Příchod Slovanů
Perun, pohanský bůh bouře, ochránce úrody a pán všech slovanských národů, osobně zhodnotil tento článek. Autoři tohoto článku jsou v boží přízni a mají povoleno dvakrát nepřinést obětinu Perunovi, avšak pokud se budou rouhat či tento limit překročí, sklidí hněv bohů.
„Prokletý národ nazývaný Slované zamořil celé Řecko, zemi Thessaloňanů a celou Thrákii, obsadil města, dobyl řadu pevností, ničil a pálil, porobil lid do otroctví a uchvátil vládu nad celou zemí, usadil se tu hrubou silou a zůstává, jako kdyby mu to patřilo.“
„Tady hodíme sicnu!“
Příchod Slovanů do české kotliny[editovat | editovat zdroj]
Na našem území počínají dějiny od 5. století, předtím se zde nic nedělo, takže se nedá mluvit o dějinách. Podle legend byly slovanské kmeny (Čechové, latinsky Bohemané) při své emigraci na Západ, kde již tenkrát byl vyspělejší sociální systém, vedených dvěma dědky, Čechem a Lechem. Zde se střetli s keltským kmenem Bojů (anglicky Bohemians) vedených velkým hrdinou Boemusem, který dávno před Čechem vylezl na Říp a prohlásil zdejší zemi za svou. Vědci si dnes lámou hlavu nad tím, zda hrdina Boemus a praotec Čech nebyli jednou a tentýž osobou (v zahraničí se Bojům i Čechům říká Bohemians). Tak či onak se malý kmen slovanských Bohemanů smísil s keltskými Boji a vytvořili pseudonárod Čechů, čímž začali konkurovat Velkomoravské říši. Moravané nikdy neměli Čechy rádi, protože Češi nejsou čistokrevní Slované.
Legendy praví, že Slovany přivedli do naší krajiny nejen Čech a Lech, nýbrž i "Na Plech". Za Naplecha se Slované trochu styděli, ježto byl z medoviny stále na plech, proto byl v dobách rané, vrcholné i pozdní prohibice soustavně vymazáván ze všech písemných zmínek i kolektivní paměti Slovanů zvané Internet.
Podle obecně rozšířených legend praotec Čech vystoupil na horu Říp a pronesl svoji větu:
Jde ovšem pouze o oficiální verzi dané události, jak ji praotec Čech druhého dne líčil pro germánská média. Ve skutečnosti se Slované v zemi pod Řípem usadili zcela náhodou a dějinami opomíjený Naplech v tom sehrál svoji unikátní historickou roli. Pravděpodobně se vše odehrálo asi takto: Slované byli dlouhou cestou již znaveni, proto si dali rauchpause pod bezejmeným kopcem. Praotec Naplech okamžitě vytasil svou destilační kolonu (to vypovídá o velké zdatnosti Slovanů, protože destilace je známa abstinenčnímu zbytku Evropy až od 11./12. stol.) a začal čarovat. Za malou chvíli byl celý kmen na plech, takže emigrace nemohla toho dne pokračovat. Zde praotec Čech opravdu prohlásil svou památnou větu, ale ta zněla asi takto:
„A pro dnešek jsme v řiti.“
To zcela potvrzují zkoumání etymologů, protože vývoj slova Říp musel jít na linii: Řiť - Řit - Řít - Říp. Až se všichni ráno probudili s notnou opičkou naznali, že nikam už rajzovat nebudou, a tak zůstali pod Řípem.