Prafotr Morava

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kněžna Květuše věští slávu Brna (po té co je osvěžena prafotrovým nápojem v množství mnohem větším než malém)

Prafotr Morava je bájným zakladatelem Moravy, o jeho faktické historické existenci se dodnes vedou spory, ovšem jisté je to, že je historicky doložen stejně jako Praotec Čech.

Prafotr Morava (namísto tradičního císařského věšáku drží nějakou bezcennou tyč a je střízlivý)

Pověst praví, že před mnoha lety vystoupal prafotr Morava na kopec Špilberk, dal pokyn k osídlení oblasti (latinsky: „Tady hodíme sicnu!“) a inicioval produkci piva (latinsky: „dal fachčit škopek“), tím prakticky zahájil budovaní měst, armády a pálení slivovice a čarodějnic. Historikové se dosud přou jestli prafotr potřeboval pivo původně ke založení fungující středověké ekonomiky v oblasti do té doby neobydlených lesů, nebo proto že se chtěl prostě jenom ožrat (v latinském originále z roku 658 se píše: „Před těžkéma járama vyhópl prafotr Morava se svó grupó na Špilas a hlásí: „Tady hodíme sicnu!“, a že lapli slinu dal fachčit škopek…“)

Hlavním motorem státní ekonomiky za panování prafotra bylo pivo (latinsky: „škopek“), pivem se platili žoldnéři, dělníci stavějící města a vůbec všechno, pivo se dokonce přidávalo jako tajná přísada do malty při stavně mostů. Prafotrovo pivo - Starobrno - se proslavilo po celém světě (ve středověké Americe ne), po jeho smrti byla na jeho počest celá země nazvána Moravou a jeho sídelní město bylo na počest jeho piva pojmenováno Brno (později za vlády svatého Rostislava byli na toto pivo pozváni i věrozvěstové z Byzancie - svatí Cyril a Metoděj - ti se prý tímto pivem natolik společensky unavili, že už netrefili zpátky do Byzancie a Morava tak se stala kolébkou kultury, ožralectví, vzdělanosti a písemnictví celé střední Evropy.)

Poté co prafotr vystoupal na Špilberk, se od jeho družiny oddělila malá skupina tzv. líných cajzlů (latinsky: „Populus Pragensis“), tito narkomani, kvádové, židáci, keltové a zloději poté odtáhli do Práglu (bájné město, jehož existence nebyla nikdy vědecky prokázána), kde praktikovali urinoterapii a autourinoterapii (tj. pili Staropramen), pověst doslova praví: „Jenom líní cajzli se zdekovali do Práglu a glgali svó pasovó zrzku.[1]

Důvody proč se takto rozhodli mohou být tři: 1) prafotrovo pivo chutnalo, jako by ho už někdo předtím vypil a dolem vrátil nazpět, 2) prafotrovo pivo chutnalo, jako by se v něm koupali morgoši, 3) líní cajzli byli abstinenti, tato záležitost někdy bývá zdrojem historické polemiky (vzhledem k tom, že nikdy nebyla zrušena Zlatá bula sicilská ani Pragmatická sankce, je možné se v pivu koupali morgoši.)

V době prafotrově se chmel vážil zlatem, odtud pochází označení zlatavý mok, proto se na Moravě hledaly i alternativní možnosti výroby piva, tím bylo také „omylem“ vynalezeno/objeveno víno, knihtisk a Amerika. Sám prafotr mluvil latinsky, později poznal, že latina je jazykem nevzdělanců a negramotných tupců, proto na jejích základech vyvinul nový jazyk - tzv. starohantec, starohantec se časem vyvinul na dnešní Hantec, který později ovlivnil řadu evropských jazyků, například v němčině můžeme jeho stopy najít dodnes. Prafotr Morava je jednou z nejvýznamnějších bájných osobností Moravy společně s Mojmírem Traktoristou (bájným zakladatelem dynastie Mojmírovců) a kněžnou Květuší (která po konzumaci piva v množství větším než malém často věštila slávu Brna.)

Existují i hypotézy o tom, že prafotr Morava mohl být rodově spřízněn s Ježíšem Kristem (skrz Babenberky a Habsburky - mohli mít společného praotce) a s Chuckem Norrisem - mohli mit společnou švagrovou.

Reference[edit]