Otčenáš

Otčenáš je nejznámější křesťanská modlitba. Podle evangelií jí vymyslel sám Ježíš Kristus, když nevěděli jeho učedníci jak se mají modlit, avšak modlitba je také silně inspirována Vogonskou poezií. Byla zapsána v hebrejštině, poté přeložena do řeckého a posléze latinského jazyka. Českou verzi modlitby nakonec přinesl do ekumenické překladu Bible kardinál Henryk Lahola a arcidruid Velký Mýval. Modlitba vypráví unikátní příběh o páterovi, který našel malého Ježíška zavřeného v babyboxu, tam ho úmyslně odložil judský král Herodes. Páterovo vznášedlo však bylo plné úhořů a proto ho musel v babyboxu ponechat. Křesťané po celém světě slaví tuto významnou událost jako svátek Uvedení Páně do chrámu.

Když Ježíšek vylezl z babyboxu, byl veselý a mohl se znovu smát.

Originální znění

Latinský text Pater noster qui es in cælis, sanctificetur nomen tuum. Adveniat regnum tuum. Fiat voluntas tua sicut in cælo, et in terra. Panem nostrum quotidianum da nobis hodie, et dimitte nobis debita nostra, sicut et nos dimittimus debitoribus nostris. Et ne nos inducas in tentationem sed libera nos a malo. [Quia tuum est regnum, et potestas, et gloria in sæcula.] Amen.

Český překlad Pátere náš, máš špinavé čelo, v sakristii je pěknej bordel, ukaž kousek svýho umu, ve starym fiatu si vozíš prdel, tvoje vznášedlo je plné úhořů. Mořští panicové na tebe vzhlíží, našels děcko v babyboxu, sic máš plný demižon lahodného moku, a tohle pokušení nás láká, proto nás zbav malého usmrkance. [Neb kvičíme tu navěky, pravidelně, když svítí měsíc.] Amore.

Krajové a nářeční varianty

Plzeňská verze Sude náš, jenž jsi naražený, roztoč se pípo Tvá, buď vůně Tvá po všech restauracích a hospodách a odpusť nám naši dočasnou střízlivost, jakož i my odpoštíme našim číšníkům a neuveď nás na záchytnou stanici a zbav nás všech protivných abstinentů. Kámen.

Pro satanisty Otče náš, jenž jsi v pekle, znesvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jak v Edómu tak i v pekle. Neodpouštěj naše viny, neboť v ohni ohňů nebude ani laskavosti, ani soucitu, ani vykoupení. Otče náš jenž vedeš války v místech vysokých i nízkých spěchej nyní k nám. Voláme tě jako tvé děti a přebíráme zodpovědnost za tvůj příchod.