvodu označuje ke dnu uvázaný plovák).
Nejpravděpodobnější bude zřejmě teorie, která hlásá původ jména v pankeltském slově "bů" označujícím hovězí dobytek. Bójem - tedy plnoprávným členem kmene - by potom byl každý vlastník alespoň jednoho kusu skotu. Bůdiž to útěcha všem, kdož mají doma hroznou krávu. Obzvláště špatnou zprávou pro všechny historiky staré školy je pak ovšem nutný závěr, že zmínky dosud považované za projevy stěhování různých kmenových společenství jsou s vyšší mírou pravděpodobnosti spíše odrazem živého socioekonomického vývoje keltské společnosti.
Územní členění[editovat | editovat zdroj]
„Krajové Bohemie jsou následující: na straně půlnoční království se nalezají v krajích kolem měst Mladá Boleslav, Jičín, Libčany, Pardubice, Dobruška, Mechov a Náchod a pod horami Krakonošovými Čechové východní, neboli orientální, jejichž jazyk se ponejvíce ze všech českých nářečí podobá řeči Poláků, čehož prapříčina se datuje do dávných dob, kdy k lepším mravům patřily každoroční turistické příhraniční půtky spojené s lidovými kratochvílemi jakož byli jsú vypalování, vyvražďování, znásilňování, loupení a lingvistické kroužky. Domorodcové vezdejší se živí převážně těžbou písku a vynikají v umění pekařském, jakož i perník jejich jest nejvyhlášenější.
Předkem jim mytický Ej, jehož jméno dosud v úctě chovají a pomalu za každým druhým slovem vzpomínají. Proto až podnes formani a povozníci z kraje pardubského chrudimského vozy své literou E označují. Největší místní písník jest možno koňmo objížděti po tři dny a tři noci, neboť tak značná jest koncentrace okolistých putyk.
Zvláštnú enklávú Čechů orientálních jsú Domažlice s okolím, v podání starcův Nenáchodsko čili Vciziněvidličky. Střed království zabíře kmen Smažáků, jež sám se rozděluje do Pražáků a venkovských, po kopcích roztroušených Kryptopražáků, zvaných tak především pro zdobné hrobky, jež sobě stavěchú. Smažácký lid vyniká nad jiné Čechy v muzických uměních, předním tyjátrem jest tu takzvaná Búda ve Sněmovní ulici a most Kamenný, zvaný též Karlův neb Gottův, jest Mekkou rozličných muzikantův. Posledním českým kmenem jsou Tutenci akcidentální v krajině záchodní, ti dávají zemi české vynikají právníky.
Krom zcela němých přezaostalých obyvatel v pohraničních horách sluje česká země ještě nepočetnými tlupami mouřených Egypťanův, kteří tudy toliko procházejí, přité hrncův spravujíce, domácích kurův kradouce. O kmeni Lučanů od Žatce se dá říci toliko, že vymřel. Do krajiny Čech poledních nikdo rozumný nechodí, či se z nich alespoň nikdo nikdy nevrátil, pročež o ní nemáme žádných zpráv.“
Bohemia a Slované[editovat | editovat zdroj]
Se Slovany nemá Bohemia nic společného. Slovany zde nevedeme.
Historické perličky[editovat | editovat zdroj]
„Ještě za 1. světové války žádal Milan Rastislav Štefánik po Francii vznik Royaume tchèque de Bohême, doslova Království české Čech, od Regensburgu až po Košice a od Frankfurtu an der Oder až po Wienu.“
„Souboje i pitky provozovali buď "Dajčbémáci" nebo "Sýdméráci" (pojem "Sudeťák" tehdy ještě neexistoval).“
Vobyvatelsvo[editovat | editovat zdroj]
Bohémové žijou netradičním životním stylem, často jsou to umělci – malíři, hudebníci či herci. Bohémskej styl života se často spojuje s kavárnama, užíváním drog, alkoholismem a pijáctvím absinthu a píva plzeňskýho typu. Krom toho 'sou bohémové známý i svejm vosobitejm postojem k politice a votevřeností k předmanželskýmu sexu.
Vobce Bohemie[editovat | editovat zdroj]
- Veritas (hlavní město)
- Bohemice (zemský blázinec)
- Bohemské Budějce (hlavní vesnice)
- Rokychcany (hlavní štatl chcaní)
Bohemice[editovat | editovat zdroj]
Nejbohemijštější vesnicí z bohemijských vesnic jsou Bohnice, původně Bohemice, sídlo zemského blázince. Zde žijí ti nejbohemijštější Bohemané, Bohemiané, Bohemáci, Bójové a nejbohémštější Bohémové. Někteří dobrovolně, jiní nedobrovolně. Chybí už jenom psychiatr MUDr. Pavel Bém.
Básně a písně o Bohemii[editovat | editovat zdroj]
[editovat | editovat zdroj]
...do země vstoupili barbarský Slovani
její jméno vodsoudili k zapomění
ten jejich Führer se menuje Čech
a na rukou má jenom samou krev
tahle země tahle země
je navždy prokletá!
Ukradená země[editovat | editovat zdroj]
V ukradený zemi – ukradený města
V ukradenejch městech – ukradený domy
V ukradenejch domech – ukradený lidi
V ukradenejch lidech – ukradený mozky
- Dřív se tahle země menovala Boiohemia – teď jí řikaj Čechy
- Dřív se považovali za lidi – ale teď si řikaj Češi
V absurdní logice – absurdní jazyk
V absurdnim jazyce – absurdní zákony
V absurdních zákonech – absurdní stát
V absurdnim státě – absurdní moc
- Dřív …
Právem nacionalismu – právo lži
Právem lži – právo manipulace
Právem manipulace – právo agrese
Právem agrese – právo genocidy
- Dřív …
Z vylhanejch škol – vylhaný pověsti
Z vylhanejch pověstí – vylhaná historie
Z vylhaný historie – vylhaný nároky
Z vylhanejch nároků – vylhaná země.
Politický partaje Bohemie[editovat | editovat zdroj]
- Bohemians 1905
- FK Bohemians Praha
Podívejte se[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Bohemia sekt.
Pomačkaný zemský prapor se zachoval v depozitáři Národního musea.
Toto je pravá vlajka Bohemie podle Pavla M. Josifka. Proč šiřitelům bílo-červené vlajky po Bohemii jako symbol nestačí ten bohemský, obsažený ve státním znaku a vymýšlí symboly odlišné?
Tato mapa nemá s Bohemií nic společného.
Tato také ne.
Tato, která znázorňuje anexi Brna na mapě Bohemie, také mnoho ne.
Bohemista duší i tělem:
Čechy Čechům!
Czechia for Czechs!
Stejnokroj Bohemáků. Zrozen k boji - zrozen k vítězství, najdete vyšito v kruhu na srdci mikiny a uprostřed nápisu „husitský“ palcát a korouhev s kalichem.
Největší Čech.
Boemus Magnus.
Malý znak Velké Bohemie.
Střední znak malé Bohemie.
Židočeský znak Bohemie.
Logo Bohemie vytvořil akademický malíř Josef K.
Hranice (moravsky hranica) mezi Bohemií a Moravií probíhá přes Česko-moravskou vrchovinu (moravsky Moravsko-česká vrchovina) .
