Prafotr Morava
Prafotr Morava je bájným zakladatelem Moravy, o jeho faktické historické existenci se dodnes vedou spory, ovšem jisté je to, že je historicky doložen stejně jako Praotec Čech.
Pověst praví, že před mnoha lety vystoupal prafotr Morava na kopec Špilberk, dal pokyn k osídlení oblasti (latinsky: „Tady hodíme sicnu!“) a inicioval produkci piva (latinsky: „dal fachčit škopek“), tím prakticky zahájil budovaní měst, armády a pálení slivovice a čarodějnic. Historikové se dosud přou jestli prafotr potřeboval pivo původně ke založení fungující středověké ekonomiky v oblasti do té doby neobydlených lesů, nebo proto že se chtěl prostě jenom ožrat (v latinském originále z roku 658 se píše: „Před těžkéma járama vyhópl prafotr Morava se svó grupó na Špilas a hlásí: „Tady hodíme sicnu!“, a že lapli slinu dal fachčit škopek…“)
Hlavním motorem státní ekonomiky za panování prafotra bylo pivo (latinsky: „škopek“), pivem se platili žoldnéři, dělníci stavějící města a vůbec všechno, pivo se dokonce přidávalo jako tajná přísada do malty při stavně mostů. Prafotrovo pivo - Starobrno - se proslavilo po celém světě (ve středověké Americe ne), po jeho smrti byla na jeho počest celá země nazvána Moravou a jeho sídelní město bylo na počest jeho piva pojmenováno Brno (později za vlády svatého Rostislava byli na toto pivo pozváni i věrozvěstové z Byzancie - svatí Cyril a Metoděj - ti se prý tímto pivem natolik společensky unavili, že už netrefili zpátky do Byzancie a Morava tak se stala kolébkou kultury, ožralectví, vzdělanosti a písemnictví celé střední Evropy.)
Poté co prafotr vystoupal na Špilberk, se od jeho družiny oddělila malá skupina tzv. líných cajzlů (latinsky: „Populus Pragensis“), tito narkomani, kvádové, židáci, keltové a zloději poté odtáhli do Práglu (bájné město, jehož existence nebyla nikdy vědecky prokázána), kde praktikovali urinoterapii a autourinoterapii (tj. pili Staropramen), pověst doslova praví: „Jenom líní cajzli se zdekovali do Práglu a glgali svó pasovó zrzku.“[1]
Důvody proč se takto rozhodli mohou být tři: 1) prafotrovo pivo chutnalo, jako by ho už někdo předtím vypil a dolem vrátil nazpět, 2) prafotrovo pivo chutnalo, jako by se v něm koupali morgoši, 3) líní cajzli byli abstinenti, tato záležitost někdy bývá zdrojem historické polemiky (vzhledem k tom, že nikdy nebyla zrušena Zlatá bula sicilská ani Pragmatická sankce, je možné se v pivu koupali morgoši.)
V době prafotrově se chmel vážil zlatem, odtud pochází označení zlatavý mok, proto se na Moravě hledaly i alternativní možnosti výroby piva, tím bylo také „omylem“ vynalezeno/objeveno víno, knihtisk a Amerika. Sám prafotr mluvil latinsky, později poznal, že latina je jazykem nevzdělanců a negramotných tupců, proto na jejích základech vyvinul nový jazyk - tzv. starohantec, starohantec se časem vyvinul na dnešní Hantec, který později ovlivnil řadu evropských jazyků, například v němčině můžeme jeho stopy najít dodnes. Prafotr Morava je jednou z nejvýznamnějších bájných osobností Moravy společně s Mojmírem Traktoristou (bájným zakladatelem dynastie Mojmírovců) a kněžnou Květuší (která po konzumaci piva v množství větším než malém často věštila slávu Brna.)
Existují i hypotézy o tom, že prafotr Morava mohl být rodově spřízněn s Ježíšem Kristem (skrz Babenberky a Habsburky - mohli mít společného praotce) a s Chuckem Norrisem - mohli mit společnou švagrovou.