Zvěrozvěsti
Černý humor je specifický druh humoru a komiky založený na tom, že paradoxně vyvolává smích prostředky, které ve své podstatě vůbec k smíchu nejsou. |
Tento článek nemá nic společného s článkem Konstantin a Metoděj. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Zvěrozvěsti Cyріл а Mетод - Aпоштолі Sлованов | |
---|---|
základní data | |
styl | politický horror |
stát | Česko / Slovensko / Srbsko / Slovinsko / Rusko |
rok | 2013 |
délka | 85 minut |
formát | TV seriál sestříhaný do celovečerní délky |
produkce | <III> |
námět | Wiching |
scénář | Miroslav Oščatka |
režie | Petr Nikolaev |
hrají | Jiří Pavlica, Jiří Chlumecký |
Zvěrozvěsti (alternativní název: Cyріл а Mетод - Aпоштолі Sлованов) je dobrodružně-historický film/seriál, který původně měl být další v nové řadě úspěšných českých bondovek, než ruská koprodukce vznesla námitky proti údajnému alkoholismu představitele hlavního hrdiny, jenž prý není v souladu s konzervativními hodnotami tradiční křesťanské morálky ruských státních peněz.
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Anno Domini MMXIII. XVII. Decembris přijal podle legendy Svatý otec František, toho jména I., v Římě ke snídani u příležitosti narozenin Josefa Lady jakož i LXXVII. svých dar neznámých slovanských zvěrozvěstů. O těch se dříve soudilo, že byli III, pak se ale ukázalo, že I z nich byl ve skutečnosti Čech. Nacionální záměna, jakkoliv nepříjemná je, je ve věcech víry překvapivě častým jevem: stačí připomenout irského misionáře Colmána, ze kterého vyrobili bohabojní Rakušané ve Štokravě svatého poté, co jej omylem umučili domnívaje se podle vizáže, že se jedná o českého špeha. Nebo případ moravského špeha Pavla z Kravař, kterého nechal omylem upálit velký skotský proavignonský vzdělanec a buditel Henry Wardlaw, neboť jej považoval snad za českého – proanglického nebo dokonce irského – prořímského misionáře. Z hlediska hagiologického je jistě pozoruhodné, že oba tyto muže po smrti již nešlo zkorumpovat (tzv. incorruptibles).
III žebraví bratři řeholníci,[1] kteří přiznali, že jedním z motivů zvolené jejich životní cesty bylo vidět papeže, samozřejmě nemohli jít na návštěvu s prázdnou. Přinesli živý relikviář, kterým prošlo nespočet ostatků, včetně slušné sady zubů svaté Apolonie. Mluvící lopatka Rudého Klimenta (jak se darovaný voříšek dle legendária jmenoval) poté údajně papeže přemluvila vydat bulu Industriae tuae (česky zhruba Dělej, jak chceš), která začínala slovy „Psisko nikdy nejíš sám…“ Jiná podání však střízlivěji vykládají, že inkriminovaná lopatka němé tváře nejen že nemluvila, ba nadobro umlčela (konkrétně zadávením) lehce kontroverzního pontifikálního kancléře a správce Vatikánské banky B. Wickinga, který byl do funkce jmenován za úřadování nejmenovaného bezprostředně předchozího papeže Benedikta XIII. Nestandardní postoj k nadřízeným (od doby, co mu lampárna přestala přijímat udavačské dopisy alespoň v přítomnosti papeže chřestil sirkami) mu vynesl mnohou kritiku ze všech stran s významnou vyjímkou (zde tradičně ze slova jímka) Němců, ježto jeho matkou byla fena vlčáka, a ochránců zvířat, neboť byl údajně reptilián.
Zda-li některý z poutníků po Svatém stolci obligátně žádal obnovení latinské[2] modloslužby legenda neuvádí.
Ohlasy[editovat | editovat zdroj]
- „Po velkonárodním kýči Lidice devastuje Nikolaev další milník české historie.“
- „Moje očekávání nebyla vysoká, takže ani nejsem zklamaný.“
- „Tak tohle ne.“
- „Docela by mě zajímalo, jak by tohle natočil Jirka Strach.“
- „Lidice se mi líbily, ale zde to Nikolaev s mírou patosu už neúnosně přehnal.“
- „Uff. Jak jen toto ohodnotit.“
- „Zatím na české poměry spokojenost. Uvidíme dále.“
- „Peklo: koktejl z legendy Chersonská a Života svatého Cyrila v té nejblbější zidealizované podobě.“
Dlouhodobý projekt | ||
Přiložte prosím ruku ke společnému dílu na tomto článku. Gdo ste to už viděl, napište vo tom. |